Teologie

Byl Ježíš ženatý?

wedding_rings

Dan Brown ve své slavné Šifře mistra Leonarda předkládá celou řadu více či méně svérázných tezí. Jedna z těch nejbizarnějších je o Ježíšově manželství s Marií z Magdaly. Že jste o tom dosud nic neslyšeli? V pořádku, rozhodně ale nepodceňujte Dana. Je totiž podobně jako třeba slavný Leonardo z Vinci jedním z nepatrné hrstky těch, před kterými se Ježíšovo manželství římské církvi nepodařilo ututlat. Po dvou tisících letech je to tedy konečně venku. Ježíš byl ženatý s Marií z Magdaly. Nebo ne?

 

Stranou motivu je myslím očividné, kam obecně míří snahy oženit Ježíše. Ženatý Ježíš by ztratil mnohé ze své unikátnosti a hlavně božství. Oženíme-li jej ale, dostaneme se mnohem snáze k obyčejnému smrtelníkovi, který zřejmě má (přiznejme mu to, řekne takový Brown) docela hluboký vhled do duchovní reality. Nic víc, nic míň, problém vyřešen.

 

Motiv ale samozřejmě nestačí, potřebujete také důkaz.

 

Projdete-li Novým zákonem od Betléma na Patmos, nenarazíte na jedinou stopu Ježíšova manželství. Setkáte se tu s Ježíšovými rodiči a sourozenci, dozvíte se o tom, že ženatí byli Ježíšovi bratři i apoštolové (1 Kor. 9:5), ale manželka nikde. Není o ní slechu v dobách dobrých, ani těch zlých. Písmo ve svém absolutním mlčení mluví jasně. Ježíš ženatý nebyl.

 

Se stejným mlčením k Ježíšově stavu se potkáte u raných církevních otců, přičemž si tu můžeme navíc velice často všimnout určitého odtažitého vztahu k institutu manželství. Ani církevní spisovatelé křesťanského starověku tedy Brownovi nepomohou. Kde se tedy zachytit?

 

Existují pouze dvě místa, která by mohla určitou podporu Brownovu závěru poskytnout. Jedná se o dva nekanonické spisy nazývané evangelium Marie a Filipovo evangelium.

 

Evangelium Marie

 

Mariino evangelium je částečně gnostický spis odborníky datovaný nejpozději do třetího, nejdříve ku konci druhého století po Kristu. Jedním z hlavních cílů tohoto často neuchopitelného textu se zdá být snaha o legitimizaci esoterické zkušenosti a jejího významu v konfrontaci s normativní výpovědí Písma a je zde také patrné úsilí o upřednostnění významu Marie před apoštoly.(3)

 

Místo na které obhájci představy o ženatém Ježíši poukazují je následující:

 

- Petr řekl Marii: "Sestro, my víme, že tě Spasitel miloval více než ostatní ženy. -

 

Je to všechno? Ano je. Považte jak zoufale musí chtít člověk něco dokázat, aby se chytal podobné věty. Nemáme snad v evangeliích mnoho prohlášení o Ježíšově lásce k tomu či onomu člověku? Apoštol Jan nám ku příkladu do diskuse přispívá následující větou: „Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval." (Jan 11:5). Byl tedy Ježíš kromě jiného i manželem Marty? Určitě budete souhlasit, že z uvedeného nevyplývá ohledně Ježíšova manželství nic?

 

Filipovo evangelium

 

Mezi badateli není přílišného sporu o tom, že je tento gnostický materiál dílem autora ze třetího století po Kristu.(4) Čtenáři navyklému na evangelijní koncept zasazení teologického poselství do vyprávěného příběhu, bude Mariino i Filipovo evangelium připadat velice cizí. Příběh či děj zde chybí, a my se nejčastěji setkáváme s nesouvislými výroky a aforismy, které na první a často i ten druhý pohled nedávají valného smyslu.

 

V tomto dokumentu ale existují dvě místa, která proponentům Ježíšova manželství rozjasní líce.

 

Prvním je tento text:

 

- (...) ji miloval víc než (...) učedníky a často ji líbal na její (...) Ostatní (...) mu řekli: "Proč ji miluješ víc než nás všechny?"-

 

Nepřijde vám nejprve zvláštní, že by se učedníci tolik rozhořčovali nad projevy Ježíšovy lásky vůči ženě, která by byla jeho manželkou? Určitě, pasáž dává smysl pouze v situaci, kdy jí Marie není.

 

Už jsme si také řekli, jak velice nepřesvědčivé je usuzovat na Ježíšovo manželství z pouhé zmínky o tom, že Ježíš kohosi miloval.

 

Všimněme si dále skutečnosti, že kvůli špatné kvalitě papyru některá místa v v dochovaném textu chybí a jsou zde označená závorkami. Pro fanoušky manželství to však nepředstavuje žádný problém. O mezerách v dochovaném textu se nijak nešíří a v jejich materiálech se setkáte výhradně s Ježíšem, který Marii automaticky líbá na ústa. To však skutečně z textu vyvodit nemůžeme, mohl ji totiž zrovna tak líbat na ruku, či ještě pravděpodobněji na tvář. Toto je ostatně ještě dnes na Blízkém Východě zvykem. Závěr o Ježíšově manželství je tedy i zde velice unáhlený - text žádnou takovou interpretaci seriozně nenabízí.

 

Druhý podpůrný text je tento:

 

-Družkou (...) je Marie z Magdaly -

 

Dan Brown v knize tvrdí, že slovo „družka", jímž je popsána ve vztahu k Ježíšovi, v aramejštině velmi často znamená „manželka". Smůla se ale Danovi doslova lepí na paty. Filipovo evangelium totiž nebylo sepsáno v aramejštině nýbrž v kopštině. Z řečtiny do kopštiny vypůjčený výraz „koinonos" navíc rozhodně není synonymem pro manželku. Proslulý novozákoník profesor Witherington výraz překládá jako sestra v duchovním smyslu (5) a apoštol Pavel tím stejným výrazem nazývá sám sebe ve vztahu k Filemonovi (Fm 1:17). Vypadá to tedy, že ani tato pasáž nepomůže. Pak už ale nepomůže nic, více „důkazů" pro podporu Ježíšova manželství totiž neexistuje.

 

Závěr

 

Očití svědkové Ježíšova života a lidé, kteří jim byli blízko, neznají ženatého Ježíše. Jediný materiál ze kterého bychom mohli po vydatném znásilnění textu vycházet, jsou gnostické spisy sepsané zhruba 200 let po událostech, o kterých pojednávají. Kdyby tyto spisy opravdu sdělovaly poselství o Ježíšově manželství, byli bychom v podobné situaci, jako kdyby nám dnes někdo tvrdil, že Napoleon byl ve skutečnosti chlap jak hora a k tomu zanícený pacifista. Chvíli by snad bylo zábavné ho poslouchat, pak bychom jej ale určitě odkázali na svědectví jeho současníků, které jednomyslně svědčí o opaku.

 

V každém případě jsme ale viděli něco jiného. Uvedené texty myšlenku Ježíšova manželství totiž spíše popírají. Spolu s absolutním mlčením všech dalších a daleko důvěryhodnějších, raných pramenů nemáme žádný důvod pochybovat o tom, že Ježíš byl svobodný.

 

Jiří Lem.

Poznámky

1. Nový biblický slovník, Návrat domů, 2009

2. Josephus, Antiquities 18.1.5.21; Jewish War 2.8.2.121-122

3. Erwin W. Lutzer (2004), The DaVinci Deception, Tyndale House Publishers

4. Ehrman Bart (2003). Lost Christianities. New York: Oxford University Press

5. B.Witherington (2004), "Reviews," Biblical Archaeology Review, 30[3]:58-61, Květen/Červen