dnaV rozpravě mezi zastánci myšlenky stvoření našeho světa nadpřirozenou silou a stoupenci názorového proudu hlásajícího dostatečnost přirozených principů vždy dojde k vytažení žolíkové karty evoluce. Je v ní nacházen téměř všemocný mechanismus, kterým je ona nadpřirozená entita (Bůh) vykázána jako zbytná – vznik a komplexita života na naší zemi je přece vysvětlena evolučním procesem. Pro Boha tu tak již není místo. Může být ale domněle proběhlá makroevoluce zodpovědná také za vznik života? Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?

 

Věda už téměř sto let hledá odpověď na otázku vzniku života. Nehledá přitom nyní jakoukoliv dobrou odpověď, ale z určitých zcela konkrétních důvodů pouze takovou, ve které nezazní slova o záměru, či inteligenci. Celé je to úžasně nelogické a má to nesmírně zajímavý filozofický a morální důvod, o tom ale tento článek není. Jde mi o to ukázat, že evoluce za prvé nemá nic společného s vznikem života, a za druhé na slovech těch nejkompetentnějších vědců demonstrovat, v jak žalostném stavu se nachází na přirozené procesy orientované bádání v této oblasti. Může-li snad ateista v myšlence evoluce nacházet velkého spojence v boji proti vesmírnému „designerovi", má naopak v myšlence na samovolný vznik života obrovského nepřítele. Kreační mýtus evoluce má přes obrovskou absenci evidenční podpory oporu alespoň v tom, že byl identifikován mechanismu, který (byť pouze) na mikro úrovni do určité míry opravdu funguje. Jinými slovy, ačkoliv nám evoluční principy nevyrábí kočky z ryb (to by dělala makroevoluce), mění se například alespoň velikost pěnkavích zobáčků (to dělá mikroevoluce), což bohužel evidentně pro další a další balamucení lidí o tvůrčích schopnostech tohoto v zásadě pouze konzervujícího mechanismu stačí. Vznik života je nicméně ale úplně jiná káva. Zde totiž nemáme nic jiného, než zbožná přání. Ani zobáčky, ani mechanismus. Přední americký vědecký žurnalista a přispivatel prestižního časopisu Scientific American o vzniku života píše jako o "zdaleka nejslabším článku moderní biologie", jako o místě, kde se potkávají „exotické teorie, které nejsou nikdy úplně přijaté nebo zavržené, teorie jež pouze přicházejí a zase tiše vycházejí z módy." (1) Stejný autor zároveň přiznává, že kdyby byl kreacionistou či přívržencem inteligentního plánu, soustředil by se právě na otázku vzniku života. Nikde jinde se nedá tak jednoduše bodovat proti víceméně úplně bezbrannému názorovému oponentovi zaštiťujícím se více méně pouze toužebnou vírou.

 

Nikdy jsem nechápal, jaký smysl dává fantazírovat o tom, jak se mohla za pomocí striktně přirozených procesů ryba transformovat na gazelu (a následně z toho vyvozovat závěr o Boží postradatelnosti), když platí, že nikdo nemá to nejmenší tušení, jak ještě mnohem dříve, mohla za pomoci jiných pouze přirozených procesů vůbec vzniknout první buňka. Neměli bychom být za předpokladu, že aspirujeme na to nahradit kreativní inteligenci přirozenými procesy schopni těmito procesy vysvětlit nejen I,J,K, ale zároveň i A,B,C? Detektiva nejdříve přivolají k mrtvole a až poté pátrá po vrahovi. Opačně to nefunguje – kriminalista, který by sice oznámil dopadení pachatele, ale nebyl schopen odpovědět na otázku, zda byl vůbec někdo zabit, by zřejmě ve funkci příliš dlouho nezůstal. Přesně toto se ale neustále děje a málokomu to připadá divné. Usilovně se přemýšlí a spekuluje jak utratit peníze, které jsme nikdy neměli. Ateista jenž chce hrát bez božské intervence, si rozmýšlí tempo pochodu, přičemž úplně zapomněl, že si nejprve někde musí obstarat trumpetu. 

