Apologetika

Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství

mithras

Předpokládám, že mnozí z nás se již setkali s názorem, že křesťanství bylo při svém vzniku a formování zásadně ovlivněno rozličnými pohanskými náboženskými představami. Ať už je to Dan Brown ve svém bestselleru Šifra mistra Leonarda, internetový snímek Zeitgeist, či nějaký z dalších zdrojů, předkládá se nám zde k věření na první pohled velmi přesvědčivá teze o tom, že si vznikající křesťanské náboženství do velké míry půjčuje mnohé ze svých stěžejních tenat od okolních kultů - tak zvaných mysterijních náboženství. V tomto článku bych rád tuto populární představu podrobil kritickému pohledu.

Mysterijní náboženství

 

Co se skrývá za tímto pojmem? Náboženství starověku v té části světa, ve které mohlo k jakémukoliv ovlivňování křesťanství dojít, můžeme zhruba dělit na veřejná a pak ta, která od svých stoupenců vyžadovala jakési esoterické zasvěcení. Adept na vstup mezi zasvěcené musel podstoupit určitý tajný iniciační rituál, přičemž jisté ekstatické ceremonie hrály nadále významnou roli i v dalším jeho náboženském životě. Při iniciaci dochází ke sdělení specifického druhu tajného poznání či informace, které zasvěcenému umožní podílet se na životě konkrétního boha či bohyně a tak dosáhnout podílu na jeho či jejím životě. Centrálním prvkem každého mysterijního náboženství byl roční vegetativní cyklus. Lidé spatřovali významnou symboliku v každoročním zdánlivém umírání přírody na podzim, její smrtí po dobu zimy a znovuobživením na jaře. Právě kolem tohoto přírodního dramatu byl soustředěn ten či onen mýtus umírajícího božstva, které na jaře vstane k životu. Jednotícím rysem všech těchto kultů byl důraz na zkušenost, na určitý mystický zážitek a imaginaci. Z tohoto důvodu zde také nebyl žádný pevný bod víry, či ustálená věrouka. Tyto kulty se postupem času neustále proměňovaly. Ačkoliv zřejmě existovaly již před naším letopočtem, větší popularity a rozkvětu se jim dostalo až od druhého století po Kristu.

 

V současné době je mezi odborníky myšlenka ovlivnění křesťanství mysterijními náboženstvími téměř zcela opuštěná. T. N. D. Mettinger to ve své studii na toto téma potvrzuje slovy:..."...Ti kteří ještě stále smýšlejí jinak, jsou považování za poslední příslušníky téměř vyhynulého druhu." (1)

 

Titan a Titanic

 

Dříve než se pustím do analýzy neslučitelných rozdílů mezi křesťanstvím a pohanskými mystériemi, chci na jednoduchém příkladu ilustrovat logický omyl, kterého se zastánci ovlivňování houfně dopouštějí. Neuvědomují si, že podobnosti (i kdybychom je nakrásně připustili, k čemuž jak uvidíme nebude valný důvod) absolutně nezakládají příčinný vztah a váhu jakéhokoliv tvrzení musíme posuzovat samostatně. Ukáži na příkladu.

 

