Aktuality
ScienceDaily přináší zprávu o nálezu neporušené hrobky v Jeruzalémě obsahující schránku na kosti s vyrytým řeckým nápisem a obrázkem. Unikátnost nálezu spočívá v kombinaci obsahu sdělení a jeho datování. V nápise se mluví o tom, že Bůh někoho vzkřísil a obrázek znázorňuje velikou rybu s lidskou postavou v ústech - nepochybně poukaz k příběhu Jonáše, jenž byl v návaznosti na Kristova slova prvotními křesťany vnímán jako symbol vzkříšení. Nález je datován před rok 70 n.l. (po zničení Jeruzaléma Římany se takto již nepohřbívalo) a je tak nově s přehledem tím nejstarším archeologickým důkazem křesťanství. Člověk který je zde pochován žil v době sepisování novozákonních dokumentů a s nemalou pravděpodobností mohl dokonce Ježíše osobně potkat či znát. Tento nález fascinujícím způsobem potvrzuje, že víra v Kristovo zmrtvýchvstání byla křesťanství vlastní již u samého jeho vzniku a není tak produktem domnělého teologického vývoje.
Podle výsledků výzkumníků Institutu Maxe Plancka si psi v určitých inteligenčních testech vedou daleko lépe než šimpanzi. Už šestiměsíční štěně bez výcviku je na rozdíl od šimpanze například schopno pochopit smysl lidského gesta při ukazování na daný objekt. Článek v Aj zde na LiveScience.
Takoví ptáci se nicméně ve skutečnosti často projevují ještě inteligentněji než psi, přičemž opeřence může zase trumfnout delfín. Nebude tedy opět potřeba překreslit evoluční stromek? Něco na způsob "šimpanzi zplodili ptáky, ptáci zplodili delfíny a delfíni lidi? Všechno pak povstalo z vodíku, který vznikl z Ničeho".
Domnělé rudimentární či zakrnělé orgány (například kostrč, mandle či apendix) byly a někdy stále ještě mylně jsou vydávány za důkaz pro evoluci. Dnes již věda většinou jejich funkci zná. Na Idnes byl publikován článek o roli slepého střeva v imunitním systému. Více i v tomto článku na www.kreacionismus.cz
Češi jsou podle výzkumu univerzity v Essexu společně s Rusy nejméně morálními lidmi celé Evropy. Respondenti odpovídali na dotazy na přijatelnost činů jako například koupě kradené věci, pojistný podvod apod. Více na www.ihned.cz
Před necelými třemi lety téměř všemi médii s patřičnou euforií proběhla zpráva o nálezu "chybějícího prapředka lidí". Bytost, jejíž kostra byla nalezená v Německu, byla nazvána Ida. Dnes už je ale vše jinak - Ida se více a více zabydluje mezi obyčejnými lemury, kteří nemají s domnělou lidskou vývojovou větví nic společného. Vice zde v Live Science. P.S. Co myslíte, budou o tom naše média informovat?
Za posledních 100 let se zvedl počet křesťanů v Subsaharské Africe z devíti milionů na více než půl miliardy a podobný vývoj se odehrává i v Asii. Více v článku "Globálni náboženská supervelmoc - křesťanství" na České pozici.
Po prohraném boji s rakovinou zemřel vlivný anglický ateista Christopher Hitchens.
Atmosféra rané Země byla podle posledních zjištění velice podobná té současné, což z mnoha důvodů velice výrazně komplikuje již tak zoufalou situaci na poli spekulací o samovolném vzniku života. Havrani za pomocí svých zobáků ukazují na předmět na který chtějí upozornit druhé a opět tak srovnávají krok s velkými opicemi, u nichž jediných byla kromě člověka tato gesta na hranici užití symbolického jazyka pozorována. Články v angličtině na ScienceDaily zde a zde. Nádherná videa zobrazující vrány používající víčko jako snowboard, či projíždějící auta jako louskáček na ořechy zde na www.novinky.cz.
Profesor Willam Lane Craig, jenž je již delší dobu téměř jednomyslně vnímán jako světově nejrespektovanější obhájce racionality křesťanské víry, je na přednáškovém a diskusním turné po Velké Británii. Craig který má na svém kontě mnoho desítek vítězných veřejných debat s předními ateisty, má poslední dobou více problémů sehnat oponenta do diskuse, neboť jak přiznává prominentní americký ateista Sam Harris, "Craig je člověkem, který mým kolegům ateistům nahání strach". Přesto, že se bude diskutovat i v univerzitním Oxfordu, pozvánku do diskuse odmítl asi nejznámnější "nový" ateista biolog Richard Dawkins, který na zdejší univerzitě působí. Mluví se o tom, že Dawkinse přešla chuť s křesťany diskutovat poté, co se před dvěmi lety v diskusi s nevelkým úspěchem střetl s oxfordským matematikem a křesťanem Johnem Lennoxem. Pro ukázku Craigovy "čisté práce" ve svých střetech s novými ateisty přikládám odkaz na krátké video (v Aj) z jeho diskuse se známým anglickým chemikem Peterem Atkinsem.
Svitky od Mrtvého moře jsou převedeny do digitální podoby a lze je vidět na internetu. Odkaz na detailní fotografie v tomto článku na Idnes.
Evoluční biolog Eugene V. Koonin ve své nově vydané knize The Logic of Chance přiznává pochybnosti o adekvátnosti přirozeného výběru a adaptace jakožto mechanismů domnělé evoluce. Uvádí také, že pravděpodobnost náhodného naturalistického vzniku nejjednoduššího života na Zemi je jedna ku 10^1042 (což obrovským způsobem přesahuje pravděpodobnostní zdroje celého vesmíru, které se odhadují na 10^139)
Archeopteryx už není pták, nově objevený žijící druh úhoře se anatomicky neliší od úhoře z fosilního záznamu starého 200 milionů let, a podobně pavouk sekáč z vaší zahrady vypadá k nerozeznání od toho, který lezl po zahradě někoho jiného už před 300 miliony let.
V Austrálii byla nalezena fosílie komplexního složeného oka neznámého mořského členovce stará údajně přes 500 milionů let (kambrium). Oko je téměř k nerozeznání od oka moderních vážek a dle evolučního nazírání v té době něco tak složitého naprosto nemá co pohledávat. Kdy najdeme kambrického králíka? Více v angličtině na www.crev.info
V ruinách starověké Hierapole byl pravděpodobně objeven hrob apoštola Filipa. Více informací o nálezu v češtině na www.lidovky.cz, obsáhleji v angličtině například na www.foxnews.com
Izraelští badatelé potvrdili pravost 2000 let staré pohřební schránky vnučky novozákonního nejvyššího kněze Kaifáše. Více informací například na www.washingtonpost.com
Nová data z výzkumu chromozómu 2 u lidí a šimpanzů popírají společného předka. O dalším hřebíčku do rakve domnělé lidské evoluce si můžete v češtině přečíst zde
Roman Joch se pouští do předpovědí toho, jaký bude svět v roce 2050. V tomto zajímavém článku předpokládá kromě jiného i rozpad USA či vznik nové křesťanské civilizace ve východní Asii.
Nizozemský soud sprostil Geerta Wilderse ze všech obvinění z údajného šíření nenávisti a vyvolávání rasismu. Více v dobrém článku Františka Matějky na www.neviditelnypes.cz
Lékařský časopis Applied Cardiopulmonary Pathology otiskl studii jejímž závěrem je skutečnost, že orgány od usmrcených při euthanasii se lépe hodí k transplantaci. Více v češtině na www.prolife.cz
Filozof Peter Kreeft považuje Bachovu hudbu za jeden z důkazů existence Boha. Vynikající koncert skvělého velkého hudebního tělesa z Floridy, který odehraje mimo jiné právě i některé z Bachových duchovních skladeb, se koná 9 července v Praze. Vstupné dobrovolné. Více info zde.
Lidové noviny přetiskují zprávu o zjištění, že se lidé zřejmě již rodí se schopností vnímat geometrické pojetí světa.
V Maďarsku byla schválena nová ústava. Ústava se odvolává na Boha a křesťanství. V článku K stojí: "Maďarsko chrání instituci manželství jako životního společenství jednoho muže a jedné ženy, které se uskutečňuje dobrovolným rozhodnutím, jakož i rodinu jako základ trvání národa. Maďarsko podporuje rozhodnutí pro dítě." V článku II: "Lidská důstojnost je nedotknutelná. Každý člověk má právo na život a lidskou důstojnost; životu plodu přísluší ochrana od jeho početí."
Proslulá americká bioložka Lynn Margulis v obsáhlém rozhovoru v Discover Magazine kritizuje představu o tvůrčích schopnostech darwinovského přirozeného výběru. Margulis přiznává jeho udržovací či eliminující roli, rozhodně nicméně vidí jako absolutně nepodložené spekulovat o jeho schopnosti produkovat evoluční změny vedoucí k vzniku nových druhů.
Jeden z nejvlivnějších vědců planety, otec syntetické biologie Craig Venter, se v panelové diskusi na Arizonské státní univerzitě vyjádřil k možná největší ikoně evoluční teorie, tedy Darwinova stromu života. K veliké nelibosti přítomného Richarda Dawkinse doslova řekl: "Strom života je artefaktem určitých raných vědeckých studií, které už zkrátka neobstojí....neexistuje strom života". Video zde na www.thesciencenetwork.org
IDNES přetiskuje závěr studie, která odhaduje, že celkové množství informací, kterými lidstvo disponuje, je 295 exabytů (tedy 1018). Toto neuvěřitelné množství však tvoří nicméně pouze 1% informačního obsahu všech molekul DNA jediné lidské bytosti !!!
Údajná předchůdkyně člověka, proslulá Lucy, chodila vzpřímeně podobně jako moderní člověk. Zprávu přináší ScienceDaily, kde zároveň najdete článek o tom, že se chování těch nejrannějších lidí sotva lišilo od chování nás, lidí jedenadvacátého století.
Další potvrzení pro mnohé překvapivé skutečnosti, že duševní činnost zapříčiňuje fyzické změny v mozku přináší ScienceDaily. Zpráva hovoří o zdokumentovaném účinku meditace na pokles hustoty šedé hmoty mozkové v amygdale (mozková oblast zapojovaná při stresu a úzkosti) a opačném nárůstu hustoty šedé kůry v oblasti zvané hippocampus (důležitá oblast pro paměť, učení či soucit). Nehmotná myšlenka tedy ovlivňuje hmotný svět – dualismus je zpět ve vědě.
Dva přední čeští vědci z Masarykovy univerzity v Brně, kteří nejsou kreacionisté, podepsali spolu se stovkami jiných světových akademiků tzv. "Vědecký nesouhlas s Darwinismem" v následující textaci: "Jsme skeptičtí k možnosti vysvětlit složitost života pomocí náhodných mutací a přírodního výběru a vyzýváme k pečlivé analýze důkazů pro darwinistickou teorii." Více informací zde.
Citát dne: Profesor Berlinski o evoluci
Darwinova teorie je taková jaká byla vždycky. Nepřesvědčivá. Mezi evolučními biology jsou ty věci dobře známé. V soukromí často jeden druhému s úlevou sdělují, jak je dobré, že veřejnost nemá ponětí o tom, co vlastně odborný výzkum naznačuje.
"Darwin?", řekl mi jednou jeden laureát Nobelovy ceny za biologii. "To je jenom věc stranické linie".
Agnostik David Berlinski má doktorát z filozofie z Princetonu, na Columbia University učil matematiku a molekulární biologii. Citát je z knihy The Devil's Delusion: Atheism and Its Scientific Pretensions (Crown Forum, 2008)
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Plinius
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných, než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského politika Plinia.
Mohou mutace vytvářet nové informace?
Mohou mutace vytvářet nové informace? Ano, ale přijde na to, co rozumíme pojmy ‚nový‘ a ‚informace‘. A mohou vysvětlit evoluci všeho živého na Zemi?
Pro pokračování klikněte prosím zde www.kreacionismus.cz
Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?
My křesťané jsme významnou část svých informací o Kristově životě získali od přímých svědků událostí jeho života. To, že až na pár vyjímek lidé z nejbližšího Kristova okruhu své svědectví stvrdili krutou mučednickou smrtí o něčem významném svědčí. Co z toho lze ale skutečně vyvodit? Cožpak se i sebevražední muslimští atentátníci s připnutou výbušninou doslova do roztrhání těla neobětovávají pro pravdu své víry? O čem vlastně svědčí skutečnost, že je kdokoliv ochoten za své přesvědčení zemřít?
Citát dne: Timothy Keller o prokazování Boží existence
Když se jeden ruský kosmonaut vrátil z vesmíru a vyhlásil, že v něm Boha nenašel, C.S.Lewis poznamenal, že je to stejné, jako by Hamlet vystoupil do mansardy svého hradu a hledal v ní Shakespeara. Pokud Bůh existuje, není jen dalším objektem ve vesmíru, který by bylo možné dopravit do laboratoře a analyzovat empirickými metodami. Vztahoval by se k nám spíše jako dramatik k postavám své vlastní hry. My (postavy) můžeme o dramatikovi vědět docela hodně, ale jen tehdy, když autor do hry vloží informace o sobě. V žádném případě nemůžeme "prokázat" existenci Boha, jako by šlo o objekt v rámci našeho vesmíru, na způsob kyslíku, vodíku či ostrova v Tichém oceáně.
