Apologetika

Existoval Nazaret během Ježíšova života a nebo mají pravdu skeptici, kteří tvrdí, že se vesnička na tváři země objevila až o několik století později? Máme k dispozici nějaký důkaz, který by podpořil správnost informace, kterou nám evangelisté o místě Ježíšova života podávají?

Hra na neexistenci Nazareta je pro mnohé z našich kritiků oblíbenou kratochvílí. Na pozadí té myšlenky je zřejmě představa, že jestliže neexistoval Nazaret, pak v něm Ježíš nikdy nevyrůstal. Pak možná ani nikdy neexistoval...a je zhruba tak reálný jako Kryštůfek Robin. Což se samozřejmě hodí..

Jak skeptici argumentují? Bohužel pro ně, tím nejméně přesvědčivým způsobem. Tichem. Říkají, že o Nazaretu není jakákoliv dobová zmínka a proto prý v ten čas neexistoval. Opravdu? Argument z „mlčení" je způsob, kterým lze dokázat hrozně moc na základě ničeho. A přitom se používá tak často. Kritikům stačí poukázat na to, že žádný dokument z prvního století o Nazaretu nemluví a mají jasno o tom, že městečko neexistovalo. Jak silný je ale toto „důkaz"?

Je pravda, že Nazaret prvního století nebyl pro televizní štáby žádný trhák. O městečku nemluví dokonce ani Flavius Josephus, který jinak zmiňuje kde co, a je pro naši znalost dobové reality regionu prakticky nepostradatelný. Co z toho nicméně vyplývá? Pramálo. Není nutné se nejprve zamyslet nad tím, jak moc je realistické očekávat zmínku o osadě, které mohla mít podle odhadů v Ježíšově době 80 obyvatel? Z jakého důvodu by o ní těch několik velice málo píšících lidí vůbec mělo reportovat? Píší se historie o králích a dobyvatelích, či bezejmených obyvatelích zapadlé vísky? O bezvýznamnosti Nazaretu ostatně vypovídá sama Bible, když zachycuje otázku Ježíšova budoucího učedníka Natanaele. „Nazaret? Co dobrého odtamtud může vzejít?" (Jan 1:46)

Ticho nám tedy při pátrání po realitě Nazaretu prvního století nepomůže. Víme již, že usuzovat podle dobového mlčení na neexistenci čehokoliv postrádá smysl. To ale nevadí. My totiž záznamy o Nazaretu z prvního století máme. Předně je to opakovaně sám Nový zákon, který vesničku samozřejmě zná a Ježíše ústy svých několika dobových pisatelů nazývá Nazaretským. Skeptikům to nestačí, protože tito pisatelé jsou podle nich zjevně předpojatí. Potřebujeme prý plně nezaujaté reportéry k tomu, aby se jim dalo věřit. Je to ale opravdu nutné? Byl například Arnošt Lustig nezaujatým a nebo zaujatým svědkem holokausu? Ano zcela jistě zaujatým! Strávil v předpeklí svoje dětství a celý život se angažovaně snažil o něm ve svých knihách psát. Nebudeme nyní jeho slovům o tom jak to vypadalo v Osvětimi či Buchenwaldu věřit a nebo je začneme z principu rozporovat, protože možná může, jakožto silně dotčený účastník oné hrůzy, sledovat nějakou svoji osobní agendu?

Dobře, možná někdo potřebuje kromě Matouše, Marka, Lukáše a Jana i další nezávislé zdroje. Pojďme se tedy podívat na archeologii. V roce 70 po Kristu byl na samém konci židovské války s Římany zničen jeruzalémský chrám. To mimo jiné znamenalo, že kněží, kteří tam předtím sloužili, nemohli nadále vykonávat svoji službu a byli tak posláni na rozličná jiná místa. Jedním z takových míst byl kupodivu domněle neexistující Nazaret. Archeology byl totiž v roce 1962 v Ceasareji nalezen aramejský seznam popisující čtyřiadvacet rodových linií, nebo rodin kněží, kteří byli po této katastrofické události přemístěni. O jednom z těchto kněží je tu přitom psáno jako o někom, kdo ve finále skončil právě v Nazaretu. Od té doby se objevily i další archeologické důkazy definitivně stvrzující, že maličký Nazaret v prvním století skutečně existoval. V roce 2009 byly například pod vedením Yardenna Alexandre v Nazaretu nalezeny základní struktury maličkého a skromného domku datovaného právě do prvního století.

Lze tedy říci, že se tvrzení o absenci historických důkazů pro existenci městečka Nazaret v prvním století nepotkává s realitou. Jsou si toho vědomi i někteří z více informovaných ateistů, kteří ve směru k užití tohoto argumentu radí opatrnost.

Jiří Lem.