V roce 1898 vyplul na svoji první platbu z Londýna do New Yorku největší kdy postavený parník o kterém se mluvilo jako o nepotopitelném. Tento bázeň budící zázrak moderní techniky měl výtlak 45 000 tun. Během jedné noci však narazil rychlostí 25 uzlů do kry a potopil se. Polovina z 3 000 cestujících v ledových vodách utonula. Možná si myslíte, že jste název tohoto plavidla uhádli. Jistě,.. Titanic....a nebo ne ? Máte-li dobrou paměť, nebude vám sedět datum. Ten přeci na svoji první plavbu z Londýna do New Yorku vyplul až v roce 1912? Máte pravdu. Plavidlo o kterém jsem mluvil se nejmenovalo Titanic, ale Titan. Jedná se o románovou smyšlenku M. Robertsona, která vyšla pod názvem „Futility or the Wreck of Titan" celých 14 let před vyplutím Titanicu. (2) Fakta o obou lodích jsou si fantasticky podobná. Podobné jméno, stejný statut nepotopitelného a největšího plavidla, stejná první plavba, stejný výtlak i rychlost před stejným koncem v podobě nárazu do kry a stejný počet utonulých. Bude však někdo tvrdit, že kvůli románovému Titanu, o 14 let později nevypluje Titanic neboť musí být kvůli své podobnosti pouhou smyšlenkou? Kredibilita dané události je určena vyhodnoceném důkazů týkajících se pouze a jenom události samotné. To zda si křesťanství půjčovalo zjistíme pátráním po okolnostech jeho formování. V žádném případě nemůžeme věc uzavřít v jeho neprospěch pouhým poukazem na to, že byl v době jeho vzniku okolo někdo, kdo byl schopný půjčit.

 

Podobnosti nebo rozdíly? Zásadní odlišnosti v základních rysech

 

Před detailnějším pohledem na jednotlivé paralely se nyní podíváme na některé unikátní znaky vybraných rysů křesťanské víry, které jsou v přímém rozporu s určujícími znaky mysterijních náboženství.

 

Zasazenost do reálné historie

Mysterijní náboženství neměla historický charakter ve smyslu zakotvenosti daného božstva, jeho života a činů do konkrétního časového rámce. Křesťanství je naproti tomu s reálnou historií nerozlučně spjato. Jestliže Kristus (v reálném místě a čase) nevstal z mrtvých, píše Pavel, je naše víra zbytečná. Hezký příklad nám ve svém evangeliu dává Lukáš, když se při popisu historické události zevrubně věnuje jejímu zasazení do dobového kontextu a nabízí tak příležitost ke kontrole. (Lk 3:1 - V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když v Judsku vládl Pontius Pilát a v Galileji byl tetrarchou Herodes a jeho bratr Filip byl tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias byl tetrarchou v Abiléně.....)

 

Unikátní Kristova výkupná smrt

Kristova smrt je ve svém zástupném charakteru naprosto jedinečná - naprosto nic v mysterijních náboženstvích se jí nepodobá. I další její aspekty - skutečnost, že byla podstoupena dobrovolně a fakt, že byla vnímána jako vítězství, ji naprosto odlišují od všeho s čím se v mysterijních kultech setkáme.

 

Neopakovatelnost Kristovy smrti

Kristova smrt se odehrála jednou provždy. V mysterijních náboženstvích naproti tomu božstvo při popisu každoročního vegatativního cyklu umírá stále znovu a znovu. (3)

 

Kristovo vzkříšení

V předkřesťanské době nemáme v mysterijních náboženstvích žádný příklad tělesného vzkříšení Kristova charakteru. Nejblíže se v tomto ohledu přibližuje egyptský Úsir, u něhož se však jedná jen o jakousi formu „zombiefikace" (více níže)

 

 

Paralely?

V tomto oddíle se pokusím prezentovat informace o nejčastěji se skloňovaných podobnostech mezi pohanskýmy mýty a křesťanstvím. V mnoha případech jsou tyto paralely velmi nucené, často je informace o údajné paralele dokonce přímo smyšlená.

 

1. Mithra

 

Krátká charakteristika: Svět je zmítán konfliktem mezi světlem a tmou, lidé si vybírají na jaké straně budou stát. Mithra je mocný spojenec těch z lidí, kteří si vybrali dobro. Římský mithraismus se naplno rozvíjel až po uzavření novozákoního kánonu.