Číst dále: Citát dne: Timothy Keller o prokazování Boží existence
Vznik života a zázraky ateistů
V rozpravě mezi zastánci myšlenky stvoření našeho světa nadpřirozenou silou a stoupenci názorového proudu hlásajícího dostatečnost přirozených principů vždy dojde k vytažení žolíkové karty evoluce. Je v ní nacházen téměř všemocný mechanismus, kterým je ona nadpřirozená entita (Bůh) vykázána jako zbytná – vznik a komplexita života na naší zemi je přece vysvětlena evolučním procesem. Pro Boha tu tak již není místo. Může být ale domněle proběhlá makroevoluce zodpovědná také za vznik života? Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?
Citát dne: prof. RNDr. Emil Paleček DrSc. o darwinizmu
"Jaké závěry jsem při svém přemýšlení o darwinizmu učinil? I nadále si myslím, že Darwinova teorie patří k velkým vědeckým teoriím a že v dohledné době nezanikne, i když věda odhalí další důležité mechanizmy, které se mohou při evoluci uplatňovat. Přikláním se však k názoru Michaela Behea (americký biochemik, vlivný představitel hnutí Inteligentního plánu a autor knihy Darwinova černá skříňka), že chybějí přesvědčivé důkazy pro neodarwinistická tvrzení, že sama Darwinova teorie postačuje v současné době k vysvětlení vzniku a vývoje života na Zemi. Naše vědomosti o vzniku života na Zemi jsou natolik kusé, že neumožňují žádná kategorická, a přitom pravdivá a vědou podložená prohlášení (určená pro veřejnost) o tom, jak život vznikl. Pokud se tyto vědomosti stávají základem nových ideologií, stojí tyto ideologie na vratkých nohou."
Profesor Paleček ve své recenzi knihy Darwinova černá skříňka od prof. M.Behe - celá jeho recenze zde v časopise Vesmír
Člověkem od početí
Světonázor prezentovaný křesťanstvím je z mnoha důvodů přirozeným spojencem "pro-life" postoje v otázce potratů. Je tento postoj racionální? Skvělá publikace z webu prolife.cz nechává formou otázek a odpovědí zaznít obrovskému množství informací, které bez užití jakékoliv náboženské argumentace přesvědčivě ukazují na zjevnou nemožnost obhájit legitimitu potratů.
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.prolife.cz
Mohlo být židovské teologické myšlení důvodem pro vznik víry učedníků ve vzkříšení Krista?
Pro křesťany je teze o vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých klíčová, pro mnohé nevěřící naopak kamenem úrazu a překážkou k tomu brát křesťanství vážněji. To na čem se ale shodnou téměř všichni, věřící i skeptici, je závěr v tom smyslu, že sami učedníci a apoštolové v Ježíšovo vzkříšení skutečně věřili. Důsledkem bylo, že během několika málo desítek let obrátili tehdejší svět vzhůru nohama. Shodneme se tedy zřejmě všichni na víře učedníků v Ježíšovo vzkříšení, neshodneme pak na tom, že by příčinou té víry muselo být faktické překonání smrti Kristem. Všechno ale mívá svojí příčinu. Co by tedy mohlo být příčinou přesvědčení o Kristově zmrtvýchvstání, když ne historické zmrtvýchvstání samo? Nemůže mít víra učedníků (v něco, co se podle skeptika fakticky vůbec nestalo)původ v samotném židovském myšlení, ze kterého křesťanství čerpá?
Citát dne: Profesor Paul Copan o pošetilé nedůslednosti relativistů
"Obracet na víru" se v naší společnosti stalo něčím pejorativním a nevhodným. Není snad známkou arogance pokoušet se "obracet" ostatní lidi k přijetí vašeho hlediska? Nepůsobí to snad dojmem, že vy máte pravdu a ostatní se mýlí? Jednou jsem narazil na novinový článek, jehož autor, univerzitní profesor, tvrdil, že není správné, když se křesťané snaží na svou víru obracet ostatní. Ironií tohoto postoje bylo, že tento profesor se pokoušel přesně o to, o čem psal, že by jiní (konkrétně křesťané) neměli dělat - a to o "konverzi" lidí na stranu svého vlastního pohledu na věc. Prostě své vlastní čtenáře přesvědčoval o tom, že nemají nikoho o ničem přesvědčovat !! Tento člověk se zjevně domníval, že má pravdu, a proto také chtěl, aby se o této pravdě dozvěděli ostatní. Navíc se z nějakého důvodu cítil oprávněn k tomu, aby se právě on snažil přivést ostatní k přijetí jeho stanoviska. Ale jeho stanoviskem bylo, že jednání "dogmatických" křesťanů pokoušejících se o evangelizaci je urážející. Toto je typická nedůslednost relativistů. Musí jim být připomínáno, že pokud se snaží přesvědčit ostatní lidi o pravdivosti relativismu, pak sami nevěří, že relativismus je platný pro každého. Koneckonců, proč se vůbec snažit přesvědčovat ostatní o něčem, co není ničím víc, než pouhým názorem? Pokud ovšem věříme, že něco je skutečně pravda, pak chceme, aby tomu věřili i jiní.
Profesor filozofie, současný prezident Evangelical Philosophical Society Paul Copan v knize "Je všechno opravdu relativní?", Návrat domů, 2003
Má člověk duši? Argument z rozdílu mezi mozkovými a duševními stavy
Jestli je pravda to, co si většina dnešních Evropanů myslí o podstatě člověka, pak má křesťanství problém. O čem mluvím? Lidé zde veskrze žijí v nijak nezkoumaném přesvědčení, že člověk je se vším, co představuje a zažívá, plně redukovatelný na fyzickou realitu. To mimo jiné znamená, že lidé nemají duši. Tento názor považuji za mylný a v tomto konkrétním článku z chystaného seriálu na toto téma se chci pokusit poukázat na jeden z důvodů proč.
Číst dále: Má člověk duši? Argument z rozdílu mezi mozkovými a duševními stavy
Spolehlivost biblických textů
Jak můžeme vědět, zda Bible, kterou máme k dispozici dnes, se dosud blíží originálu? Nepozměnili opisovači vkládáním, vypouštěním a pozměňováním dokumenty natolik, že dnes předkládá zcela jinou zvěst? Tyto otázky bývají často kladeny.
Pro pokračování prosím klikněte na: www.pistis.webnode.cz
Byla potopa lokální nebo globální? Co na to Bible?
Myslím, že je jenom málo témat, které by biblicky věřící křesťan před skeptickým světem hájil s menším nadšením, než téma celosvětové potopy. Potopa samotná ještě takový problém není, je to ale právě její globální charakter a z něj plynoucí některé těžko uchopitelné momenty, které mají tendenci křesťany znervózňovat. Co kdyby však potopa nebyla celosvětová, ale lokální? Je možné, že sténáme pod těžkým břemenem nutnosti vyargumentovat globální záplavu úplně zbytečně? V tomto krátkém článku chci poukázat na to, že sama Bible tuto možnost zdaleka nevylučuje. Právě naopak.
Číst dále: Byla potopa lokální nebo globální? Co na to Bible?
Citát dne: Profesor Thomas Nagel upřímně o "nezaujatosti" postoje nevíry
Hovořím.....o strachu z náboženství jako takovém. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože tímto strachem osobně trpím: chci, aby měl pravdu ateismus....Není to jen v tom, že nevěřím v Boha, a proto přirozeně doufám, že se ve svém názoru nemýlím. Je to v tom, že doufám, že žádný Bůh není! Nechci, aby existoval nějaký Bůh, nechci, aby takhle fungoval vesmír....Pochybuji, že existuje někdo, kdo by k otázce Boží existence přistupoval ryze nezúčastněně - někdo, kdo by bez ohledu na svoje konkrétní přesvědčení předem nechtěl, aby jedna či druhá odpověď byla správná.
Filozof ateista Thomas Nagel v knize The Last Word, Oxford University Press 1997
Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli, jak funguje Apple iPod
Mnohokrát už jsem slyšel o tom, že zatímco prý dříve lidé věřili v bohy proto, že si jinak neuměli vysvětlit blesk či sněhovou bouři, nyní již k takovému unáhlenému řešení není třeba sahat, neboť principy vzniku těchto jevů dobře známe a víme, že k nim dochází skrze přirozené procesy. Jestliže znám mechanismus fungování toho či onoho jevu, pak prý Boha nepotřebuji a není důvod postulovat jeho existenci. Dává vám to smysl? Mně ne. V tomto článku chci poukázat na nejapnost takového uvažování.
Číst dále: Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli, jak funguje Apple iPod
Citát dne: Profesor Frank Tipler o tom jakým směrem ukazuje fyzika
Když jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko - křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky, jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.
Profesor matematické fyziky Frank Tipler v Physics of Christianity, New York, Doubleday
Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?
Během posledních tří hodin Ježíšova zástupného utrpení na kříži se země dle svědectví Bible neočekávaně ponořila do tmy. Nebylo by na tom samozřejmě nic příliš mimořádného, kdyby Ježíš na popravčím dřevě visel přes noc, tma ale měla podle vyprávění přijít v pravé poledne. Protože nám o tom zprávu podává Nový zákon, jsou mnozí pro své neodůvodněné předsudky a neznalost okamžitě připraveni zařadit ji někam k příběhům o blanických rytířích. Je takový skepticismus oprávněný? Co když bychom navíc měli stejnou informaci i z jiných než biblických dokumentů?
Číst dále: Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?
Citát dne: Czesław Miłosz o skutečném opiu lidstva
Skutečným opiem lidstva je víra v posmrtnou nicotu - obrovská útěcha při pomyšlení, že naše proradnost, hrabivost, zbabělost a vraždy nikdy nebudou souzeny....(oproti tomu) všechna náboženství ukazují, že naše činy nikdy nepominou.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu Czesław Miłosz v The Discreet Charm of Nihilism, New York Review of Books, 19.11.1998
O mlčícím kocourkovi Mikešovi, aneb nepřeklenutelné rozdíly mezi člověkem a zvířaty a co z toho také vyplývá
Nedávno jsem zaslechl názor, že necháte-li vyrůst gorilu v lidské rodině, stane s z ní „v podstatě člověk". Nevídáno. To jaký obrat může vzít chování člověka, který uvěří legitimitě svého srovnávání s opicí, již bohužel můžeme na mnoha příkladech kolem sebe vidět. Není se vlastně co divit tomu, že jsou lidé zmatení. Denně muset číst o radostech a strastech naší gorilí tety Bikiry z pražské ZOO musí zanechat jizvy. K tomu se do lidí také vesměs podařilo implantovat nyní již poměrně přesvědčivě vyvrácenou představu o tom, že s šimpanzem sdílíme 98% genomu. Myslím, že málokoho napadlo, že je-li tomu opravdu tak, bude za naší nepřehlédnutelnou rozdílností od opic také něco jiného než pouhé geny. Napadá mně, že je vlastně dobře, že se v médiích nedozvíte o tom, že lidé mimo jiné sdílejí také 75% genů s hlísticí a 50% s banánem. Možná bychom pak červům, tak jako šimpanzům téměř přiznávali lidská práva a banány z úcty k příbuzenskému poměru přestali jíst. Je vůbec nějaký rozdíl mezi člověkem a zvířetem? Bude výsledek našeho zjištění slučitelný spíše s výpovědí, kterou nám o rozdílu mezi člověkem a zvířetem podává Genesis, a nebo hypotetickým příběhem o postupném vývoji člověka ze zvířecího předka?
Rasismus. Je slučitelný s křesťanstvím a nebo s ateismem?
Christopher Hitchens (viz obrázek) je vlivný anglický ateista, který považuje za dobré trávit svůj volný čas horlivým bojem proti Bohu, který neexistuje. Když si jej poslechnete, zjistíte brzy, že se téměř všechny jeho argumenty proti Nejvyššímu točí kolem emocí. Christopher prostě nemá Boha rád a rozhodně se jím nenechá omezovat. Hitchens se ale občas pustí i do skutečné argumentace. Jedné takové, která se týká údajné schopnosti ateismu vypořádat se s rasismem se chci věnovat. Rád bych ukázal, že na rozdíl od toho, co tvrdí Hitchens, rasismus z konceptu ateismu logicky vyplývá a také to, že je to právě křesťanství, které rasismu vystavuje stopku.
Číst dále: Rasismus. Je slučitelný s křesťanstvím a nebo s ateismem?
Citát dne: Darwin a Raup o paleontologii jako problému pro makroevoluci

