Apologetika
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Plinius
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných, než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského politika Plinia.
Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?
My křesťané jsme významnou část svých informací o Kristově životě získali od přímých svědků událostí jeho života. To, že až na pár vyjímek lidé z nejbližšího Kristova okruhu své svědectví stvrdili krutou mučednickou smrtí o něčem významném svědčí. Co z toho lze ale skutečně vyvodit? Cožpak se i sebevražední muslimští atentátníci s připnutou výbušninou doslova do roztrhání těla neobětovávají pro pravdu své víry? O čem vlastně svědčí skutečnost, že je kdokoliv ochoten za své přesvědčení zemřít?
Spolehlivost biblických textů
Jak můžeme vědět, zda Bible, kterou máme k dispozici dnes, se dosud blíží originálu? Nepozměnili opisovači vkládáním, vypouštěním a pozměňováním dokumenty natolik, že dnes předkládá zcela jinou zvěst? Tyto otázky bývají často kladeny.
Pro pokračování prosím klikněte na: www.pistis.webnode.cz
Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli, jak funguje Apple iPod
Mnohokrát už jsem slyšel o tom, že zatímco prý dříve lidé věřili v bohy proto, že si jinak neuměli vysvětlit blesk či sněhovou bouři, nyní již k takovému unáhlenému řešení není třeba sahat, neboť principy vzniku těchto jevů dobře známe a víme, že k nim dochází skrze přirozené procesy. Jestliže znám mechanismus fungování toho či onoho jevu, pak prý Boha nepotřebuji a není důvod postulovat jeho existenci. Dává vám to smysl? Mně ne. V tomto článku chci poukázat na nejapnost takového uvažování.
Číst dále: Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli, jak funguje Apple iPod
Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?
Během posledních tří hodin Ježíšova zástupného utrpení na kříži se země dle svědectví Bible neočekávaně ponořila do tmy. Nebylo by na tom samozřejmě nic příliš mimořádného, kdyby Ježíš na popravčím dřevě visel přes noc, tma ale měla podle vyprávění přijít v pravé poledne. Protože nám o tom zprávu podává Nový zákon, jsou mnozí pro své neodůvodněné předsudky a neznalost okamžitě připraveni zařadit ji někam k příběhům o blanických rytířích. Je takový skepticismus oprávněný? Co když bychom navíc měli stejnou informaci i z jiných než biblických dokumentů?
Číst dále: Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?
O mlčícím kocourkovi Mikešovi, aneb nepřeklenutelné rozdíly mezi člověkem a zvířaty a co z toho také vyplývá
Nedávno jsem zaslechl názor, že necháte-li vyrůst gorilu v lidské rodině, stane s z ní „v podstatě člověk". Nevídáno. To jaký obrat může vzít chování člověka, který uvěří legitimitě svého srovnávání s opicí, již bohužel můžeme na mnoha příkladech kolem sebe vidět. Není se vlastně co divit tomu, že jsou lidé zmatení. Denně muset číst o radostech a strastech naší gorilí tety Bikiry z pražské ZOO musí zanechat jizvy. K tomu se do lidí také vesměs podařilo implantovat nyní již poměrně přesvědčivě vyvrácenou představu o tom, že s šimpanzem sdílíme 98% genomu. Myslím, že málokoho napadlo, že je-li tomu opravdu tak, bude za naší nepřehlédnutelnou rozdílností od opic také něco jiného než pouhé geny. Napadá mně, že je vlastně dobře, že se v médiích nedozvíte o tom, že lidé mimo jiné sdílejí také 75% genů s hlísticí a 50% s banánem. Možná bychom pak červům, tak jako šimpanzům téměř přiznávali lidská práva a banány z úcty k příbuzenskému poměru přestali jíst. Je vůbec nějaký rozdíl mezi člověkem a zvířetem? Bude výsledek našeho zjištění slučitelný spíše s výpovědí, kterou nám o rozdílu mezi člověkem a zvířetem podává Genesis, a nebo hypotetickým příběhem o postupném vývoji člověka ze zvířecího předka?
Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích
Určitě jste se již někdy setkali s někým, kdo je přesvědčen o tom, že všechna náboženství „v podstatě učí to stejné", přičemž nakonec vás vždycky dovedou k Bohu nebo nějaké finální „duchovní realitě". Něco na způsob známého „všechny cesty vedou do Říma". Možné jste také slyšeli příběh o slonovi a slepcích, který má tento pozoruhodný názorový veletoč zvaný náboženský pluralismus ilustrovat a dokázat. Mám za to, že tak nečiní a zde je důvod proč.
Číst dále: Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Suetonius
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského historika Suetonia.
Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?
Ateisté mají tento fígl rádi. Blahosklonně utrousí něco o tom, že vyjadřovat se o existenci Boha dává asi tak stejně velký smysl, jako vést smysluplný dialog o existenci vodníků, rusalek nebo Santa Klause. Mají za to, že víra ve všechny tyto bytosti je srovnatelně neodůvodnitelná a proto hovor o ni postrádá jakoukoliv relevanci.
Číst dále: Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?
Genesis a hliněné desky z Ebly
V sedmdesátých letech dvacátého století došlo na území moderní Sýrie k nálezu hliněných destiček které mají, pro ty kdo nepokládají první knihu Bible (Genesis) za mýtus, veliký význam v tom, že nezávisle podporují její verzi událostí počátku světa. O co jde?
Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců
Mezi západními intelektuály, a již zdaleka nejen mezi nimi, se lze relativně často setkat s názorem, že víra v Boha je produktem nezralých a iracionálních přání a potřeb určitých slabých, či životem tvrdě zkoušených nešťastníků. Je prý berličkou, kterou si člověk vysnil k tomu, aby se mu v životě kráčelo jednodušeji. Jakkoliv to tak někdy může do nějaké míry být, je tato představa vysoce problematická, což demonstruji v tomto článku. Ateismus nebo skepticismus je na druhou stranu běžně vnímán jako racionální, od emocí zcela oproštěná, reflexe poznávaného světa. Důvody pro víru věřících lze tedy údajně nalézt hlavně v psychologii, zatímco ateista prý k svému závěru o neexistenci Boha dochází skrze nestrannou objektivní vědu.
Co kdybychom ale zjistili, že se ve formující etapě života téměř všech proslulých ateistů objevuje jeden určitý výrazný jednotící jev – absence funkčního, milujícího otce? Nemůže být namísto proklamované racionality ateisty jednou z hlavních motivací pro jeho odmítavý postoj k Bohu psychologický aspekt role a vlivu jeho otce?
Číst dále: Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců
O kulturní podmíněnosti náboženství aneb v Iránu vždy k islámu
Ze strany ateistických skeptiků jde o často používaný manévr. Poradí nám, ať si všimneme toho, jakého náboženského vyznání budou nakonec téměř vždy lidé narozeni v tom či onom koutě našeho světa. Poukážou tím na to, že se chlapec narozený Marii a Paolovi Rossetti v Neapoli bude celý život považovat za katolíka a malý Abdullah z Kábulu se skoro určitě nestane hinduistou ani křesťanem. Proto, bude tvrdit skeptik, platí, že náboženství není nic jiného, než kulturně přejímaná zvyklost.
Číst dále: O kulturní podmíněnosti náboženství aneb v Iránu vždy k islámu
Je Bůh arogantní egoista?
Leckomu z nekřesťanů se někdy může zdát, že Bůh nezdravě prahne po potlesku. Ano v Bibli se opravdu setkáváme s Bohem, který očekává oslavu svého jména a nechává se uctívat. Není kupříkladu tato domnělá sebestřednost důkazem toho, že si lidé Boha vymysleli podle sebe? Jak by mohl být zrovna Bůh tak pyšný či marnivý? Může být Hospodin, který dělá věci proto, aby si „učinil jméno" hoden něčí úcty?
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Tacitus
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského historika Tacita.