 

Populární tvrzení

Skutečnost

Narozen v jeskyni

Zrozen ze skály

Narozen 25 prosince

Neexistující paralela - Bible o datu nemluví

Narození doprovázeno pastýři

První informace z reliefu ze 4 stol. po Kristu

Narození z panny

Vždy vyobrazován jako dospělý muž rodící se ze skály

Zástupná smrt za hřích

Neexistuje žádná informace. Mithra obětuje posvátného býka aby STVOŘIL ŽVOT. Paralela? Sotva.

Mithra měl dvanáct učedníků

Na dvou reliéfech obklopen 12 znameními zvěrokruhu

Absolvoval poslední večeři

Na reliefu vyobrazen při večeři se sluncem.

Mithra byl ukřižován

Neexistuje žádná informace. Naopak byl vzat do nebe ve voze aniž by vůbec zemřel.

Neděle svatým dnem

Paralela sedí, nicméně téměř všechna náboženství slavila sobotu nebo neděli

 

2. Attis

 

Krátká charakteristika: Sybila, bohyně přírody, se zamiluje do pastýře Attise. Attis je jí nevěrný, za trest je stižen šílenstvím a umírá. Zoufalé Sybile se podaří uchránit jeho mrtvé tělo před rozpadem. Kult rozšířen původně v dnešním Turecku, později přes celý římský svět. Informace o něm pocházejí z velké míry až z doby dlouho po uzavření novozákoního kánonu.

 

Populární tvrzení

Skutečnost

Narození z panny

Narozen nymfě Naně která počne poté, co jí do klína spadne mandlové semeno oplodněné Diem

Attis byl ukřižován

Ne, umírá následkem kastrace provedené sám sobě v šílenství. Umírá pod stromem = domnělá paralela k smrti na „dřevě“.

Attis byl vzkříšen

Ne, Cybile se podaří uchránit jej před tělesným rozpadem, mrtvole rostou vlasy a hýbe malíčkem. Až ve 3-4 stol. po Kristu se při ceremoniích objevuje náznak „vzkříšení“.

Zemřel zástupnou smrtí

Určitě ne, jeho smrt a „vzkříšení“ (v rituálech užito borovicového stromu) symbolizuje vegetativní cyklus.

 

1. Hór

 

Krátká charakteristika: Podle egyptské mytologie byl Hór původně synem Ra a Hathor.Po sloučení Hathor a Eset v pozdějších fázích vývoje mytologie byl nazírán jako syn Usira a Eset. Do Říma se kult dostal během vlády Caliguly (37-41 n.l.)

 

Populární tvrzení

Skutečnost

Narození z pany

Eset shromáždí 14 kusů rozsekaného těla manžela Usira a vytvoří z něj bytost podobnou zombie, která kraluje podsvětí. Za pomocí magie s ním Eset otěhotní a na svět přivede Hóra.

Jednota mezi synem a otcem

Hór se narodí po smrti otce Usíra. Egypťané jej tak vnímali jako vzkříšeného či reinkarnovaného Usíra.

Ukřižování a vzkříšení

Hór zemřel, nebyl však ukřižován. Představa že byl vzkříšen v egyptské mytologii nefigurovala. Tvrzení o vzkříšení vzniklo patrně následkem sloučením postav Hóra a jeho otce Usíra.

Dvanáct učedníků

Dvanáct znamení zvěrokruhu - Hór byl bohem nebe, slunce a měsíce.

 

 

Na těchto třech nejčastěji zmiňovaných příkladech je myslím dobře patrné, jak unáhlená jsou tvrzení skeptiků o silných paralelách mezi křesťanstvím a mysterijními náboženstvími. V poslední části se podíváme na souhrn důvodů proti myšlence závislosti křesťanství na pohanských kultech.

 

 

Důvody proti myšlence závislosti křesťanství na mysterijních náboženstvích - souhrn

 

1. Případ Titanu a Titanicu výše nás upozornil na logický lapsus v postulování chybného příčinného vztahu. Kritik se vydává vysvětlovat jakým nedopatřením se stalo, že lidé vytvořili a uvěřili falešnému křesťanskému náboženství, aniž by nejprve demonstroval, že vůbec falešné je.