 

Vědět jak se bez Boha mění zobáčky pěnkav je sice hezké, Bůh si ale proto každopádně ještě balit kufry nemusí. Nejen proto, že vše co evoluce prokazatelně zvládá, je pár variací na téma šířky či délky takového zobáčku (který už navíc nutně musí existovat), ale hlavně proto, že dříve než byl zoban, musel být život. Sama evoluce ale nemá k otázce vzniku života, jenž zůstává naprostou záhadou, čím přispět. Jsou to dvě odlišná témata, která spolu v zásadě ani příliš nesouvisí. K tomu aby mohl fungovat mechanismus evoluce potřebuji replikující se živý organismus, který bude vzácné pozitivní změny v mutované DNA přenášet na další pokolení. Proto aby mohl bez přičinění inteligentního tvůrce takový živý organismus povstat, však evoluci použít nemohu. Je to z toho důvodu, že onen replikující se organismus, který má náhodnými mutacemi a následným přirozeným výběrem prospěšných změn ztělesňovat domnělou tvůrčí moc makroevoluce logicky před vznikem života ještě nemám. Guru evoluční biologie T. Dobzhansky tento poznatek potvrzuje, když svým kolegům připomíná, že „prebiotický přírodní výběr (tedy evoluce v akci před vznikem života) je kontradikcí v pojmech"(2). Jestliže je to tedy tak, jak je možné, že je nám neustále předkládán pojem naturalistické evoluce jako nějaký komplexní balíček, který od A až do Z popisuje to, „jak to všechno šlo bez Boha"? Vědí obyčejní lidé, že nám jsou proponenti tezí o dostatečnosti přirozených procesů mnohé dlužní? NCSE, americký web propagující nekritickou výuku evoluce je v tomto ohledu poctivý, když přiznává: „Vznik života a evoluce jsou dvě odlišné věci. Skutečnost, že víme tak málo o tom, jak vznikly první živé organismy má velice málo společného s tím, zda je evoluce pravdivá a nebo ne. Inteligentní designér tak mohl vytvořit první formy života a ty se mohly dále rozvíjet.."(3)


Jak bylo zmíněno výše, existuje celá řada různých naturalistických teorií vzniku života. Žádná z nich se ale netěší nějaké univerzálnější podpoře. Potíže které musí jakákoliv taková teorie, ve snaze přesvědčivě vysvětlit tajemství vzniku života překonávat, jsou nezměrné, což vede některé z předních badatelů k úvahám o tom, že život k nám možná přišel z kosmu. Samozřejmě se tím nic neřeší (pořád buď život vznikl sám a nebo byl stvořen nějakou inteligencí) a existuje pro to pramálo důkazů, problém se tak nicméně alespoň odsune dál od našeho pískoviště. Nechci v tomto článku věnovat prostor popisu stavu bádání v rámci jednotlivých navržených hypotéz vzniku života, domnívám se totiž, že bude pro tentokrát postačující uvést jenom několik relevantních citátů odborníků na tuto věc. Mohl bych se i zde opírat o celou řadu názorů vysoce kvalifikovaných expertů z řad přívrženců hnutí inteligentního plánu či nějaké formy kreacionismu, pro větší efekt tu však nechám zaznít téměř výhradně ty autory, kteří sami sebe prezentují jako ateisté či agnostici. (4)

 

Dr. Stuart Kauffman

Ve skutečnosti nevíme jak a nebo kdy život vznikl....je jasné, že žádná z teorií výše není adekvátní..

Kauffman je proslulý americký teoretický biolog – úryvek z knihy Beyond Reductionism

 

Dr. Richard Dawkins

...ale jak celý ten proces začal?....nikdo neví jak se to stalo....

Jeden z nejznámnějších ateistů světa biolog Dawkins v knize Climbing Mount Improbable

 

Dr. Ilja Prigogine

Myšlenka samovolného vzniku života v jeho současné formě je nepravděpodobná i v rámci miliard let, během nichž probíhala prebiotická evoluce.

Fyzikální chemik oceněný Nobelovou cenou v Physics Today, listopad 1972, str. 23


Dr. Chris Wills

Tím největším problémem celé evoluční teorie je sám vznik života.

Profesor biologie citován v New Scientist, 28.2.2009 (článek Evolution, The next 200 years)


Dr. Kenneth Miller

Vznik života je nicméně tím nejvýraznějším nevyřešeným problém biologie.

Profesor biologie na Brown University


Dr. Andrew Knoll

Nevíme jak život na této planetě vznikl. Nevíme kdy se tak stalo a za jakých okolností....Já si nejsem jistý, jestli ten problém vůbec někdy vyřešen bude....počítám s tím, že ještě moje vnoučata budou hledat odpověď na toto veliké tajemství...

