Filozofie

Rasismus. Je slučitelný s křesťanstvím a nebo s ateismem?

hitchens0710Christopher Hitchens (viz obrázek) je vlivný anglický ateista, který považuje za dobré trávit svůj volný čas horlivým bojem proti Bohu, který neexistuje. Když si jej poslechnete, zjistíte brzy, že se téměř všechny jeho argumenty proti Nejvyššímu točí kolem emocí. Christopher prostě nemá Boha rád a rozhodně se jím nenechá omezovat. Hitchens se ale občas pustí i do skutečné argumentace. Jedné takové, která se týká údajné schopnosti ateismu vypořádat se s rasismem se chci věnovat. Rád bych ukázal, že na rozdíl od toho, co tvrdí Hitchens, rasismus z konceptu ateismu logicky vyplývá a také to, že je to právě křesťanství, které rasismu vystavuje stopku.

Hitchens je přesvědčený o tom, že ateismus (s jeho implicitní představou o tom, že lidské bytosti reprezentují jenom jednu z mnoha větví na evolučním stromě života) zasazuje smrtící ránu rasismu. Jak to?

Hitchens říká: „Jsme svým způsobem částí živočišné říše a sdílíme spolu mnohé v naší genetické výbavě. Já jako savec, jsem nikdy nepochyboval o své provázanosti s červem a jinými tvory. Tohle poznání ruší rasismus....rasismus je primitivní konstrukt vytvořený doslova z ničeho..." (1)

 

Jistě. Když přijmeme představu, že jsme zde jenom proto, že „jedna zvláštní skupina ryb měla natolik podivnou anatomii ploutví, že se z nich staly nohy" (2) dává myšlenka určitý smysl. Kdo mi vymluví, že zemní červ není můj bratr a kudlanka moje sestra? Jakýpak tedy rasismus, úplně všichni jsme jedna rodina a všichni jsme si rovni!

 

Je to opravdu tak?

 

V čem jsme si vlastně v takovém případě rovni? Určitě to může být třebas rovnost v nutnosti přijímat potravu nebo vyměšovat, určitě to ale není rovnost v hodnotě či významu. Naše rovnost v tomto Hitchensově podivuhodném snu je naopak rovností v absenci jakéhokoliv významu. Červ není důležitý. Není nic inspirujícího či povznášejícího na tom, být srovnáván s pijavicí. Naprosto nevýznamný je samozřejmě také člověk. Ať už on a nebo pijavice, oba jsou pouze nekonečně malou špetkou prachu ve lhostejně studeném vesmíru. Nic jiného, než náhodně sestavená hromádka molekul a chemikálií, rotujících prostorem. Ve světě ateisty se totiž nutně vše na pozadí bezpočtu galaxií v nekonečném kosmu naprosto topí v oceánu bezvýznamnosti. Včetně člověka a jeho názorů.

Dle Hitchinse je skutečnost naší domnělé spřízněnosti s červy důvodem pro nelegitimitu rasismu. Jsme „z jedné krve, ty i červ" a nedává pak tedy zjevně smysl zaobírat se barvou kůže. Problém je v tom, že v rámci takového světonázoru nedává smysl zaobírat se ani čímkoliv jiným. Nejenom pigmentové skvrny, ale i sám život a smrt jsou nevýznamné, stejně jako to, co člověk nebo červ dělá či myslí. Může mi někdo vysvětlit, proč není z úplně stejného důvodu absurdní páně Hitchensova slova vůbec poslouchat a přisuzovat jim jakýkoliv objektivní význam?

 

Bojím se, že vše je úplně jinak. Jaký že má být ten domnělý ateistický základ pro rovnost mezi lidskými bytostmi? Cožpak mezi námi nejsou lidé nepochopitelně zlí, ale i neuvěřitelně dobří? Lidé s obrovskou inteligencí a lidé neskonale hloupí? Silní a slabí, stateční a zbabělí, ti co vedou a co se vést nechají? Vidíme třebas nějakou podstatnou rovnost mezi Matkou Terezou a Josefem Mengelem? Nyní to nejpodstatnější. Jakou rovnost mezi lidmi může ateista vidět, když zároveň příjímá jako svůj kreační mechanismus ideologii přirozeného výběru? Kde nachází Hitchens rovnost ve světě, ze kterého jsou nuceni odejít ti, kdo nejsou „dostatečně silní aby přežili"? Nebylo by daleko smysluplnější dohodnout se na tom, (jak již navrhovali takoví „velikáni" ateistického „humanismu" jako H.G.Wells či George Bernard Shaw) abychom nemocné, mentálně postižené a deformované děti odpravovali a neznečišťovali si tak podřadnými geny naši společnost? (3) Někteří je vzali a mnozí jiní ještě vezmou za slovo. Absurdita Hitchensových slov je snad již nyní zřejmější.