Množství přechodných článků, které existovaly na zemi, by mělo být vskutku obrovské. Proč jich tedy není každá geologická formace a vrstva plná? Geologie nám nic takového neodhaluje a absence odstupňovaného řetězce tranzičních forem je tak tou nejzřejmější a nejvážnější námitkou, jíž lze vznést proti mé teorii.
Charles Darwin, O původu druhů

Jsme nyní nějakých 120 let po Darwinovi a znalost fosilního záznamu se výrazně prohloubila. Máme nyní na čtvrt milionu fosilních druhů, ale situace se moc nezlepšila....paradoxně máme méně příkladů evoluční přeměny, než jsme měli za časů Charlese Darwina.
David Raup, významný paleontolog vyučující na University of Chicago a kurátor Field Museum of Natural History v Chicago v „Conflict Between Darwin and Paleontology“ 1979
Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích
Určitě jste se již někdy setkali s někým, kdo je přesvědčen o tom, že všechna náboženství „v podstatě učí to stejné", přičemž nakonec vás vždycky dovedou k Bohu nebo nějaké finální „duchovní realitě". Něco na způsob známého „všechny cesty vedou do Říma". Možné jste také slyšeli příběh o slonovi a slepcích, který má tento pozoruhodný názorový veletoč zvaný náboženský pluralismus ilustrovat a dokázat. Mám za to, že tak nečiní a zde je důvod proč.
Číst dále: Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Suetonius
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského historika Suetonia.
Citát dne: Sir Frederic Kenyon o spolehlivosti novozákonních rukopisů
Je naprosto jisté, že podstata textu Bible je spolehlivá. Obzvláště to platí pro Nový zákon. Počet novozákonních rukopisů, řada jeho raných překladů, citáty z něj u nejstarších křesťanských autorů, to vše je tak rozsáhlé, že správné čtení všech nejasných oddílků je jistě u některé z těchto starobylých autorit zachováno. Nic takového nelze říci o žádné jiné starověké knize...….Dnes platí, že byly odstraněny i ty poslední důvody pro pochybnosti o tom, že Písmo se nám dostalo do rukou v podstatě ve stejné podobě, v jaké bylo sepsáno. Lze tvrdit, že autenticita a obecná spolehlivost novozákonních spisů je definitivně prokázána.
Sir Frederic G. Kenyon – bývalý ředitel Britského muzea, archeolog a přední odborník na staré rukopisy v The Bible and Archeology (New York: Harper&Brothers)
Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?
Ateisté mají tento fígl rádi. Blahosklonně utrousí něco o tom, že vyjadřovat se o existenci Boha dává asi tak stejně velký smysl, jako vést smysluplný dialog o existenci vodníků, rusalek nebo Santa Klause. Mají za to, že víra ve všechny tyto bytosti je srovnatelně neodůvodnitelná a proto hovor o ni postrádá jakoukoliv relevanci.
Číst dále: Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?
Problémy s reinkarnací
Před časem jsem se setkal s člověkem, jehož jsem nejprve považoval za křesťana. Poté co jsem se od něj ale dozvěděl, že věří v reinkarnaci, už si tak jistý nejsem. Je vůbec obsah křesťanské víry slučitelný s konceptem reinkarnace? Myslím že není. Dává reinkarnace logický smysl? Bojím se že ne a níže nabízím ke zvážení několik důvodů proč.
Citát dne: Paul Davies o vědě ukazující k Bohu
"Může se to zdát bizarní, ale podle mého názoru věda nabízí jistější cestu k Bohu než náboženství."
Britský fyzik, kosmolog a stávající ředitel SETI v citaci z knihy "Quarks, Chaos, and Christianity" (The Crossroad Publishing Company, 2006) od Johna Polkinghorna
Genesis a hliněné desky z Ebly
V sedmdesátých letech dvacátého století došlo na území moderní Sýrie k nálezu hliněných destiček které mají, pro ty kdo nepokládají první knihu Bible (Genesis) za mýtus, veliký význam v tom, že nezávisle podporují její verzi událostí počátku světa. O co jde?
Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců

Mezi západními intelektuály, a již zdaleka nejen mezi nimi, se lze relativně často setkat s názorem, že víra v Boha je produktem nezralých a iracionálních přání a potřeb určitých slabých, či životem tvrdě zkoušených nešťastníků. Je prý berličkou, kterou si člověk vysnil k tomu, aby se mu v životě kráčelo jednodušeji. Jakkoliv to tak někdy může do nějaké míry být, je tato představa vysoce problematická, což demonstruji v tomto článku. Ateismus nebo skepticismus je na druhou stranu běžně vnímán jako racionální, od emocí zcela oproštěná, reflexe poznávaného světa. Důvody pro víru věřících lze tedy údajně nalézt hlavně v psychologii, zatímco ateista prý k svému závěru o neexistenci Boha dochází skrze nestrannou objektivní vědu.
Co kdybychom ale zjistili, že se ve formující etapě života téměř všech proslulých ateistů objevuje jeden určitý výrazný jednotící jev – absence funkčního, milujícího otce? Nemůže být namísto proklamované racionality ateisty jednou z hlavních motivací pro jeho odmítavý postoj k Bohu psychologický aspekt role a vlivu jeho otce?
Číst dále: Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců
Špatný zrak Richarda Dawkinse
Evolucionista Richard Dawkins už léta tvrdí, že je design lidského oka příkladem špatné konstrukce a tudíž dokladem evoluce. Co na to fyzikální optik a oftalmolog?
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.kreacionismus.cz
Citát dne: John W. Montgomery o bibliografickém ověření Nového zákona