Harwardský profesor evoluční biologie na www.pbs.org/wgbh/nova/beta/evolution


Dr. Jack Szostak a Dr. Alonso Ricard

Každá živá buňka, dokonce i ta nejjedn odušší bakterie je plná molekulárních přístrojů, které by byly snem každého nanotechnologa....je v zásadě nemožné představit si, jak se buněčné stroje...mohly samy od sebe sestavit z neživé hmoty. Charakter prvních organismů a konkrétní okolnosti vzniku života mohou zůstat navždycky skryté vědě...Jedním z nejsložitějších nejzajímavějších tajemství obklopujících vznik života spočívá v otázce zformování genetického materiálu...

Známý profesor genetiky na Harward Medical School s genetikem Ricardem na www.scientificamerican.com/article.cfm?id%=origin-of-life-on-earth

 

Dr. Jack Szostak

Porozumět tomu jak se mohl na Zemi vynořit život, patří mezi ty největší výzvy moderní chemie.

Citováno Dr. Ada Yonath na www.scienceblogs.com/terrasig/2009/12/ada_yonath_interview_php

 

Dr. Darell Falk

Z toho co víme o stavu Země v době před nějakými třemi nebo čtyřmi miliardami lety....a z našeho poznání složitosti stavebních bloků života – DNA, RNA, aminokyselin, cukrů – vyplývá obrovská obtížnost možnosti přijít s nějakou pravděpodobnou hypotézou vysvětlující samovolný vznik života....je to zvláště přesvědčivý příklad nevyřešeného tajemství, kterému bychom jednou rádi přišli na kloub.

Profesor biologie na www.biologos.com/the-questions/isnt-the-origin-of-life-highly-improbable

 

Dr. H.P. Yockey

Nezbývá než uznat...že scénář popisující genezi života na zemi za pomoci náhody a přirozených procesů, který by mohl být přijatý na základě faktů spíše než víry, ještě nebyl sepsán...

Fyzik a informační teoretik na www.americanvision.org/article/why-evolution-is-imossible/

 

Dr. J.Craig Venter

(v poznámce Dr. Shapirovi o absenci životaschopné naturalistické teorie vzniku života)....je třeba přijít s nějakou skutečně testovatelnou představou. Jinak se to ničím neliší od víry. Mohlo by to zrovna tak být náboženství, jestliže pro to není žádný důkaz.

Možná nejznámnější vědec současnosti americký biolog Venter na www.edge.org/documents/life/life.pdf stránka 101


Dr. Freeman Dyson

Nejdříve chci krátce pohovořit o vzniku života....to bylo moje hobby. Všichni jsme pokuď vím v této oblasti stejně neznalí. To je důvod, proč může někdo jako já předstírat, že je expert.

Teoretický fyzik a matematik Dyson v www.edge.org/documents/life/life.pdf stránka 11


Dr. Milton Wainwright

O vzniku života už bylo napsáno tolik, že se může zdát nadbytečné něco přidávat. Navzdory naprostému nedostatku přesvědčivých důkazů se má obecně za to, že život na Zemi povstal z jednoduchých chemikálií. Dostáváme se blíže k chápání vzniku života? Realita je taková, že navzdory egu mnohých, zůstává existence života záhadou. Nejedná se o to, že by biologie odkrývala povrch tajemství, ona ten povrch stále ještě vůbec ani nenašla!

Mikrobiolog z University of Sheffield v www.journalofcosmology.com/searchforlife126.html


Dr. Gerald Kerkut

Prvním předpokladem bylo, že neživé věci daly povstat živému materiálu. Je to stále v rovině předpokladů.....pro abiogenezi (život z neživého) je velice málo evidenční podpory....je pouze záležitostí víry, že k ní (abiogenezi) došlo.

Britský zoolog a fyziolog v Implications of Evolution


Dr. Andrew Scott

Ve skutečnosti je mechanismus téměř každého kroku na cestě od chemických předchůdců života k první buňce předmětem kontroverze. V tuto chvíli vědci naprosto tápou v otázkách jak a nebo zda vůbec život na Zemi z neživých atomů povstal.

Biochemik Scott v Creation of Life, stránka 112


Dr. Christian DeDuve

Jak k této převratné události došlo je stále předmětem dohadů.

Podle většiny expertů povstal život skrze přirozené procesy plně vysvětlitelné zákony fyziky a chemie. Neexistuje nicméně žádný definitivní důkaz pro tento závěr, neboť nám proces vzniku života není znám.