 

2. Interpretace některých podobností je již od počátku chybná, pakliže si vypůjčujeme křesťanskou terminologii, s níž pak konkrétní „podobnost" popisujeme. Paralely se pak velmi výrazně přeceňují. Krišnu například nazývají spasitelem, přičemž ale spása, kterou přinesl, je zcela jiného charakteru, než spása kterou přinesl Kristus. Jedna se týká osvobození od krutého pozemského vladaře Kamsy, druhá pak od hříchu a jeho následku. Podobně kupříkladu nemůžeme používat výrazu „vzkříšení" pakliže mluvíme o nebohém Attisovi, který byl sice uchráněn před rozpadem těla, jinak se však projevoval jako dokonalá mrtvola, které pouze občas povyrostou vlasy, či škubne malíčkem. Nazývejme věci pravými jmény a velká část na první povrchní pohled tak fascinujících podobností zmizí. (4)

 

3. K tomu aby mohlo být křesťanství něčím ovlivněno, musí logicky již ono něco existovat a také být schopno ovlivnit. Bavíme-li se nicméně o mysterijních náboženstvích, musíme si uvědomit, že záznamy o nich máme ve většině případech až z prvních několika století našeho letopočtu. Typickým příkladem je zde Mithraismus. Výbuch v Pompejích v roce 79 po Kristu nevynesl na světlo jediný obraz tohoto boha ( 5) a jeho kult se v římské říši určitě neuchytil dříve, než kolem roku 100 našeho letopočtu. ( 6). V té době je nicméně celý Nový zákon již sepsán. Jonathan Z. Smith ve svém příspěvku na téma mysterijních náboženství v The Encyclopedia of Religion píše,:"Většina důkazů pro blízkovýchodní umírající a z mrtvých vstávající božstva pochází z řeckých a latinských textů které jsou obvykle post křesťanského data." (7)

 

4. Z toho, co víme o Pavlovi z Tarsu, je zřejmé, že by nikdy vědomě nepoužil jakýkoliv cizorodý pohanský prvek. Ve svém listu do Kolos píše,: „Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech a ne na Kristu". (Kol. 2:8). I autor dvou novozákoních listů a muž na pozadí patrně nejstaršího Markova evangelia Petr ukazuje, že zná rodíl mezi mýty a skutečnou historií, jíž byl účasten, když píše, :"Nedali jsme se vést vymyšlenými bájemi, ale zvěstovali jsme vám....Pána Ježíše Krista jako očití svědkové..." (2Pt 1:16)

 

5. Křesťanství bylo na rozdíl od pohanských mysterijních náboženství svou podstatou velmi exklusivistické náboženství, přičemž samotná tato skutečnost z něj na první tři staletí učinila trn v oku vládnoucích římských orgánů. J.Machen o tom píše,:"Člověk mohl být zasvěcen do mysterií Eset či Mithry bez toho, že by se musel vzdávat svých předchozích náboženských názorů. Jestliže ale měl být přijat do církve....musel před přijetím Pána Ježíše Krista opustit všechny ostatní spasitele....mezi synkretismem řecko-římského světa bylo Pavlovo náboženství spolu s náboženstvím Israele naprosto unikátní." (8)

 

6. Jak již bylo zmíněno, křesťanství stojí a padá se svojí provázaností s reálnou historií. Toto se v žádném případě nedá říci o mysterijních mýtech. (9)

 

7. Pakliže přesto nějaké paralely zbývají, je nejlogičtější vysvětlit je procesem opačným vůči tomu kteří skeptici navrhují. Bylo to křesťanství a jeho rostoucí popularita, která nutila již tak „doktrinálně elastická" mysterijní náboženství přebírat a půjčovat si některé prvky. Bruce Metzger píše,:" Nemělo by se nekriticky předpokládat, že mystéria vždy ovlivňovala křesťanství, protože není jenom možné, ale i pravděpodobné, že v určitých případech, se ovlivňování odehrávalo opačným směrem." (10)

