einstein

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč. Věda je skvělá věc a vděčíme jí za obrovské množství dobrého. Nedávno jsem si to znovu velmi jasně uvědomil poté, co mi v nemocnici anesteziolog poskytl možnost milostivého úniku před bolestivým operačním zákrokem. Věda oprávněně požívá velikého respektu, neboť funguje a výsledky jejího praktikování jsou velice praktické a navýsost hmatatelné. Věda má ale také svoje mantinely, přičemž rozhodně neplatí, že to co nemůžeme podrobit vědeckému zkoumání neexistuje. Jak věda pracuje?

 

Tak zvaným induktivním postupem. Vědec pozorováním určitého jevu shromažďuje údaje, které posléze generalizuje. Budeme-li se například vždy a všude setkávat s bílými labutěmi, odvodíme z naší zkušenosti obecný závěr o tom, že jedním z charakteristických vlastností tohoto ptáka je jeho bílá barva. Tento závěr vznikl jako zobecnění naší opakované zkušenosti a budeme jej tedy v rámci vědecké metody považovat za pravdivý. Pouze ale do momentu, kdy se setkáme s labutí v černém kabátě. (Evropanem v Austrálii poprvé nalezena na sklonku sedmnáctého století). Černý opeřenec naší jistotu zcela bortí a ukazuje na limity vědy, která může pracovat pouze s tím, co jí je známo a k dispozici, a ne s tím, co jí známo není. Smí poskytovat pouze závěry činěné s určitou mírou pravděpodobnosti, nikdy však ne jistotou. Nemůže tedy už z principu nastat situace, kdy by mohla věda za pomoci své stávající metodologie prohlásit cokoliv za neexistující. Dokonce ani jednorožce, kentaura či králíky Boba a Bobka z klobouku. Jediné co k jejich existenci či neexistenci může říci je to, že z důvodu chybějící zkušenosti s těmito bytostmi není jejich reálné bytí pravděpodobné. Chceme-li si na něm mermomocí trvat, budeme tak činit navzdory absenci jakéhokoliv stávajícího racionálního opodstatnění. No dobrá, ale je toto nějaké prokázání neexistence? Jistěže ne. K tomu věda ten správný aparát opravdu nemá.

 

Bude-li vám někdo přesto tvrdit opak, požádejte jej o laskavou demonstraci doložení způsobu, jakým je věda schopna prokázat neexistenci jakékoliv logicky konsistentní věci. Garantuji, že toho nebude schopen. Jiný člověk vám zase může oponovat názorem, že k vyvrácení existence dané věci úplně postačuje, když věda neposkytuje důvody k tomu v ní věřit. Pouze věda nám podle tohoto názoru může poskytovat informace o světě. Pakliže informace nedodává, věc neexistuje. Je to skutečně tak? Mohu kupříkladu dostat vědecký důkaz toho, že milujete svojí ženu? Není to náhodou tak, že odpověď znáte, aniž byste zapojil vašich pět smyslů, které při vědeckém zkoumání nutně používáte? Není to také spíše o tom, že pravdivost samotného prohlášení „věda je jediným zdrojem poznání" není paradoxně vědecky jakkoliv ověřitelné a navíc spadá do kompetence filozofie?

 

Není tedy pravdou, že by věda byla jediným kanálem, kterým k nám putují informace o světě ve kterém žijeme, byť je kanálem veskrze spolehlivým. Není také ani náhodou pravdou, že by věda mohla prokázat neexistenci čehokoliv vnitřně logického – není toho ze samé svojí podstaty schopna. Až vám to opět někdo předhodí, vězte že neví o čem mluví.

 

Jiří Lem.

 

Podobné články:

Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Teorie lidské evoluce - spíše novinový humbug a absence přechodných forem

Navzdory časté mediální masáži oznamující objev opět dalšího nejnovějšího „chybějícího článku“ existuje množství evidence pro přesvědčení, že se jednoznačně lidská „stopa“ ve fosilním záznamu objevuje náhle, aniž by nás fosilie spojovaly s údajnými opičími evolučními předky.


Jemné vyladění vesmíru ve slovech fyziků a kosmologů

Jedním z důvodů proč je jemné vyladění vesmíru tak zajímavé je skutečnost, že se jedná o mimořádně silný argument pro křesťanství.


Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu Zatímco mnozí z nás čekají na to, jak dopadne radarový výzkum boční komory Tutanchamonovy hrobky (najde-li se tam půvabná Nefertiti), o nějakých 700 km severovýchodněji přišla archeologie se skutečnou bombou.


Hawking se mýlí. Svět bez Boha vysvětlit nelze

Hawking říká, že vesmír pochází z „ničeho“, které se ale pak ukáže být „něčím“ (první kontradikce). Pak tvrdí, že vesmír stvoří sám sebe (druhá kontradikce). To ale není vše. Jeho představa, že zákon přírody (gravitace) vysvětlí existenci vesmíru je třetí kontradikcí, jelikož přírodní zákon (ze samé svojí definice) odvozuje svojí existenci od předchozí existenci světa (přírody), jehož vlastnosti má popisovat


Panda a nedokonalý design. Bůh neexistuje, protože něco tak špatného by nikdy nezkonstruoval

V tomto článku ukazuji, proč vzácné příklady méně než optimálního designu v přírodě nemusí vůbec poukazovat k absenci existence Designéra


Proč evoluce nevysvětluje a ani nemůže vysvětlit existenci morálky

Celý ten popis popis vzniku morálky je zredukován na neuvěřitelně absurdní prohlášení o tom, že bychom měli být nesobečtí proto, abychom mohli být větší sobci. Není ale morálka ve svém základu právě o tom nechovat se sobecky?


Duše hledá vědu

Co se dá říci o tvrzení mainstreamové vědy, že věda prokázala neexistenci duše? A k čemu podstatnému vlastně věda je? 


Máme se kvůli robotům bát o jedinečnost člověka?

Počítač neví nic o trojkách, pětkách, nebo výsledku jejich násobení skrytých pod číslem 15. Vstup přetransformovaný na výstup v souladu s programem. Vše co se tu odehrává, jsou střety elektronů a změny v napětí. Žádné skutečné násobení a pochopení čehokoliv. Všechen smysl a pochopení, který se zdá kalkulačka nebo šachový program mít, je na straně lidského uživatele a programátora. Nevědomý počítač nemůže myslet. Může vám v tom pomoci, ale je to asi taková pomoc, jako když vám nemyslící hodiny ukáží čas. Samy o sobě neukazují nic.


Mohou mutace vytvářet nové informace?

Mohou mutace vytvářet onen druh informací, které jsou třeba ke vzniku genomu? V žádném případě! Neexistují žádné známé příklady jakéhokoli druhu přínosných mutací nutných pro evoluční procesy ve velkém měřítku.


Vznik života a ateistické zázraky

Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?


Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?


Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?

Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.


Galileo a církevní tmáři

Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?


Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu

Možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám.


Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.


Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."