Ateismus nemá k dispozici žádnou platformu pro prezentaci jakýchkoliv vznešených myšlenek, což se týká i myšlenky rovnosti mezi lidmi. Někteří ateisté si neustále vypůjčují teistické koncepty, na které ale nemají při jimi deklarované neexistenci Boha sebemenší nárok. Málokterý z nich si ale tuto skutečnost uvědomí a přizná, tak jako to udělal například Sigmund Freud, který upřímně vyznal, "V momentě,kdy se člověk začne zabývat smyslem a hodnotou života, se mu udělá špatně. Objektivně totiž ani jedna z těchto kategorií neexistuje". (4)


Kde tedy najdeme skutečný základ pro ideu rovnosti mezi lidmi? Samozřejmě v Bibli, v jejichž prvních kapitolách se potkáváme s obrazem lidstva, které je jako celek stvořeno k obrazu Stvořitele. Zde je původ hodnoty a důstojnosti každičkého člověka. Thomas Jefferson a další tvůrci americké Deklarace nezávislosti mohli právě jenom z tohoto důvodu napsat, že „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, a že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí."

Jiný základ neexistuje s tím, že jej rozhodně nemůže poskytnout ateismus. Nádherně myšlenku popsal G.K. Chesterton takto: „Deklarace nezávislosti dogmaticky staví všechna práva na skutečnosti, že Bůh stvořil všechny lidi sobě rovné. Je to tak správně, protože jestliže takovými stvořeni nebyli, pak se rozhodně vyvinuli jako sobě nerovní. Neexistuje žádný jiný základ pro demokracii, než dogma o božském původu člověka". (5)


Jiří Lem.

 

 

Poznámky

1. Moshe Averick, Nonsense of a High Order, Tradition and Reason Press, 2010

2. Christopher Hitchens, God Is Not Great: How Religion Poisens Everything, New York, 2009

3. George Bernard Shaw, Prefaces, London, 1934)

4. Letters of Sigmund Freud, New York, Basic Books, 1960

5. G.K.Chesterton, What I Saw In America, 1922

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

10 Března 2013

Relativismus - ty máš svou, já zase moji pravdu

Jestliže jsou všechny pravdy relativní, pak je také relativní prohlášení o tom, "že všechny pravdy jsou relativní"


26 Listopadu 2013

Důkazní břemeno na zádech moderních ateistů

Není důvod ateistu definovat jinak, než jako toho, kdo tvrdí, že "Bůh neexistuje". V takovém případě musí být ale schopen odůvodnit jak k takovému závěru došel, nejedná se totiž o žádnou defaultní pozici, kterou není třeba obhájit.


30 Leden 2012

Falešné Euthyfrónovo dilema

Morálka Boha nepředchází, a není ani nahodilou funkcí božích přikázání. Je ukotvena v jeho charakteru, který je posléze reflektován v jeho přikázáních.


30 Leden 2012

Má člověk duši? Argument z rozdílu mezi mozkovými a duševními stavy

Duševní jevy jako vnímání barev, vůní, bolesti nebo třeba i projevy vůle jsou naprosto odlišné od jevů fyzických. Pocit štěstí, strachu nebo třeba myšlenka na to, že číslo 7 je prvočíslem, nemají a nemohou mít paralelu s ničím fyzickým.


20 Listopad 2011

Rasismus. Je slučitelný s křesťanstvím a nebo s ateismem?

Bůh stvořil lidi jako sobě rovné. Jestliže stvořeni nebyli, pak se rozhodně vyvinuli jako sobě nerovní.


5 Květen 2011

Nejsme nic než hmota?

Nemůžu vidět co vlastně určitá věc je, když jsem sám součástí oné věci, stejně tak jako nemůžu vidět co je na obraze, jestliže jsem jen jedna z barevných kytiček na něm.


7 Březen 2011

Mysl v písmenkové polévce. Nebo obráceně?

Jestliže se naše mysl vyvinula skrze proces naturalistické evoluce, jak jí můžeme důvěřovat, že nám poskytuje pravdivé informace o světě?