Biochemik oceněný Nobelovou cenou na www.americanscientist.org/issues/feature/the-beginnings-of-life-on-earth/1


Dr. Stanley Miller a Dr. Leslie Orgel

Hned na začátku je nutné připustit, že nevíme jak život vznikl.

Proslulý chemik a biolog Miller a jeden z nejvýznamnějších výzkumníků počátků života Orgel v Of Flies, Mice and Men


Dr. Lynn Margulis

Jak se hmotě v záplavě energie poprvé podařil ten husarský kousek transformace v život není známo....jak vznikla první bakterie? To opět nikdo neví. Cesta od bakterie k člověku je nicméně méně náročná, než cesta od aminokyseliny k bakterii.

Významná americká bioložka v What is Life? stránka 57


Dr. Francis Crick

Pokaždé když na téma vzniku života něco napíši, zařeknu se, že to již bylo naposledy. Na tak velké množství spekulací máme příliš málo faktů.

Nositel Nobelovy ceny molekulární biolog Crick citován v Bioinorganic Photochemistry, stránka 109


Dr. Francis Crick

Poctivý člověk vyzbrojený veškerým poznáním, které je nám nyní k dispozici, nemůže než prohlásit, že se v určitém smyslu původ života jeví téměř jako zázrak. Existuje obrovské množství podmínek, které by musely být splněny k tomu, aby život povstal.

Nositel Nobelovy ceny molekulární biolog Crick v Life Itself, New York: Simon & Schuster, 1981, strana. 88


Dr. Ken Nealson

Nikdo nerozumí vzniku života. Snaží-li se vám někdo říci, že ano, chce vás pravděpodobně obelhat.

Biochemik Nealson v The Search For the Scum of the Universe


Dr. Graham Cairns-Smith

Ta propast (mezi nejjednodušším myslitelným organismem a neživými komponenty, které mohly být k dispozici) je nyní jasně vidět. Je obrovská. Může se někdo divit tomu, že vědci shledávají problém vzniku života tak obtížným?

Profesor organické chemie v Seven Clues to the Origin of Life


Dr. George Whitesides

Vznik života je největším problémem vědy. Většina chemiků stejně jako já věří, že život samovolně povstal ze směsice molekul na prebiotické Zemi. Jak? Nemám tušení. Na základě vší znalosti chemie, kterou disponuji se mi to zdá ohromujícím způsobem nepravděpodobné.

Profesor chemie na Harwardské univerzitě v Chemical and Engineering News - 26/3/2007


Dr. Robert Hazen

To co víme o vzniku života je naprosto zastíněno tím co nevíme....většina kousků skládačky chybí...a my ani nevíme jak by měl ten celkový obrázek vypadat...

Výzkumník na Carnegie Institution – citováno v Nonsence of a High Order


Dr. Fred Hoyle, Dr. Sandra Wickermashinge

Bez ohledu na to, jak rozsáhlé prostředí uvažujeme, nemohl být začátek života náhodný....existují asi dva tisíce enzymů a pravděpodobnost, že je všechny získáme při náhodném procesu je ....tak neuvěřitelně malá, že by se nemohla projevit, i kdyby byl celý vesmír tvořen organickou polévkou.

Bývalý ředitel Astronomického institutu v Cambridgi s kolegou v knize Evolution From Space


Dr. Robert Shapiro

Rozdíl mezi směsicí chemikálií a bakterií je větší, než mezi bakterií a slonem...Tím nejslabším bodem...je nedostatek porozumění vzniku života. Nemáme žádné důkazy pro vysvětlení kroků, které před miliardami roků vedly k vytvoření života....

Profesor chemie na New York Univeristy na www.sciam.com/article.cfm?id=a-simpler-origin-for-life


Dr. Paul Davies

...co vyvstává jako centrální nevyřešené hádanka ve vědeckém popisu života, je otázka toho, jak mohl povstat první mikroorganismus. Živá buňka je ten nejsložitější systém své velikosti známý člověku. Jak mohlo něco tak neuvěřitelně složitého a chytrého vzniknout samo od sebe? Jak by mohla bezduchá molekula schopná pouze postrkovat či přitahovat své nejbližší sousedy spolupracovat na vytvoření něčeho tak neuvěřitelně důmyslného, jako je živý organismus?....problém jak a kde vznikl život je jedním z největších tajemství vědy....mnozí badatelé mají na veřejnosti problém s tím to přiznat, i když v soukromí otevřeně připustí, že jsou s rozumem v koncích...

