Věda

Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

scientist

Věda se v naší době těší téměř bezbřehému respektu. Z velké části oprávněně. Objev tak zvané vědecké metody (tj. shromáždím data, vytvořím na nich hypotézu a poté ji experimentálně testuji) byl přelomovou skutečností v historii křesťanské Evropy a zapříčinil mimo jiné obrovské zvýšení kvality života nás všech. Určitý problém může nastat, když se její možnosti zveličují.

 

 

Jedna mně velice blízká osoba například chová nezvratné přesvědčení, o univerzálních všemocných léčivých schopnostech česneku. To, že česnek zdraví opravdu výrazně prospívá je skutečnost. Je ale tím jediným všelékem na všechny neduhy? Podobně i vědecká metoda není jediným a už vůbec ne vyčerpávajícím prostředkem k získání poznání. Filozof J.P. Moreland vypráví o svém setkání s jedním doktorandem v oboru fyziky, který se horlivě rozpovídal o tom, že „věda je jedinou racionální a pravdivou disciplínou......vše ostatní je záležitostí pouhé víry a názorů.....a že jestliže něco nemůžete kvantifikovat a otestovat vědeckou metodou....pak to nemůže být ani racionální, ani pravdivé."

 

Je to pravda? Může věda stát sama o sobě, tj. je nezávislá na jiných disciplínách? Je jediným kanálem, kterým k nám proudí poznání?

 

Zcela a jednoznačně NE!

Vezměme si ono samotné prohlášení "jenom to, co je vědecky prokazatelné, kvantifikovatelné a empiricky testovatelné, je racionální a pravdivé". Když se nad tímto sdělením zamyslíme, zjistíme, že samo sebe vyvrací. Jakým vědeckým pokusem chcete totiž jeho pravdivost doložit? Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"? Nejde to že? Ta věta totiž vůbec není prohlášením vědy, ale velmi paradoxně prohlášením filozofie o vědě. Ano, té filozofie, kterou mladý fyzik tak suverénně vyhodil z ringu. Co třeba zákony logiky? Nejsou i ony zdrojem poznání? Logika nicméně ale jako disciplína filozofie není závislá na vědě. Je to naopak věda, která se při aplikaci vědecké metody neobejde bez logiky. (vědecká metoda je založena na induktivním logickém přístupu) Vidíme, že k tomu, aby mohla věda byť jenom začít hrát svoji roli, je třeba zapojit logiku a musí platit minimálně jedno filozofické vyjádření o vědě (tj. svým charakterem filozofické tvrzení onoho mladého fyzika o tom, jak je filozofie oproti vědě bezzubá). Logický pozitivismus, který (stavěje na názorech Davida Huma) počátkem dvacátého století zastával obdobnou teorii poznání jako onen mladý doktorand, je dnes i z důvodu výše uvedeného vnitřního rozporu beznadějně překonaný. Filozof Norman Geisler dokonce v knize s příznačným názvem „Nemám dost víry na to být ateistou" píše, že věda je do velké míry otrokem filozofie.

 

Všichni vědci jako jeden muž přijímají předpoklad, že vesmír je racionální. Přijímáme jako axiom tezi, že se chová logicky a že tedy například vzoreček popisující gravitační působení dvou těles v naší galaxii bude aplikovatelný i na dvě tělesa v galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy. James Trefil v této souvislosti píše o principu univerzality a říká, že „přírodní zákony které objevíme teď a tady v laboratoři, platí všude ve vesmíru a jsou tu od počátku času". (1) Fyzik Steven Weinberg se svěřuje s tím, že jej „veškerá zkušenost s fyzikou dovedla k přesvědčení, že ve vesmíru je řád...zákony, které nacházíme, do sebe stále lépe zapadají a jsou univerzálnější." (2) Jiný fyzik, Eugene Wigner, píše v pojednání nazvaném „Nesmyslná účinnost matematiky v přírodních vědách" o tom, že matematické základy přírody „hraničí s tajemnem a neexistuje pro ně rozumné vysvětlení". (3) Teď ale pozor. On totiž není žádný důvod pro to, aby byl vesmír právě tak hezky uspořádaný, jako je. Proč by nemohl existovat vesmír, ve kterém by se věci děly nepředvídatelně a pokaždé jinak? Vesmír, který se řídí pravidly, dokonce pravidly matematiky, není vůbec žádnou logickou nutností. (4)

 

Ono to tedy opravdu vypadá tak, že ve vesmíru panuje řád. Jak to ale vědecky dokázat? Jak si můžeme být například jisti charakterem chování gravitace v Andromedě? Jak si můžeme být jisti tím, že se třeba rychlost světla na cestě z oné galaxie na chvíli nezrychlila či nezpomalila? Vědci i zde pracují s pouhou vírou v to, že žijeme v uspořádaném vesmíru. Bez této víry by však žádné vědecké zkoumání jednoduše nebylo možné. (tento vírou přijímaný předpoklad uniformity přírodních dějů a řádu ve vesmíru, stejně jako mnohé jiné, které vědu umožnily, vzešel z křesťanství, viz. Vznikla by moderní věda bez křesťanství?, takže tu platí, co kdysi řekl Alfred North Whitehead, že totiž „víra v možnost vědy, je nevědomky odvozená ze středověké teologie" 5 )

 

Věda tedy na vstupu vírou přijímá premisu, že vesmír je racionálním místem k žití a bádání.

