tribute_to_galileo_by_insanityprojectsInstitucionalizovaná církev má velice špatnou pověst. Budeme-li se ptát po důvodech této skutečnosti, jistě vedle pedofilních kněží, prudérní sexuální morálky či pokrytectví brzy narazíme také na konstatování, že církev z pocitu ohrožení a lpění na zkostnatělé tradici vždy bránila vědeckému pokroku. Nějaký příklad? Co takhle Galileo?

Případ Galileo je v mysli téměř každé člověka učebnicovým příkladem církevního šlapání po rozumu a pokroku, ale realita je o poznání jiná. Jak moc jiná?

 

Populární představa nám říká, že byl Galileo učencem hnaným před inkviziční tribunál v důsledku závěrů jeho vědeckého bádání, které byly v kontradikci s církevním učením. Zatímco prý měl Galileo na své straně vědecké důkazy o tom, že se „přece jen točí", neměla církev nic jiného než písmo svaté. Podle této populární představy byl Galileo člověkem moderního typu a mučedníkem svědomí, který se nechal vést směrem, kterým ukazovaly důkazy. To vše i za cenu opuštění své náboženské víry.

 

Jaká je ale skutečnost? Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?

 

  • Galileo celý život byl a zůstal křesťanem. Boha chápal podobně jako později Newton jako božského Řemeslníka či Architekta, který vytvořil svět jako složitý mechanismus, který se řídí geometrickými a matematickými poučkami. (1) Galileo byl přesvědčen, že je kniha přírody napsaná Boží rukou v jazyce matematiky.

 

  • Galileo nebyl mučedník. V katolické církvi se těšil až do překvapivě pozdní doby obrovské vážnosti, přičemž Papež Urban III na něj dokonce složil oslavnou báseň a mluvil o něm jako o muži, „jehož sláva září do nebe a šíří se po celém světě". Galileo nikdy nebyl obviněn z kacířství, vězněn v kobce, či dokonce mučen. Poté ,co byl donucen zříci se svých názorů ,pobýval ve své vile ve Florencii a přesto, že byl oficiálně v domácím vězení, bylo mu dovoleno navštěvovat své dcery v konventu San Matteo. Umřel přirozenou smrtí.

 

  • Geocentrický model sluneční soustavy který církev před Galileem hájila není představou křesťanskou, ale antickou. Ptolemaiův model Země jakožto středu sluneční sestavy, byl ale učenci až do šestnáctého století téměř jednomyslně přijímán jako ten, který tehdy nejlépe odpovídal faktům. Thomas Kuhn píše o tom (2), že stejně jako nám dnes, i lidem té doby nepřipadalo, že se Země pohybuje, zatímco Slunce rozhodně po obloze putuje. K nebi vyhozený kámen také nedopadne na jiné místo na zemi jak by jistě dopadl, kdyby se Země pohybovala. Podobně se považovala za znak nehybnosti Země skutečnost, že Země neutíká ptákům či mrakům, kteří s ní nejsou spojeni. Koperníkova teorie, kterou Galileo přijal jako fakt tedy zjevně protiřečila tomu, co lidé pozorovali svýma vlastníma očima.

 

  • Galileo nebyl se svým heliocentrickým názorem v opozici pouze oproti obyčejným pozorovatelným důkazům pro nehybnou Zemi (viz např. hozený kámen výše), ale také proti tehdy nesmírně vlivné Aristotelské filozofii té doby. Pro tu byla kupříkladu Země (místo zkázy a změny), jak mohl nakonec také každý vidět, tvořená tmavou těžkou hmotou, která se evidentně nehýbe. Naproti tomu bylo zřejmé, že jsou nebeská tělesa (neměnná a dokonalá) zářivé body, jistě složené z nějaké lehké, žhavé látky. Pro tuto filozofii bylo absurdní pomyslet na to, že by Země jako nejtěžší prvek neměla přirozeně tíhnout ke geometrickému středu vesmíru. Filozof vědy Philipp Frank píše o tom, že církev brala Galileův útok na Aristotela tolik vážně z toho důvodu, že mnozí lidé té doby pokládali Aristotelovskou filozofii „za nutnou pro formulaci náboženských a morálních zákonů" (3) To proto, že v této filozofii fyzická hierarchie (Aristotelské tíhnutí k přirozenému místu) odráží hierarchii společenskou a politickou. Řád v materiálním světě, byl spojován s řádem v lidské společnosti a Galileo se zdál propagovat učení, které tedy bylo nejen chybné, ale i nebezpečné.