Současný ředitel SETI v The Fifth Miracle


Dr. Stochel, Dr. Brindel, Dr. Macyk, Dr. Stasicka, Dr. Szacilowski

Většina biochemických procesů, které se odehrávají ve všech živých organismech jsou na molekulární úrovni dobře pochopeny. Jejich původ nicméně zůstává jedním z nejnepříjemnějších otevřených otázek chemie, biologie a filozofie....Mnohé teorie se původ života snaží vysvětlit, neexistuje však žádný přímý důkaz pro podporu žádné z nich.

Kolektiv autorů v Bioinorganic Photochemistry str. 109


Dr. Hans Gaffron

(mluvíce o chemické evoluci)....Je to pěkná teorie, ale neexistuje ani zlomek důkazu, ani jediný fakt, který by nás přiměl k tomu, jí věřit. Existuje pouze přání vědců neuznat diskontinuitu v přírodě a nepřijmout akt stvoření, který je stále nad naše chápání.

Biochemik Gaffron v Evolution After Darwin


Dr. Christopher McKay

Vznik života zůstává vědecká záhada....nevíme jak život na Zemi povstal.

Astrobiolog z NASA v Many Worlds, Astrobiology: The Search for Life Beyond the Earth, str. 49


Dr. Klaus Dose

Více než 30 let experimentování s vznikem života na poli chemické a molekulární evoluce vedlo k lepšímu pochopení nezměrnosti problému, spíše než k jeho rozuzlení. V současnosti všechny diskuse o teoriích a experimentech buď končí na slepé koleji a nebo přiznáním nevědomosti.

Klaus Dose, "The Origin of Life: More Questions than Answers," in Interdisciplinary Science Reviews, 1988, str. 13,348


Dr. Werner Arber

Ačkoliv jsem biolog, musím připustit, že nerozumím tomu jak život vznikl....Ta nejjednodušší buňka může potřebovat několik stovek různých specifických biologických makromolekul. Jak se tyto již poměrně složité struktury mohly sestavit, je mi záhadou.

Mikrobiolog a nositel Nobelovy ceny na www.icr.org/article/werner-arber-nobel-laureate-darwin-skeptic/


Dr. Harold P. Klein

Ta nejjednodušší bakterie je z pohledu chemika tak šíleně komplikovaná, že je téměř nemožné si představit, jak se to stalo...

Astrobiolog NASA v Scientific American 2/1991 článek In the Beginning od John Horgan


Dr. Stuart Kauffman

Každý kdo Vám řekne, že ví jak na Zemi před 3,45 miliardami let vzniknul život, je buď blázen, nebo ničema.

Americký teoretický biolog – úryvek z knihy Beyond Reductionism


Jeden z nejznámnějších badatelů v oblasti výzkumu vzniku života, kovaný ateista Crick, přirovnal v citátu výše dosažení cíle jeho vzniku pouze za pomoci přirozených procesů k zázraku. Také Vám mimochodem v této souvislosti připadá slovo zázrak, vzešlé ze rtů nevěřícího, poměrně málo slučitelné s nabubřelým ateistickým povídáním o dostatečnosti přírodních procesů? Je evidentní, že to rozhodně není poloha, ve které by se mnozí cítili příjemně. Koncept intervence nadpřirozené inteligence, která je v této situaci tím zdaleka nejlepším kandidátem na vysvětlení, je něco na způsob červeného hadru před rozzuřeným býkem. Proč vlastně?

Nádherně věc přiblížil a uzavírá fyzik J.W.N. Sullivan, kterého časopis Time jmenoval jedním ze čtyř největších popularizátorů fyziky na světě. Říká:

Začátek evolučních procesů vyvolává otázku, na kterou zatím nelze odpovědět. Jaký byl počátek života na této planetě? Ještě donedávna byla poměrně obecně přijímána myšlenka „samoplození"...Ale pečlivé experimenty, zejména Pasteurovy, ukázaly, že tento závěr vznikl díky nedokonalému pozorování, a byla přijata teorie, že život vznikl pouze ze živého. To je i podle současných důkazů stále ještě jediný možný závěr. Protože však tento závěr zřejmě směřuje zpět k určitému nadpřirozenému aktu stvoření, zdráhají se ho vědci přijmout.....Přináší to s sebou něco, co je v současném duchovním klimatu pociťováno jako nežádoucí filozofický důsledek a co je v protikladu k vědecké touze po kontinuitě. Je to nevysvětlitelný zlom v řetězci příčin a následků, který nemůže být jako část vědy přijat, pokuď existuje sebemenší možnost ho odmítnout. Z tohoto důvodu dává většina vědců přednost názoru, že život vznikl ve shodě se zákony fyziky a chemie.„(5)

Otázka vzniku života pomocí přirozených procesů a bez zásahu inteligence je záležitostí víry. Je evidentní, že to není příliš rozumná víra.

Jiří Lem.

 

Podobné články:

Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Mohou "chybějící články" prokázat evoluci

Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu

Kosmologický argument pro existenci Boha

 

Poznámky

1. The End of Science: Facing the Limits of Knowledge in the Twilight of the Scientific Age, John Horgan, Broadway Books, New York 1996

2. T. Dobzhansky, "Discussion of G. Schramm's Paper," in S. W. Fox, ed., The Origins of Prebiological Systems and of Their Molecular Matrices (New York: Academic Press, 1965), 310

3. www.ncsweb.org/creacionismus/analysis)

4. Moshe Averick, Nonsense of a High Order, 2010

5. J.W.N.Sullivan, Limitations of Science

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Teorie lidské evoluce - spíše novinový humbug a absence přechodných forem

Navzdory časté mediální masáži oznamující objev opět dalšího nejnovějšího „chybějícího článku“ existuje množství evidence pro přesvědčení, že se jednoznačně lidská „stopa“ ve fosilním záznamu objevuje náhle, aniž by nás fosilie spojovaly s údajnými opičími evolučními předky.


Jemné vyladění vesmíru ve slovech fyziků a kosmologů

Jedním z důvodů proč je jemné vyladění vesmíru tak zajímavé je skutečnost, že se jedná o mimořádně silný argument pro křesťanství.


Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu Zatímco mnozí z nás čekají na to, jak dopadne radarový výzkum boční komory Tutanchamonovy hrobky (najde-li se tam půvabná Nefertiti), o nějakých 700 km severovýchodněji přišla archeologie se skutečnou bombou.


Hawking se mýlí. Svět bez Boha vysvětlit nelze

Hawking říká, že vesmír pochází z „ničeho“, které se ale pak ukáže být „něčím“ (první kontradikce). Pak tvrdí, že vesmír stvoří sám sebe (druhá kontradikce). To ale není vše. Jeho představa, že zákon přírody (gravitace) vysvětlí existenci vesmíru je třetí kontradikcí, jelikož přírodní zákon (ze samé svojí definice) odvozuje svojí existenci od předchozí existenci světa (přírody), jehož vlastnosti má popisovat


Panda a nedokonalý design. Bůh neexistuje, protože něco tak špatného by nikdy nezkonstruoval

V tomto článku ukazuji, proč vzácné příklady méně než optimálního designu v přírodě nemusí vůbec poukazovat k absenci existence Designéra


Proč evoluce nevysvětluje a ani nemůže vysvětlit existenci morálky

Celý ten popis popis vzniku morálky je zredukován na neuvěřitelně absurdní prohlášení o tom, že bychom měli být nesobečtí proto, abychom mohli být větší sobci. Není ale morálka ve svém základu právě o tom nechovat se sobecky?


Duše hledá vědu

Co se dá říci o tvrzení mainstreamové vědy, že věda prokázala neexistenci duše? A k čemu podstatnému vlastně věda je? 


Máme se kvůli robotům bát o jedinečnost člověka?

Počítač neví nic o trojkách, pětkách, nebo výsledku jejich násobení skrytých pod číslem 15. Vstup přetransformovaný na výstup v souladu s programem. Vše co se tu odehrává, jsou střety elektronů a změny v napětí. Žádné skutečné násobení a pochopení čehokoliv. Všechen smysl a pochopení, který se zdá kalkulačka nebo šachový program mít, je na straně lidského uživatele a programátora. Nevědomý počítač nemůže myslet. Může vám v tom pomoci, ale je to asi taková pomoc, jako když vám nemyslící hodiny ukáží čas. Samy o sobě neukazují nic.


Mohou mutace vytvářet nové informace?

Mohou mutace vytvářet onen druh informací, které jsou třeba ke vzniku genomu? V žádném případě! Neexistují žádné známé příklady jakéhokoli druhu přínosných mutací nutných pro evoluční procesy ve velkém měřítku.


Vznik života a ateistické zázraky

Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?


Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?


Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?

Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.


Galileo a církevní tmáři

Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?


Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu

Možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám.


Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.


Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."