"Chcete-li být skeptičtí k textům novozákonních knih, měli byste se nejdříve rozloučit s veškerou klasickou antickou literaturou. Žádný dokument starověku není tak dobře bibliograficky ověřený jako Nový zákon."
John Warwick Montgomery, profesor práva, filozof a teolog v knize History and Christianity (Bethany House Publishers, 1986)
O kulturní podmíněnosti náboženství aneb v Iránu vždy k islámu
Ze strany ateistických skeptiků jde o často používaný manévr. Poradí nám, ať si všimneme toho, jakého náboženského vyznání budou nakonec téměř vždy lidé narozeni v tom či onom koutě našeho světa. Poukážou tím na to, že se chlapec narozený Marii a Paolovi Rossetti v Neapoli bude celý život považovat za katolíka a malý Abdullah z Kábulu se skoro určitě nestane hinduistou ani křesťanem. Proto, bude tvrdit skeptik, platí, že náboženství není nic jiného, než kulturně přejímaná zvyklost.
Číst dále: O kulturní podmíněnosti náboženství aneb v Iránu vždy k islámu
Je Bůh arogantní egoista?

Leckomu z nekřesťanů se někdy může zdát, že Bůh nezdravě prahne po potlesku. Ano v Bibli se opravdu setkáváme s Bohem, který očekává oslavu svého jména a nechává se uctívat. Není kupříkladu tato domnělá sebestřednost důkazem toho, že si lidé Boha vymysleli podle sebe? Jak by mohl být zrovna Bůh tak pyšný či marnivý? Může být Hospodin, který dělá věci proto, aby si „učinil jméno" hoden něčí úcty?
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Tacitus

Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského historika Tacita.
Citát dne: Nelson Glueck o Bibli ve světle archeologie

"Žádný archeologický objev nikdy nevyvrátil biblická tvrzení".
Archeolog Dr. Nelson Glueck v knize Rivers in the Desert - A History of the Negev
A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)

Jak častý je tento typ otázky! Odpověď na ni se ani neočekává. Jako když se vyloží královská postupka v pokeru. Skeptik s vítězným úsměvem na líci ukončuje debatu a teista vyklízí pole. Co se na to dá také říci, že? Že jej nestvořil nikdo? Všechno má přece svoji příčinu, tak proč by ji z čista jasna neměl mít Bůh?
Masakr v Norsku a křesťanský fundamentalismus
Dozvídáme se, že norský terorista byl křesťanský fundamentalista, konzervativec. Jakkoli je to voda na mlýn všem levičákům, kteří toho náležitě využijí (a kdo pozorně sleduje internetovou publicistiku ví, že se tak děje), je nutné položit si otázku. Co má Breivikův ďábelský čin společného s křesťanským fundamentalismem? Zhola nic. Je s jeho principy v přímém rozporu.
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.neviditelnypes.cz
Citát dne: Francis Schaffer o lidské osobnosti

Biblické křesťanství má odpovídající a přijatelné vysvětlení zdroje a významu lidské osobnosti. Její zdroj je dostatečný - Bůh mající osobnost jako Trojice. Bez tohoto zdroje lidem nezbývá než odvozovat svoji osobnost od něčeho, co osobnost nemá (plus času a náhody)... Buď na počátku všeho stojí něco, co má osobnost, nebo zde máme to, co bez časového sledu náhodně chrlí nějaká neosobní síla. To, že druhou možnost lze obestřít konotačními slovy, na situaci nic nemění. Slova, jichž se užívá ve východním panteismu, teologická slova, jako například Tillichův "zákon bytí", sekulární posun od hmoty k energii a pohybu - to vše se nakonec vrací k něčemu, co osobnost nemá, plus času a náhodě. Pokud je toto opravdu jediná odpověď na lidské osobnosti, pak osobnost není nic než iluze, jakýsi nechutný žert, který nevylepší ani to nejdovednější sémantické žonglování. Přijmout, že osobnost pochází z něčeho, co osobnost nemá, nám umožní jenom mystický skok. Právě do takového postavení byl dotlačen Teilhard de Chardin. Jeho řešení je jen mystickým řešením pozůstávajícím z pouhých slov. Protože tito lidé nechtějí přijmout jediné vysvětlení, které může souhlasit se skutečnostmi jejich vlastních zkušeností, stávají se metafyzickými kouzelníky. Nikdo z nich nepředložil myšlenku, o jejím dokazování nemluvě, jíž by vysvětlil, jak z neosobního začátku, plus času a náhody vzniká osobnost. Naši pozornost odvádí nekonečné množství slov, a hle, osobnost se objevuje z klobouku...V důsledku toho musí myslitel říci, že člověk je mrtvý, protože osobnost je jenom fata morgána, a nebo musí svůj rozum nechat za dveřmi a překročit práh ke skoku víry.
Filozof a teolog Francis Schaffer v Ten který je skutečností, Návrat domů 1994
Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Věda se v naší době těší téměř bezbřehému respektu. Z velké části oprávněně. Objev tak zvané vědecké metody (tj. shromáždím data, vytvořím na nich hypotézu a poté ji experimentálně testuji) byl přelomovou skutečností v historii křesťanské Evropy a zapříčinil mimo jiné obrovské zvýšení kvality života nás všech. Určitý problém může nastat, když se její možnosti zveličují.
Fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker o předpojaté vědecké metodologii
Důvodem pro skutečnost, že moderní věda nepočítá s přímým stvořením, nejsou závěry samotné vědy, nýbrž její metodologické východisko. Nebylo by čestné, kdybychom to nepřiznali - taková je současná víra ve vědu, kterou všichni sdílíme.
Německý fyzik, filosof a veřejný činitel C. F. von Weizsäcker v knize The Relevance of Science
Morální argument pro existenci Boha

Podtrhli jste již někdy z legrace slepému dítěti hůlku na přechodu? Co je to za otázku řeknete si, žádný normální člověk by něco takového nikdy neudělal. Vůči podobnému činu cítíme odpor, přičemž tento sentiment s námi bude sdílet téměř každý člověk na této planetě. Je tento univerzální pocit ne/chovat se určitým způsoben pouze určitou sociální konvencí na způsob toho, když se lidé například dohodnou jezdit vpravo namísto vlevo? A nebo se zde setkáváme s nějakou objektivní morální normou, která ukazuje na Toho, jenž onu normu vydal a vložil ji jako závaznou do našich srdcí? Jsem přesvědčen, že existence objektivních morálních hodnot jednoznačně svědčí o existenci Boha a v následujícím textu se pokusím ukázat proč.
Oko za oko, zub za zub
V Bibli ve Starém zákoně se s konceptem „oko za oko, zub za zub" setkáme častěji (Ex. 21:23-25; Lev. 24:17-22; Deut. 19:16-21). Jedná se přesně o ten typ textu, který se některým křesťanům nečte lehce a našim kritikům navíc poskytuje vítanou munici. Sám si vybavuji s jak nepříjemnými pocity jsem tyto pasáže před lety poprvé četl. Opravdu je to výzva k tomu navzájem se mrzačit? Máme brát tyto texty doslovně?
Hledání Betlémské hvězdy
Po tisíciletí se věřící, posměvači i zvědavci zajímají o biblický záznam Hvězdy. Bible vypráví o neobvyklých, či dokonce nemožných, astronomických událostech při narození Krista. Pro mnoho pochybovačů se záznam o Hvězdě dá jednoduše označit jako mýtus. Pro mnohé věřící je tato záhada přijata jako součást jejich víry. Ale co se stane, když spojíme stávající historické znalosti a astronomické skutečnosti s otevřenou myslí?
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.linden.cz
Filozof J.P. Moreland o důvodech k víře

Muslimové možná jsou ochotni zemřít za svou víru, že se Alláh zjevil Muhammadovi, ale u tohoto zjevení nebyli žádní svědkové, takže se velmi snadno mohli zmýlit. Možná jsou o své víře upřímně přesvědčeni, ale nemohou mít jistotu, protože na vlastní oči se o tom přesvědčit nemohli. Na druhou stranu apoštolové byli ochotni zemřít za něco, co viděli na vlastní oči a čeho se vlastníma rukama dotýkali. Oni se nemuseli spokojit s pouhou vírou, oni s naprostou jistotou věděli, že Ježíš vstal z mrtvých. A když máte jedenáct důvěryhodných lidí bez postranních motivů, kteří nemají co získat, ale naopak mohou mnohé ztratit, kteří se všichni shodují v tom, že na vlastní oči něco viděli, pak už budete mít problém to nějak vysvětlit.
Filozof J.P. Moreland v knize od L.Strobel, Kauza Kristus, vydal Návrat domů 2002
Víra na způsob vanilkové zmrzliny
Žijeme ve zvláštní době. Všimli jste si někdy, jak se o víře mluví? Jednou o něčem, co může pomoci. Pak zase o tom, co jinému vyhovuje. O tom,čemu je nebezpečné věřit, co si kdo vybere nebo co komu funguje. Zarážející je, že se o ní ale téměř nikdy nemluví jako o něčem, co je buď pravdivé nebo falešné. Z víry a dialogu o ní se stalo něco na způsob nejapného sporu o nejoblíbenější příchuť zmrzliny – je absurdní hádat se o to, zda je lepší pistáciová či vanilková. Každému chutná jiná, přičemž nelze univerzálně deklarovat, že nejlepší světovou zmrzlinou je od této chvíle vanilková s čokoládovým sypáním.
Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.

Lidé jsou často překvapeni, když se dozvědí, že žádný ze zakladatelů velkých náboženství se nikdy neprohlašoval za Boha a vykupitele lidstva. Tedy žádný kromě Ježíše Krista. Výroky, které o sobě Ježíš pronášel, a které jsou zaznamenány ve čtyřech podáních Ježíšova života v Novém zákoně, jsou někdy tak nesmírně troufalé, že bychom dnes byli při setkání s někým, kdo by je o sobě pronášel, v pokušení vážně pochybovat o jeho duševním zdraví. Ježíš dle evangelií nechává jenom málokoho na pochybách, za koho se považuje a za koho ne.
Číst dále: Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.
Biochemik M. Denton o mýtu prebiotické polévky

Zvážíme-li skutečnost, že o prebiotické polévce se v mnoha diskusích o vzniku života mluví jako o ověřeném reálném faktu, je trochu šokující si uvědomit, že pro její existenci nemáme absolutně žádné důkazy.
Biochemik Michael Denton (není kreacionistou)
v knize Evolution: A Theory in Crisis, Adler&Adler 1986
Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů

V jedné internetové diskusi jsem se nedávno opětovně setkával s následující výhradou. Jestli Ježíš opravdu existoval a dokonce snad i vstal z mrtvých, měli bychom mít k dispozici nějaké rozumné množství o Kristu svědčících, písemných pramenů. Rozumí se zde samozřejmě informací pocházejících z per autorů, kteří sami křesťany nebyli, neboť tomu co sepsali Kristovi následovníci dle kritiků rozhodně věřit nemůžeme . Jelikož ale prý tyto rané nekřesťanské literární zmínky o Kristu neexistují, nemůžeme si být Ježíšovou historickou existencí nikterak jisti. Tolik argument.
Francis Crick o původu života a zázracích
Poctivý člověk vyzbrojený veškerým poznáním, které je nám nyní k dispozici, nemůže než prohlásit, že se v určitém smyslu původ života jeví téměř jako zázrak. Existuje obrovské množství podmínek, které by musely být splněny k tomu, aby život povstal.
Francis Crick, molekulární biolog a fyzik, Nobelova cena za fyziologii, - Life Itself, New York: Simon & Schuster, 1981, strana. 88
Nejsme nic než hmota?
Americký astronom Carl Sagan se kdysi ve svém populárně vědeckém televizním cyklu vyjádřil v tom smyslu, že „vesmír je vše,co je a bude." Měl na mysli to, že veškerá realita je tvořena výhradně hmotou a energií. Logicky z toho vyplývá, že i my obyvatelé vesmíru jsme z úplně identického těsta, ze kterého je náš vesmír a tedy i veškerá realita upečena. Nejsme nic jiného než hmota. Nic jiného než atomy v pohybu. Je to ale opravdu tak?
Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?
Čas od času nám populární tisk přinese senzační zprávu o nálezu toho či onoho chybějícího článku, tranziční fosílie, která má demonstrovat pravdivost evolučního příběhu o postupné přeměně organismů ve stále složitější formy. Téměř vždy je to přitom doprovázeno tak obrovským nadšením a mediálním humbukem, že mnohé možná napadne se ptát, zda je vývojová teorie opravdu tak pevně etablovaným vědeckým faktem, jak je někdy slyšet.
Bill Gates o složitosti DNA
software kdy vytvořený.
Bill Gates, The Road Ahead, Penguin: London, Revised, 1996
Tomáš Sedláček - Na co se ateista nikdy nesmí ptát
Povedla se zvláštní věc: ateistu považujeme za někoho, kdo nemusí v nic věřit. Přitom to není přesné - a už vůbec ne dostatečné. Ateista musí věřit stejně jako člověk "věřící".
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.CSOB.cz
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, což pro tuto chvíli ale pominu a podívám se na zmínky o Ježíši pocházející z jiných než novozákonních dokumentů.
Citát dne: Jiřina Šiklová o křesťanství, postavení ženy a lidských právech
Vztah muže a ženy dostával různé podoby a mimo jiné právo býti subjektem dalo ženě křesťanství. Dostala duši a začala být zodpovědná za sebe před Bohem.To je novum. V jiných náboženstvích a kulturách je muž zodpovědný za to, aby se modlil za rodinu. Stejně tak i odvození lidských práv je z křesťanství.
Jiřina Šiklová v rozhovoru otisklém v magazínu Lidových novin z 19.6.2009
Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek
Ani po Ježíšově smrti učedníci neztratili víru. Nedbajíce nebezpečí, které jim hrozilo, se první den po sobotě vydali k hrobu. Ve skálopevné jistotě očekávali spatřit, jak se odvalí ten veliký kámen a nad smrtí vítězný Ježíš vyjde ven. Ženy ale s neohroženými učedníky nebyly. Celé ustrašené se choulily za zavřenými dveřmi....
Že se vám to nezdá? Máte pravdu. Nový zákon událost popisuje poněkud jinak. Zajímavé je, že tak činí způsobem, který dodává zprávě o vzkříšeném Kristu výrazný punc autenticity.
Číst dále: Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek
Tohle je váš mozek v bajtech
Žijeme v době, kdy člověka z některých věcí jímá závrať. Některé nedávné články se pokouší kvantifikovat informační kapacitu oka, mozku i světa vůbec. Připraveni? Tak zapojte mozek.
Pro pokračování klikněte prosím zde: www.kreacionismus.cz
Citát dne: Alexandr Solženicyn o zapomenutém Bohu a krvavé revoluci
Před více než padesáti lety jsem jako dítě slýchával vysvětlení, které měli staří lidé pro všechny ty velké pohromy, jež postihly Rusko. Říkali tenkrát: "Lidé zapomněli na Boha, to je důvod, proč se to všechno stalo". Od té doby jsem strávil dobrých padesát let prací na mapování historie naší revoluce, přečetl stovky knih, shromáždil stovky osobních svědectví a sám přidal osm vlastních svazků.....Kdyby po mně ale nyní někdo chtěl, abych co nejvýstižněji formuloval hlavní příčinu té zkázonosné revoluce, která si vzala 60 milionů našich lidí, nemohl bych říci nic přesnějšího, než zopakovat: "Lidé zapomněli na Boha, to je důvod proč se to všechno stalo."
Alexandr Solženicyn, citováno v Edward E. Ericson, Jr., "Solzhenitsyn – Voice from the Gulag," Eternity, říjen 1985, strana 23, 24.
Galileo a církevní tmáři
Institucionalizovaná církev má velice špatnou pověst. Budeme-li se ptát po důvodech této skutečnosti, jistě vedle pedofilních kněží, prudérní sexuální morálky či pokrytectví brzy narazíme také na konstatování, že církev z pocitu ohrožení a lpění na zkostnatělé tradici vždy bránila vědeckému pokroku. Nějaký příklad? Co takhle Galileo?
Citát dne: Jerry Fodor o fyzickém mozku a vědomí

Netušíme...jak by mohl být mozek (a nebo cokoliv jiného fyzického) sídlem vědomí. Máme tu jednu z největších metafyzických záhad...nevěřte tomu, že ji někdo někdy vyřeší.
Jerry Fodor, In Critical Condition: Polemical Essays on Cognitive Science and the Philosophy of Mind (Cambridge, MA: MIT Press, 1998)
Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit
Jaká je v našich zeměpisných šířkách přesvědčivě nejčastější námitka vůči Boží existenci? Utrpení a zlo ve světě. Všichni se do relativně významné míry s nějakou formou utrpení setkáváme a protože jsme byli stvořeni pro lepší svět (tak tomu věří křesťané) vnímáme zlo jako výrazně nepřirozenou skutečnost. Se samozřejmostí očekáváme, že by se věci měly vyvíjet podle našich přání a jsme zaskočeni a rozezleni, když se tak neděje...
Číst dále: Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit
Mysl v písmenkové polévce. Nebo obráceně?

Nedávno jsem při úklidu dětského pokojíku nedopatřením vysypal písmenka z krabice deskové slovní hry Scrabble. Naštvaně jsem se sehnul abych je naházel zpátky, když jsem si náhle povšimnul věty, kterou na zem spadlá písmenka utvořily. Stálo tam následující: VYHÁZEJ TY ŘÍZKY Z LEDNICE DO KOŠE. JSOU ZE ZKAŽENÉHO MASA. Byl jsem tehdy na dva dny slamněným vdovcem a na řízky připravené manželkou k večeři jsem se moc těšil. Samozřejmě jsem je ale vyhodil a k večeři si namazal chléb. Kdo by si chtěl lehkomyslně zahrávat se zdravím?
Citát dne: C.S.Lewis o "krutém" vesmíru bez Boha

Mým argumentem proti Bohu bylo, že vesmír se zdá tak krutý a nespravedlivý. Jak jsem však nabyl této představy o spravedlivém a nespravedlivém? Člověk neřekne, že čára je křivá, nemá-li pojem jak vypadá čára rovná. S čím jsem tento vesmír porovnával, když jsem jej nazval nespravedlivým?
C.S.Lewis, profesor středověké a renezanční literatury na univerzitě v Cambridge, v knize K jádru křesťanství
Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia
Janovo evangelium bylo kvůli svému jasnému poselství o Kristově božství trnem v oku skeptikům, kterým se hodil pravděpodobný předpoklad jeho pozdějšího sepsání k postulování závěrů o jeho možné nespolehlivosti. Dnes již k myšlenkám o výrazně pozdější dataci spisu není důvod.
Číst dále: Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia
Citát dne: R. Jastrow o náboženských důsledcích důkazů pro velký třesk
Pro vědce který žil celý život ve víře v moc rozumu celý příběh končí jako špatný sen. Zdolával hory nevědomosti a teď se chystá pokořit ten nejvyšší vrcholek. Jak se tak ale drápe přes poslední výčnělek skály, zdraví ho skupina teologů, kteří tam na vrcholu seděli po staletí....To že existují to co bychom nazvali nadpřirozené síly, je již nyní myslím vědecky dokázaná skutečnost.
Dr. Robert Jastrow, zakládající ředitel NASA Goddard Institute for Space Studies v knize God and the Astronomers
Zlo jako argument pro Boží existenci?
Řeknete si možná,že jsem se spletl v nadpisku. Zlo je přece zdaleka nejčastěji užívaný
argument proti existenci Boha a lidé na západní polokouli s ním přicházejí naprosto automaticky. Kdyby Bůh existoval, řeknou si mnozí, určitě by se postaral o to, aby bylo zlo eliminováno. Co když je to ale naopak a existence zla svědčí namísto o Boží neexistenci o jeho existenci. Jak to myslím?
Ztracené knihy Bible?
Od chvíle kdy se v egyptské Nag Hamadi v půli minulého století našly opisy starých převážně gnostických textů z druhého a třetího století po Kristu, se člověk každou chvíli setká s někým, kdo vyjádří spíše neupřímnou obavu o to, zda je Bible, tak jak ji známe, vůbec kompletní. Důvod? Máme tu nyní přece všechny ty ztracené a znovu nalezené knihy. Filipovo, Tomášovo nebo Judovo evangelium a některé další spisky se podle těchto lidí do biblického kánonu určitě dostat měly – nebýt jen těch zlotřilých církevních otců, kteří svévolným výběrem svých oblíbených knih určili charakter toho, co nyní známe pod názvem křesťanství. Jak to tedy je? Existují nějaké ztracené a nyní znovu nalezené knihy Bible?
Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Jedním z poněkud překvapivých zjištění fyziky dvacátého století je skutečnost, že existence
jakékoliv formy života, který by se byť i jenom vzdáleně podobal tomu našemu, je neuvěřitelně silně podmíněna naprosto specifickým a přesným nastavením tak zvaných fyzikálních konstant. Astronomové B.J.Carr a M.J.Rees se v jedné ze svých publikací vyjádřili v tom smyslu, že „možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám". (1)
Číst dále: Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Citát dne: Darwin a jeho velice oprávněné obavy
Neustále se mne zmocňují hrozné pochyby, zda jsou závěry učiněné myslí člověka, která se vyvinula z myslí nižších živočichů jakkoliv hodnotné či důvěryhodné. Věřil by snad někdo přesvědčení opičí mysli, jestli tedy vůbec v takové mysli nějaké přesvědčení je?
Charles Darwin v dopise Williamu Grahamovi ze 3 července 1881
Může si Bůh vzít tak velkou hypotéku, že ji nedokáže splácet?
Co myslíte? A jak si navíc poradí s navýšením úrokové sazby při první fixaci?
Číst dále: Může si Bůh vzít tak velkou hypotéku, že ji nedokáže splácet?
Citát dne: Evoluční genetik R. Lewontin o materialismu
"Stavíme se na stranu vědy, ačkoliv některé její konstrukty jsou zjevně absurdní, ačkoliv nedokáže dostát svým extravagantním příslibům lepšího života a zdraví, ačkoliv vědecká obec toleruje nepodložené dohady, neboť máme vyšší závazek - věrnost materialismu. Není tomu tak, že vědecké metody a instituce nás nějak vybízejí, abychom přijímali materiální vysvětlení jevů - naopak, naše apriorní oddanost materiálním příčinám nás nutí vytvořit výzkumný aparát a soustavu koncepcí, které podávají vysvětlení materiální, třebaže odporující zdravému rozumu a pro nezasvěcence záhadná. Tento materialismus je navíc absolutní, protože nemůžeme dovolit, aby práh překročila Boží noha."
Richard Lewontin, "Billions and Billions of Demons", New York Review of Books, 9. ledna 1997
Kosmologický argument pro existenci Boha