 

  • Jak již zaznělo, Galileo do rozpravy vstoupil bez pádných důkazů, přičemž nebyl schopen reagovat na kritiku. Pro jeho pozici nesvědčilo o mnoho víc, než Koperníkovo zjištění, že heliocentrická hypotéza lépe předpovídá oběhy planet a Galileova pozorování měsíců Jupitera, fází Venuše a slunečních skvrn, které bylo možné interpretovat ve shodě s heliocentrismem. I tak, ale nebylo mnoho vlivných učenců (například Tycho de Brahe) přesvědčeno o správnosti jeho teorie. Dobře situaci vystihuje Jerome Langford když píše: „Galileo byl přesvědčen, že má pravdu. Ale objektivně neměl důkaz, jímž by si získal souhlas mužů otevřené mysli. Je naprostá nespravedlnost, když někteří historici tvrdí, že nikdo nechtěl naslouchat jeho argumentům, že nikdy nedostal šanci. Jezuitští astronomové už dříve potvrdili jeho objevy, dychtivě čekali na další důkaz, aby mohli opustit Tychonův systém a solidně vystoupit ve prospěch systému koperníkovského. Mnoho vlivných mužů církve věřilo, že Galileo má možná pravdu, ale museli čekat na další důkazy." (4) Takovým důkazem například určitě nebylo jeho svérázné tvrzení, že je příliv a odliv následkem rychle se pohybující Země.

 

  • Celou kauzu je potřeba nahlížet ještě pod jiným úhlem pohledu, totiž jako spor o interpretaci Bible. V této době se mělo za to, že Písma svědčí o nehybné Zemi. Ačkoliv je to zdánlivě pravda, nemluví Bible ve skutečnosti o ničem jiném, než o východu a západu Slunce - tedy stejným jazykem, jakým mluvíme i my kteří velice dobře víme, že ve skutečnosti je to Země, která kolem Slunce obíhá. Pod dojmem správnosti této interpretace a pod tlakem protestantů, kteří katolíky obviňovali z nedostatečné úcty vůči Písmu (Luther Koperníka zavrhnul kvůli jím vnímaném rozporu jeho teorie s poselstvím Bible) se katolické církvi logicky nechtělo kvůli jedné nedokázané teorii měnit výklad Písma. Fascinující je nicméně, že ani zde nebyla církev tak rigorózní, jak se obecně soudí. Svědčí o tom například následující prohlášení hlavního inkvizitora kardinála Roberta Bellarminiho, který pronesl následující,: „Zkušenost nám jasně říká, že Země stojí na místě. Kdyby se skutečně ukázalo, že středem vesmíru je Slunce, že Země je ve třetím nebi a že Slunce neobíhá Zemi, nýbrž Země Slunce, pak bychom museli postupovat velmi obezřetně při výkladu pasáží Písma, jež zdánlivě učí opak, a spíše připustit, že jsme je nepochopili, než abychom tvrdili, že názor, který je dokazatelně pravdivý, je falešný. Ale já sám nevěřím, že takové důkazy jsou, dokud mi je někdo neukáže." (5)

 

  • Galileo nepostupoval vždy rozumně a o eskalaci konfliktu se sám vydatně přičinil. Papeže ve své práci z roku 1632 nazval „prosťáčkem" (Simplicio) a ignoroval rozumný požadavek církve, aby o koperníkovském systému mluvil jako o hypotéze dokud se pro něj nenajde dost důkazů. Choval se často arogantně a do debaty vstupoval bez ochoty k jakémukoliv kompromisu. Místo, aby se věnoval primárně vědě, halasně a netakticky vstupoval na půdu teologie. Nestačilo mu, že chybně označoval Keplerův objev eliptické dráhy planet za omyl, ale zároveň se pustil do křížku s tehdejší teologii, když odmítnul v té době běžný doslovný výklad Bible a přiklonil se k interpretaci formou tak zvané akomodace. Tento přístup ale katolická církev (chybně dle mého názoru) oficiálně odsoudila. Karmelitánský mnich P.A.Foscarini v roce 1615 publikoval dílo, které Galileův postoj k interpretaci Písma formou akomodace vystihuje v následující pasáži. „Písmo mluví v souladu s naším způsobem chápání, podle toho, jak se věci jeví a s ohledem na nás. Neboť je tomu tak, že tato tělesa se zdají být vztažena k nám a jsou popisována běžným a lidovým způsobem lidského myšlení, totiž, že Země se zdá být stále v klidu a nepohyblivá, kdežto Slunce se zdá obíhat kolem ní. A proto Písmo kvůli nám mluví lidovým a běžným způsobem, neboť z našeho hlediska to opravdu vypadá, že Země pevně stojí uprostřed a Slunce obíhá kolem ní a ne naopak." (6) Jakkoliv zde měl dle mého názoru Galileo správný pohled na věc, nebral vůbec v úvahu skutečnost, že katolická církev v napjaté a zpolitizované atmosféře té doby nemůže učinit ústupek „jakémukoliv novému přístupu, který by pak mohl být chápán jako nepřímý ústupek protestantskému nároku na legitimitu". (7)

 

Co jsme tedy viděli? Církev svým rozhodnutím cenzurovat Galilea rozhodně pochybila, ale věc je třeba zároveň posuzovat v kontextu. Galileo na své straně opravdu neměl příliš mnoho důkazů, přičemž některé z jeho závěrů byly vyloženě chybné. Pro církev, vládnoucí filozofické paradigma, ale i obyčejného laického pozorovatele byla myšlenka heliocentrismu tak trochu přitažená za vlasy a Galileo sám si navíc věci notně zkomplikoval svým velice netaktickým přístupem.

 

Jak vidno, případ Galileo rozhodně nelze vykreslit v černobílých barvách jako konflikt mezi rozumem na jedné a tmářstvím na druhé straně tak, jak by si mnozí zřejmě přáli.

 

Jiří Lem.

 

Poznámky

1.  Nancy R. Pearcyová, Charles Thaxton, Duše vědy, Návrat domů, 1997

2.  Thomas Kuhn, The Copernican Revolution (Cambridge, Harvard University Press 1985

3.  Philipp Frank, Philosophy of Science: The Link Between Science and Philosophy, Englewood Cliffs, Spectrum Books, 1957)

4.  Jerome J. Langford, Galileo, Science and the Church, New York 1966, citováno v Thomas Woods Jr., Jak katolická církev budovala západní civilizaci, Regnery publishing 2005

5.  Thomas Woods Jr., Jak katolická církev budovala západní civilizaci, Regnery publishing 2005

6.  Paolo Antonio Foscarini, Lettera sopra l´opinione de´Pittagorici e del Copernico, citováno v McGrath, Dialog přírodních věd a teologie, Vyšehrad 2003

7.  Alistair E. McGrath, Dialog přírodních věd a teologie, Vyšehrad 2003

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Teorie lidské evoluce - spíše novinový humbug a absence přechodných forem

Navzdory časté mediální masáži oznamující objev opět dalšího nejnovějšího „chybějícího článku“ existuje množství evidence pro přesvědčení, že se jednoznačně lidská „stopa“ ve fosilním záznamu objevuje náhle, aniž by nás fosilie spojovaly s údajnými opičími evolučními předky.


Jemné vyladění vesmíru ve slovech fyziků a kosmologů

Jedním z důvodů proč je jemné vyladění vesmíru tak zajímavé je skutečnost, že se jedná o mimořádně silný argument pro křesťanství.


Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu Zatímco mnozí z nás čekají na to, jak dopadne radarový výzkum boční komory Tutanchamonovy hrobky (najde-li se tam půvabná Nefertiti), o nějakých 700 km severovýchodněji přišla archeologie se skutečnou bombou.


Hawking se mýlí. Svět bez Boha vysvětlit nelze

Hawking říká, že vesmír pochází z „ničeho“, které se ale pak ukáže být „něčím“ (první kontradikce). Pak tvrdí, že vesmír stvoří sám sebe (druhá kontradikce). To ale není vše. Jeho představa, že zákon přírody (gravitace) vysvětlí existenci vesmíru je třetí kontradikcí, jelikož přírodní zákon (ze samé svojí definice) odvozuje svojí existenci od předchozí existenci světa (přírody), jehož vlastnosti má popisovat


Panda a nedokonalý design. Bůh neexistuje, protože něco tak špatného by nikdy nezkonstruoval

V tomto článku ukazuji, proč vzácné příklady méně než optimálního designu v přírodě nemusí vůbec poukazovat k absenci existence Designéra


Proč evoluce nevysvětluje a ani nemůže vysvětlit existenci morálky

Celý ten popis popis vzniku morálky je zredukován na neuvěřitelně absurdní prohlášení o tom, že bychom měli být nesobečtí proto, abychom mohli být větší sobci. Není ale morálka ve svém základu právě o tom nechovat se sobecky?


Duše hledá vědu

Co se dá říci o tvrzení mainstreamové vědy, že věda prokázala neexistenci duše? A k čemu podstatnému vlastně věda je? 


Máme se kvůli robotům bát o jedinečnost člověka?

Počítač neví nic o trojkách, pětkách, nebo výsledku jejich násobení skrytých pod číslem 15. Vstup přetransformovaný na výstup v souladu s programem. Vše co se tu odehrává, jsou střety elektronů a změny v napětí. Žádné skutečné násobení a pochopení čehokoliv. Všechen smysl a pochopení, který se zdá kalkulačka nebo šachový program mít, je na straně lidského uživatele a programátora. Nevědomý počítač nemůže myslet. Může vám v tom pomoci, ale je to asi taková pomoc, jako když vám nemyslící hodiny ukáží čas. Samy o sobě neukazují nic.


Mohou mutace vytvářet nové informace?

Mohou mutace vytvářet onen druh informací, které jsou třeba ke vzniku genomu? V žádném případě! Neexistují žádné známé příklady jakéhokoli druhu přínosných mutací nutných pro evoluční procesy ve velkém měřítku.


Vznik života a ateistické zázraky

Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?


Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?


Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?

Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.


Galileo a církevní tmáři

Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?


Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu

Možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám.


Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.


Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."