 

8. Je opravdu tak podivné nacházet příbuznosti mezi určitými konkrétními prvky rozličných náboženských tradic? Kolik je témat jako život, vina či smrt, která byla a jsou předmětem nejintenzivnějšího lidského zájmu napříč všemi kulturami? Není vůbec překvapivé, že při řešení těchto palčivých otázek dotýkajících se všech lidí bez rozdílu, budeme nacházet do určité míry podobné přístupy či odpovědi.

 

 

                                                                                                                                  Jiří Lem.

Poznámky

1. Tryggve N. D. Mettinger, The Riddle of Resurrection: "Dying and Rising Gods"

2. Gregory Koukl, STR.org, Recycled reedemers

3. Tryggve N. D. Mettinger, The Riddle of Resurrection: "Dying and Rising Gods"

4. M.J.Vermaseran – Mithras- The secret god, 1963

5. E.M.Yamauchi - Pre Christian Gnosticism, 1983

6. Ronald Nash, The Gospel and the Greeks, 1992

7. Mircea Eliade, The Encyclopedia of Religion, 1987

8. J. Gresham Machen, The Origin of Paul's Religion

9. Lee Strobel, Kauza Kristus, rozhovor s Gregory A. Boyd, Ježíš a mysterijní náboženství

10. Bruce M. Metzger, Historical and Literary Studies: Pagan, Jewish, and Christian

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Svoboda, lidská práva či rovnost? Ve světě materialisty nutně pouhé žvásty


Vysvětluje hypotéza existence Boha dobře vznik vesmíru?


Co simulujeme případným vytvořením života ve zkumavce


Problémy se sčítáním lidu a přepracovaným Quiriniem


Náboženství v rozporu s vědeckým pokrokem?


Ateisté? Mají pouze o jednoho boha méně, než křesťané


Lékařská věda k nezvyklým projevům Ježíšova organismu v jeho posledních dnech


Byl Hitler křesťanem?


Jak můžeme věřit evangelijním vyprávěním, když v nich chybí důležité detaily


Starozákonní Bůh kamenem úrazu? Jak naložit s výboji Izraelců v Kenaanu?


Bojíme se hovorů o evoluci? Je to nutné?


Záleží na tom zda byl Ježíš vzkříšen? A lze vůbec chtít něco takového dokázat?


Existoval vůbec v prvním století Nazaret?


Jestliže Bůh existuje, proč jej není vidět? Jak moc rozumné vůbec je věřit něčemu, co nelze spatřit?


Vylučuje mozek myšlenky tak jako ledviny vylučují moč? Proč uvažovat o duši


Proč nemáme pro existenci Boha více důkazů


Bible plná chyb, aneb mnoho povyku pro nic


Vyjímečné tvrzení pouze s vyjímečně přesvědčivými důkazy


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius


Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?


Spolehlivost biblických textů


Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli jak funguje Apple iPod


Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?


O mlčícím kocourkovi Mikešovi aneb nepřeklenutelné rozdíly mezi člověkem a zvířaty a co z toho také vyplývá


Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius


Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?


Genesis a hliněné desky z Ebly


Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců


Je Bůh arogantní egoista?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Tacitus


A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)


Morální argument pro existenci Boha


Hledání betlémské hvězdy


Víra na způsob vanilkové zmrzliny


Ježíš nikdy netvrdil že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.


Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia


Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek


Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit


Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia


Zlo jako argument pro Boží existenci?


Ztracené knihy Bible?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu


Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu


Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?


Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol


Kosmologický argument pro existenci Boha


Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství


Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb


Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit

Co je apologetika?

Apologetika poskytuje racionální základ pro důvěru v pravdivost křesťanského světonázoru a odpovídá na námitky vznesené proti legitimitě takové důvěry.