A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)
Jak častý je tento typ otázky! Odpověď na ni se ani neočekává. Jako když se vyloží královská postupka v pokeru. Skeptik s vítězným úsměvem na líci ukončuje debatu a teista vyklízí pole. Co se na to dá také říci, že? Že jej nestvořil nikdo? Všechno má přece svoji příčinu, tak proč by ji z čista jasna neměl mít Bůh?
Morální argument pro existenci Boha
Podtrhli jste již někdy z legrace slepému dítěti hůlku na přechodu? Co je to za otázku řeknete si, žádný normální člověk by něco takového nikdy neudělal. Vůči podobnému činu cítíme odpor, přičemž tento sentiment s námi bude sdílet téměř každý člověk na této planetě. Je tento univerzální pocit ne/chovat se určitým způsoben pouze určitou sociální konvencí na způsob toho, když se lidé například dohodnou jezdit vpravo namísto vlevo? A nebo se zde setkáváme s nějakou objektivní morální normou, která ukazuje na Toho, jenž onu normu vydal a vložil ji jako závaznou do našich srdcí? Jsem přesvědčen, že existence objektivních morálních hodnot jednoznačně svědčí o existenci Boha a v následujícím textu se pokusím ukázat proč.
Hledání Betlémské hvězdy
Po tisíciletí se věřící, posměvači i zvědavci zajímají o biblický záznam Hvězdy. Bible vypráví o neobvyklých, či dokonce nemožných, astronomických událostech při narození Krista. Pro mnoho pochybovačů se záznam o Hvězdě dá jednoduše označit jako mýtus. Pro mnohé věřící je tato záhada přijata jako součást jejich víry. Ale co se stane, když spojíme stávající historické znalosti a astronomické skutečnosti s otevřenou myslí?
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.linden.cz
Víra na způsob vanilkové zmrzliny
Žijeme ve zvláštní době. Všimli jste si někdy, jak se o víře mluví? Jednou o něčem, co může pomoci. Pak zase o tom, co jinému vyhovuje. O tom,čemu je nebezpečné věřit, co si kdo vybere nebo co komu funguje. Zarážející je, že se o ní ale téměř nikdy nemluví jako o něčem, co je buď pravdivé nebo falešné. Z víry a dialogu o ní se stalo něco na způsob nejapného sporu o nejoblíbenější příchuť zmrzliny – je absurdní hádat se o to, zda je lepší pistáciová či vanilková. Každému chutná jiná, přičemž nelze univerzálně deklarovat, že nejlepší světovou zmrzlinou je od této chvíle vanilková s čokoládovým sypáním.
Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.
Lidé jsou často překvapeni, když se dozvědí, že žádný ze zakladatelů velkých náboženství se nikdy neprohlašoval za Boha a vykupitele lidstva. Tedy žádný kromě Ježíše Krista. Výroky, které o sobě Ježíš pronášel, a které jsou zaznamenány ve čtyřech podáních Ježíšova života v Novém zákoně, jsou někdy tak nesmírně troufalé, že bychom dnes byli při setkání s někým, kdo by je o sobě pronášel, v pokušení vážně pochybovat o jeho duševním zdraví. Ježíš dle evangelií nechává jenom málokoho na pochybách, za koho se považuje a za koho ne.
Číst dále: Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.
Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů
V jedné internetové diskusi jsem se nedávno opětovně setkával s následující výhradou. Jestli Ježíš opravdu existoval a dokonce snad i vstal z mrtvých, měli bychom mít k dispozici nějaké rozumné množství o Kristu svědčících, písemných pramenů. Rozumí se zde samozřejmě informací pocházejících z per autorů, kteří sami křesťany nebyli, neboť tomu co sepsali Kristovi následovníci dle kritiků rozhodně věřit nemůžeme . Jelikož ale prý tyto rané nekřesťanské literární zmínky o Kristu neexistují, nemůžeme si být Ježíšovou historickou existencí nikterak jisti. Tolik argument.
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, což pro tuto chvíli ale pominu a podívám se na zmínky o Ježíši pocházející z jiných než novozákonních dokumentů.
Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek
Ani po Ježíšově smrti učedníci neztratili víru. Nedbajíce nebezpečí, které jim hrozilo, se první den po sobotě vydali k hrobu. Ve skálopevné jistotě očekávali spatřit, jak se odvalí ten veliký kámen a nad smrtí vítězný Ježíš vyjde ven. Ženy ale s neohroženými učedníky nebyly. Celé ustrašené se choulily za zavřenými dveřmi....
Že se vám to nezdá? Máte pravdu. Nový zákon událost popisuje poněkud jinak. Zajímavé je, že tak činí způsobem, který dodává zprávě o vzkříšeném Kristu výrazný punc autenticity.
Číst dále: Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek
Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit
Jaká je v našich zeměpisných šířkách přesvědčivě nejčastější námitka vůči Boží existenci? Utrpení a zlo ve světě. Všichni se do relativně významné míry s nějakou formou utrpení setkáváme a protože jsme byli stvořeni pro lepší svět (tak tomu věří křesťané) vnímáme zlo jako výrazně nepřirozenou skutečnost. Se samozřejmostí očekáváme, že by se věci měly vyvíjet podle našich přání a jsme zaskočeni a rozezleni, když se tak neděje...
Číst dále: Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit
Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia
Janovo evangelium bylo kvůli svému jasnému poselství o Kristově božství trnem v oku skeptikům, kterým se hodil pravděpodobný předpoklad jeho pozdějšího sepsání k postulování závěrů o jeho možné nespolehlivosti. Dnes již k myšlenkám o výrazně pozdější dataci spisu není důvod.
Číst dále: Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia
Zlo jako argument pro Boží existenci?
Řeknete si možná,že jsem se spletl v nadpisku. Zlo je přece zdaleka nejčastěji užívaný
argument proti existenci Boha a lidé na západní polokouli s ním přicházejí naprosto automaticky. Kdyby Bůh existoval, řeknou si mnozí, určitě by se postaral o to, aby bylo zlo eliminováno. Co když je to ale naopak a existence zla svědčí namísto o Boží neexistenci o jeho existenci. Jak to myslím?
Ztracené knihy Bible?
Od chvíle kdy se v egyptské Nag Hamadi v půli minulého století našly opisy starých převážně gnostických textů z druhého a třetího století po Kristu, se člověk každou chvíli setká s někým, kdo vyjádří spíše neupřímnou obavu o to, zda je Bible, tak jak ji známe, vůbec kompletní. Důvod? Máme tu nyní přece všechny ty ztracené a znovu nalezené knihy. Filipovo, Tomášovo nebo Judovo evangelium a některé další spisky se podle těchto lidí do biblického kánonu určitě dostat měly – nebýt jen těch zlotřilých církevních otců, kteří svévolným výběrem svých oblíbených knih určili charakter toho, co nyní známe pod názvem křesťanství. Jak to tedy je? Existují nějaké ztracené a nyní znovu nalezené knihy Bible?
Vývoj názorů na tvar země
Představa o nevzdělaných mniších, kteří šíří pověry o ploché Zemi, pochází až z konce 19. století. Tato doba viděla ve vědecko-technickém pokroku zbraň proti „zpátečnické církvi a jejímu tmářství".
Pro pokračování klikněte, prosím, zde: www.kreacionismus.cz
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli velkoryse pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů.
Číst dále: Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb
Před mnoha lety jsem tuto větu poprvé slyšel z úst muže s nádherným jménem Pravda. Nevěděl jsem tehdy, jak a zda vůbec odpovědět. Co když má pravdu? S takovým jménem...
Lidé bez naděje na lepší svět, kteří tak či onak živoří, zoufají si a trpí, si možná opravdu mohou ve své touze po vysvobození a záblesku naděje vyfantazírovat bytost, která by jejich nenaplněné tužby mohla naplnit. Proč by Bůh nemohl být berličkou, kterou si lidé vyřezali proto, aby se jim po trnité životní cestě lépe putovalo?
Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit
Tento argument proti myšlence důvěryhodnosti Bible jste určitě slyšeli. Jak by mohla být Bible důvěryhodná, když, jak praví románová postava z knihy Šifra mistra Leonarda, nespadla z nebe, ale sepsali jí chybující lidé? Víme, že všichni lidé jsou omylní a na Bibli, která prokazatelně nevznikla bez přičinění člověka, se to bezesporu muselo projevit. Není proto možné ji věřit a hotovo. Nebo snad ano?
Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství
Předpokládám, že mnozí z nás se již setkali s názorem, že křesťanství bylo při svém vzniku a formování zásadně ovlivněno rozličnými pohanskými náboženskými představami. Ať už je to Dan Brown ve svém bestselleru Šifra mistra Leonarda, internetový snímek Zeitgeist, či nějaký z dalších zdrojů, předkládá se nám zde k věření na první pohled velmi přesvědčivá teze o tom, že si vznikající křesťanské náboženství do velké míry půjčuje mnohé ze svých stěžejních tenat od okolních kultů - tak zvaných mysterijních náboženství. V tomto článku bych rád tuto populární představu podrobil kritickému pohledu.
Číst dále: Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství
Kosmologický argument pro existenci Boha
Jedním z nejsilnějších argumentů, které máme jako teisté k obhajobě racionality závěru o Boží existenci k dispozici, je tak zvaný kosmologický argument Kalam. Tento důkaz boží existence byl ve středověku formulován islámskými i křesťanskými učenci - samotné arabské slovo může být přeloženo jako "doktrína" či "kázání". Argument měl dlouhá staletí oporu ve filozofii a matematice, ve dvacátém století se na jeho podporu silně přiklonila i moderní kosmologie.
Ve formě jednoduchého sylogismu můžeme tento argument formulovat následovně:
1. Vše co má počátek, má i příčinu
2. Vesmír měl počátek
3. Proto má vesmír příčinu
Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol
Ve svém dopise Fridrichu Velikému píše Voltaire o tom, že křesťanství je mimo jiné tím "nejkrvavějším náboženstvím, jenž nakazilo svět". Ve své době byl podobný výrok relativně velmi ojedinělý. Uběhly tři staletí a v myslích velké části mých spoluobčanů je jeho pravdivost pevně zakořeněna„Naplnit svět...abrahamovskými náboženstvími", říká militantní ateista Richard Dawkins „je jako rozházet po ulicích nabité zbraně"(1).
Číst dále: Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol
Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?
Tezi o tom, že jsou všechna náboženství ve své podstatě stejná, budeme slýchat převážně od těch, kdo mezi vyznavače žádného konkrétního náboženského směru nepatří. Tato věta je v našem prostředí často vyřčena za účelem otupení ostří představovaného konceptem jedinečnosti biblické zvěsti o spásonosné smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Jinými slovy se tu říká, že, „jelikož jsou všechna náboženství stejná, není důvod být tak nějak přehnaně znepokojen řečmi o tom, že Ježíš je ta jediná cesta apod.." V tomto článku se chci dotknout jenom jednoho aspektu tohoto problému.
Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu
Hru na tichou poštu určitě všichni známe. Půvab té hry spočívá v posunu obsahu konkrétní věty mezi začátkem a koncem hry. Největší změnu obsahu vět zaznamenáme při velikém počtu hráčů - každou chvíli někdo přeslechne a nebo pro špatnou paměť dál přepošle pozměněné. Chyby se kumulují o to víc, o co větší je účast na hře a delší čas za námi. Co teprve kdybychom hráli 2000 let?
Číst dále: Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu
Vyhledej
Co je apologetika?
Apologetika poskytuje racionální základ pro důvěru v pravdivost křesťanského světonázoru a odpovídá na námitky vznesené proti legitimitě takové důvěry.
Seznam článků v této sekci
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius
Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?
Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli jak funguje Apple iPod
Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?
Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius
Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?
Genesis a hliněné desky z Ebly
Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Tacitus
A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)
Morální argument pro existenci Boha
Víra na způsob vanilkové zmrzliny
Ježíš nikdy netvrdil že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.
Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia
Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek
Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit
Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia
Zlo jako argument pro Boží existenci?
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu
Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?
Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol
Kosmologický argument pro existenci Boha
Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství
Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb