Věda
Mohou mutace vytvářet nové informace?
Mohou mutace vytvářet nové informace? Ano, ale přijde na to, co rozumíme pojmy ‚nový‘ a ‚informace‘. A mohou vysvětlit evoluci všeho živého na Zemi?
Pro pokračování klikněte prosím zde www.kreacionismus.cz
Vznik života a zázraky ateistů
V rozpravě mezi zastánci myšlenky stvoření našeho světa nadpřirozenou silou a stoupenci názorového proudu hlásajícího dostatečnost přirozených principů vždy dojde k vytažení žolíkové karty evoluce. Je v ní nacházen téměř všemocný mechanismus, kterým je ona nadpřirozená entita (Bůh) vykázána jako zbytná – vznik a komplexita života na naší zemi je přece vysvětlena evolučním procesem. Pro Boha tu tak již není místo. Může být ale domněle proběhlá makroevoluce zodpovědná také za vznik života? Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?
Špatný zrak Richarda Dawkinse
Evolucionista Richard Dawkins už léta tvrdí, že je design lidského oka příkladem špatné konstrukce a tudíž dokladem evoluce. Co na to fyzikální optik a oftalmolog?
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.kreacionismus.cz
Vědec, víra a nesoběstačnost vědy
Věda se v naší době těší téměř bezbřehému respektu. Z velké části oprávněně. Objev tak zvané vědecké metody (tj. shromáždím data, vytvořím na nich hypotézu a poté ji experimentálně testuji) byl přelomovou skutečností v historii křesťanské Evropy a zapříčinil mimo jiné obrovské zvýšení kvality života nás všech. Určitý problém může nastat, když se její možnosti zveličují.
Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?
Čas od času nám populární tisk přinese senzační zprávu o nálezu toho či onoho chybějícího článku, tranziční fosílie, která má demonstrovat pravdivost evolučního příběhu o postupné přeměně organismů ve stále složitější formy. Téměř vždy je to přitom doprovázeno tak obrovským nadšením a mediálním humbukem, že mnohé možná napadne se ptát, zda je vývojová teorie opravdu tak pevně etablovaným vědeckým faktem, jak je někdy slyšet.
Tohle je váš mozek v bajtech
Žijeme v době, kdy člověka z některých věcí jímá závrať. Některé nedávné články se pokouší kvantifikovat informační kapacitu oka, mozku i světa vůbec. Připraveni? Tak zapojte mozek.
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.kreacionismus.cz
Galileo a církevní tmáři
Institucionalizovaná církev má velice špatnou pověst. Budeme-li se ptát po důvodech této skutečnosti, jistě vedle pedofilních kněží, prudérní sexuální morálky či pokrytectví brzy narazíme také na konstatování, že církev z pocitu ohrožení a lpění na zkostnatělé tradici vždy bránila vědeckému pokroku. Nějaký příklad? Co takhle Galileo?
Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Jedním z poněkud překvapivých zjištění fyziky dvacátého století je skutečnost, že existence 
jakékoliv formy života, který by se byť i jenom vzdáleně podobal tomu našemu, je neuvěřitelně silně podmíněna naprosto specifickým a přesným nastavením tak zvaných fyzikálních konstant. Astronomové B.J.Carr a M.J.Rees se v jedné ze svých publikací vyjádřili v tom smyslu, že „možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám". (1)
Číst dále: Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Vznikla by moderní věda bez křesťanství?
V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství." Nechci se nyní věnovat tomu, zda je toto chápání oprávněné či ne, nebo co je příčinou tohoto stavu. Chci se ptát na něco jiného. Bylo tomu vždycky tak?
V tomto článku se pokusím ukázat, že by moderní věda patrně nikdy nevznikla bez křesťanství. Pokusím se zároveň nastínit důvody pro objektivní historický fakt, že k rozvoji vědy nedošlo kdekoliv jinde, než v Evropě formované kategoriemi židovsko-křesťanského myšlení.
Věda prokázala, že Bůh neexistuje
Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.
Věda je skvělá věc a vděčíme jí za obrovské množství dobrého. Nedávno jsem si to znovu velmi jasně uvědomil poté, co mi v nemocnici anesteziolog poskytl možnost milostivého úniku před bolestivým operačním zákrokem. Věda oprávněně požívá velikého respektu, neboť funguje a výsledky jejího praktikování jsou velice praktické a navýsost hmatatelné.
Věda má ale také svoje mantinely, přičemž rozhodně neplatí, že to co nemůžeme podrobit vědeckému zkoumání neexistuje. Jak věda pracuje?
Vyhledej
Seznam článků v této sekci
Mohou mutace vytvářet nové informace?
Mohou mutace vytvářet onen druh informací, které jsou třeba ke vzniku genomu? V žádném případě! Neexistují žádné známé příklady jakéhokoli druhu přínosných mutací nutných pro evoluční procesy ve velkém měřítku.
Vznik života a ateistické zázraky
Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?
Vědec, víra a nesoběstačnost vědy
Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?
Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?
Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.
Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?
Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám.
Věda prokázala, že Bůh neexistuje
Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.
Vznikla by moderní věda bez křesťanství?
V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."