Různé

Narozeni jako věřící

Již několikrát jsem se setkal s názorem, že by se věřícím rodičům nemělo dovolit vést svoje ratolesti k víře v Boha. Do bezbranných dětských srdcí se tak totiž údajně vkládá lidské přirozenosti zcela cizí koncept. Je to ale opravdu tak? Je pro ty nejmenší z nás na prahu života přirozené a nebo nepřirozené očekávat existenci bytosti, kterou nazýváme Bohem?

Doktor Justin Barret je profesorem psychologie a autorem knihy nazvané "Born Believers: The Science of Children's Religious Belief" (1). Závěry této knihy, do češtiny přeložitelné snad jako "Narozeni jako věřící – věda o dětské náboženské víře", o kterých Barret mluví v červnovém vydání Christianity Today, (2) "staví na předchozím výzkumu kognitivního vývoje a ukazují, že děti v návaznosti na svojí interakci se světem přirozeně vnímají existující plán (design) a vyvozují Designéra." Toto je samozřejmě závěr, jenž jde velice výrazně proti obecné představě o tom, že dítěti je třeba k víře v Boha tak říkajíc vymýt mozek. Jinak by jej něco takového nikdy nenapadlo. Je to ale opravdu tak?

Výzkum profesora Barreta to nepotvrzuje. Říká totiž, že "v zásadě všichni lidé se rodí jako věřící – mají přirozenou vnímavost náboženské víry". Barret vysvětluje: "Nezačínáme jako nějaké beztvaré hrudky, které mohou být zformovány do čehokoliv, co by se nám líbilo. Výzkum v oblasti vývojové psychologie naznačuje, že děti se některé věci učí mnohem jednodušeji a k určitým pojmům jsou přitahovány více, než k jiným. Jsou určité druhy konceptů, jež si děti osvojí lehce a rychleji, než jiné. Mezi takové koncepty se kterými se děti vnitřně hluboce ztotožňují patří víra v bohy. Děti mají vrozenou dispozici spatřovat v přirozeném světě účel. Výzkum ukázal, že mají silnou tendenci vidět všude v okolí plán, jsou ale ponechány v úžasu nad tím, kdo je za něj zodpovědný. Vědí, že design nepovstává skrze nahodilé, nebo mechanistické procesy. Ve skutečnosti děti, stejně jako dospělí, za plánem či záměrem automaticky hledají osobu. Již v pěti měsících kojenci rozlišují mezi věcmi, které jsou předmětem činění a těmi, které sami činí, tedy činiteli (jako člověk). Výchozím předpokladem předškoláků je to, že tito činitelé jsou vševědoucí, vše chápající a nepodléhají smrti. Jestliže je dítě vystaveno představě boha, který je nesmrtelný a vševědoucí, není pro něj těžké ji přijmout, protože již ladí s jeho intuicí."


Zdá se tedy, že je to tak trochu naopak. Namísto aby byly děti manipulovány k víře v Původce našeho krásného a vysoce uspořádaného světa, musejí být aktivně zpracovávány k tomu, aby v Něj nevěřily. Vypadá to, že Bůh zkonstruoval lidský mozek tak, aby byl pro víru v něho přístupný.

 

Jiří Lem.


Poznámky

1. http://www.amazon.com/Born-Believers-Science-Childrens-Religious

2. http://www.christianitytoday.com/ct/2012/june/childlike-faith.html