 

Dalším nutným předpokladem, který musí vědec uchopit vírou, je důvěra v naše smysly. K tomu, abychom mohli dělat vědu, jim musíme propůjčit plnou důvěru v to, že nám jsou schopny podat správné informace o vnějším, na mysli nezávislém, materiálním světě. I zde jsme ale na poli filozofie - vědou spolehlivost smyslů ověřit nemůžeme, přičemž ze strany filozofie existují i některé dobré důvody pro to, tuto naši jistotu poněkud nabourávat. (např. Kant)

 

Již byla zmíněna skutečnost, že vědec pouze předpokládá platnost logických zákonů, je toho ale ještě více. Vědec musí například věřit v existenci čísel a matematických pravd, věřit že jazyk má smysl a je vůbec schopný popisovat svět, nebo že existuje pravda a daný jev tedy koresponduje s jeho teoretickým popisem. (6) Ani zde nemůže věda nijak pomoci a v dobré víře těchto předpokladů užívá, aby mohla sama existovat.

 

Je jasné, že samotná věda nestačí. K získávání pravdivých informací používá celou řadu nejrůznějších, na vědě nezávislých, předpokladů, o kterých se uctívači modly zvané věda příliš nešíří. Proč je to důležité? Protože existují věci jako metafyzika, etika, matematika či lingvistika, kterým musí být nasloucháno a rozumněno. Jakmile tyto disciplíny odsuneme jako irelevantní, samotná věda přestane existovat.

 

Jiří Lem.

 

Podobné články:

Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

Věda prokázala, že Bůh neexistuje

 

Poznámky

1. James Trefil, Reading The Mind of God (New York: Anchor Books, 1989)

2. Steven Weinberg, Facing Up: Science And Its Cultural Adversaries (Cambridge: Harward Press, 2001)

3. Eugen Wigner, The Unreasonable Effectiveness of Mathematics in the Natural Sciences“, Wadsworth, 1984)

4. Dinesh D´Souza, Křesťanství a ateismus docela jinak, Ideál 2009

5. Alfred North Whitehead, Science And The Modern World, New York: Free Press, 1953

6. William Lane Craig & J.P. Moreland, Philosophical Foundations for a Christian Worldview (InterVarsity Press,   2003)

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu Zatímco mnozí z nás čekají na to, jak dopadne radarový výzkum boční komory Tutanchamonovy hrobky (najde-li se tam půvabná Nefertiti), o nějakých 700 km severovýchodněji přišla archeologie se skutečnou bombou.


Hawking se mýlí. Svět bez Boha vysvětlit nelze

Hawking říká, že vesmír pochází z „ničeho“, které se ale pak ukáže být „něčím“ (první kontradikce). Pak tvrdí, že vesmír stvoří sám sebe (druhá kontradikce). To ale není vše. Jeho představa, že zákon přírody (gravitace) vysvětlí existenci vesmíru je třetí kontradikcí, jelikož přírodní zákon (ze samé svojí definice) odvozuje svojí existenci od předchozí existenci světa (přírody), jehož vlastnosti má popisovat


Panda a nedokonalý design. Bůh neexistuje, protože něco tak špatného by nikdy nezkonstruoval

V tomto článku ukazuji, proč vzácné příklady méně než optimálního designu v přírodě nemusí vůbec poukazovat k absenci existence Designéra


Proč evoluce nevysvětluje a ani nemůže vysvětlit existenci morálky

Celý ten popis popis vzniku morálky je zredukován na neuvěřitelně absurdní prohlášení o tom, že bychom měli být nesobečtí proto, abychom mohli být větší sobci. Není ale morálka ve svém základu právě o tom nechovat se sobecky?


Duše hledá vědu

Co se dá říci o tvrzení mainstreamové vědy, že věda prokázala neexistenci duše? A k čemu podstatnému vlastně věda je? 


Máme se kvůli robotům bát o jedinečnost člověka?

Počítač neví nic o trojkách, pětkách, nebo výsledku jejich násobení skrytých pod číslem 15. Vstup přetransformovaný na výstup v souladu s programem. Vše co se tu odehrává, jsou střety elektronů a změny v napětí. Žádné skutečné násobení a pochopení čehokoliv. Všechen smysl a pochopení, který se zdá kalkulačka nebo šachový program mít, je na straně lidského uživatele a programátora. Nevědomý počítač nemůže myslet. Může vám v tom pomoci, ale je to asi taková pomoc, jako když vám nemyslící hodiny ukáží čas. Samy o sobě neukazují nic.


Mohou mutace vytvářet nové informace?

Mohou mutace vytvářet onen druh informací, které jsou třeba ke vzniku genomu? V žádném případě! Neexistují žádné známé příklady jakéhokoli druhu přínosných mutací nutných pro evoluční procesy ve velkém měřítku.


Vznik života a ateistické zázraky

Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?


Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?


Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?

Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.


Galileo a církevní tmáři

Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?


Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu

Možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám.


Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.


Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."