Jedním z nejsilnějších argumentů, které máme jako teisté k obhajobě racionality závěru o Boží existenci k dispozici, je tak zvaný kosmologický argument Kalam. Tento důkaz boží existence byl ve středověku formulován islámskými i křesťanskými učenci - samotné arabské slovo může být přeloženo jako "doktrína" či "kázání". Argument měl dlouhá staletí oporu ve filozofii a matematice, ve dvacátém století se na jeho podporu silně přiklonila i moderní kosmologie.
Ve formě jednoduchého sylogismu můžeme tento argument formulovat následovně:
1. Vše co má počátek, má i příčinu
2. Vesmír měl počátek
3. Proto má vesmír příčinu
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli velkoryse pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů.
Číst dále: Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb

Před mnoha lety jsem tuto větu poprvé slyšel z úst muže s nádherným jménem Pravda. Nevěděl jsem tehdy, jak a zda vůbec odpovědět. Co když má pravdu? S takovým jménem...
Lidé bez naděje na lepší svět, kteří tak či onak živoří, zoufají si a trpí, si možná opravdu mohou ve své touze po vysvobození a záblesku naděje vyfantazírovat bytost, která by jejich nenaplněné tužby mohla naplnit. Proč by Bůh nemohl být berličkou, kterou si lidé vyřezali proto, aby se jim po trnité životní cestě lépe putovalo?
Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství." Nechci se nyní věnovat tomu, zda je toto chápání oprávněné či ne, nebo co je příčinou tohoto stavu. Chci se ptát na něco jiného. Bylo tomu vždycky tak?
V tomto článku se pokusím ukázat, že by moderní věda patrně nikdy nevznikla bez křesťanství. Pokusím se zároveň nastínit důvody pro objektivní historický fakt, že k rozvoji vědy nedošlo kdekoliv jinde, než v Evropě formované kategoriemi židovsko-křesťanského myšlení.
Byl Ježíš ženatý?

Dan Brown ve své slavné Šifře mistra Leonarda předkládá celou řadu více či méně svérázných tezí. Jedna z těch nejbizarnějších je o Ježíšově manželství s Marií z Magdaly. Že jste o tom dosud nic neslyšeli? V pořádku, rozhodně ale nepodceňujte Dana. Je totiž podobně jako třeba slavný Leonardo z Vinci jedním z nepatrné hrstky těch, před kterými se Ježíšovo manželství římské církvi nepodařilo ututlat. Po dvou tisících letech je to tedy konečně venku. Ježíš byl ženatý s Marií z Magdaly. Nebo ne?
Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.
Věda je skvělá věc a vděčíme jí za obrovské množství dobrého. Nedávno jsem si to znovu velmi jasně uvědomil poté, co mi v nemocnici anesteziolog poskytl možnost milostivého úniku před bolestivým operačním zákrokem. Věda oprávněně požívá velikého respektu, neboť funguje a výsledky jejího praktikování jsou velice praktické a navýsost hmatatelné.
Věda má ale také svoje mantinely, přičemž rozhodně neplatí, že to co nemůžeme podrobit vědeckému zkoumání neexistuje. Jak věda pracuje?
Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu
Hru na tichou poštu určitě všichni známe. Půvab té hry spočívá v posunu obsahu konkrétní věty mezi začátkem a koncem hry. Největší změnu obsahu vět zaznamenáme při velikém počtu hráčů - každou chvíli někdo přeslechne a nebo pro špatnou paměť dál přepošle pozměněné. Chyby se kumulují o to víc, o co větší je účast na hře a delší čas za námi. Co teprve kdybychom hráli 2000 let?
Číst dále: Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu
Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?
Tezi o tom, že jsou všechna náboženství ve své podstatě stejná, budeme slýchat převážně od těch, kdo mezi vyznavače žádného konkrétního náboženského směru nepatří. Tato věta je v našem prostředí často vyřčena za účelem otupení ostří představovaného konceptem jedinečnosti biblické zvěsti o spásonosné smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Jinými slovy se tu říká, že, „jelikož jsou všechna náboženství stejná, není důvod být tak nějak přehnaně znepokojen řečmi o tom, že Ježíš je ta jediná cesta apod.." V tomto článku se chci dotknout jenom jednoho aspektu tohoto problému.
Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol

Ve svém dopise Fridrichu Velikému píše Voltaire o tom, že křesťanství je mimo jiné tím "nejkrvavějším náboženstvím, jenž nakazilo svět". Ve své době byl podobný výrok relativně velmi ojedinělý. Uběhly tři staletí a v myslích velké části mých spoluobčanů je jeho pravdivost pevně zakořeněna„Naplnit svět...abrahamovskými náboženstvími", říká militantní ateista Richard Dawkins „je jako rozházet po ulicích nabité zbraně"(1).
Číst dále: Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol
Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit
Tento argument proti myšlence důvěryhodnosti Bible jste určitě slyšeli. Jak by mohla být Bible důvěryhodná, když, jak praví románová postava z knihy Šifra mistra Leonarda, nespadla z nebe, ale sepsali jí chybující lidé? Víme, že všichni lidé jsou omylní a na Bibli, která prokazatelně nevznikla bez přičinění člověka, se to bezesporu muselo projevit. Není proto možné ji věřit a hotovo. Nebo snad ano?
Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství

Předpokládám, že mnozí z nás se již setkali s názorem, že křesťanství bylo při svém vzniku a formování zásadně ovlivněno rozličnými pohanskými náboženskými představami. Ať už je to Dan Brown ve svém bestselleru Šifra mistra Leonarda, internetový snímek Zeitgeist, či nějaký z dalších zdrojů, předkládá se nám zde k věření na první pohled velmi přesvědčivá teze o tom, že si vznikající křesťanské náboženství do velké míry půjčuje mnohé ze svých stěžejních tenat od okolních kultů - tak zvaných mysterijních náboženství. V tomto článku bych rád tuto populární představu podrobil kritickému pohledu.
Číst dále: Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství
Vyhledej
O těchto stránkách
Možná nevíte co si představit pod pojmem rozumná víra a už vůbec ne, jak se o ní bavit v souvislosti s křesťanstvím. Leckoho překvapí, když řeknu, že všichni bez vyjímky věříme. Věříme třeba kapitánovi letadla, že nás bezpečně dopraví na Kypr. Přecházíme-li vozovku, vstupujeme do ní s odůvodněnou vírou, že je naše blesková analýza rychlosti a vzdálenosti blížících se aut správná. Vírou se tedy vydáváme směrem, kterým již ukazuje evidence. Smyslem těchto stránek je ukázat, že křesťanská víra je na rozdíl od mnoha jiných věr a světonázorů velice racionální. Přicházíme-li k ní, jdeme přesně tam, kam nás již vede rozum.
Jiří Lem.

K zamyšlení
Za koho se Ježíš Kristus ve světle těchto svých bezprecedentních výroků považoval?
-Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci (Bohu) než skrze mne.
-Dříve než se Abraham narodil (více než 2000 let před Ježíšem), já jsem.
-Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.
-Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
-Já jsem světlo světa, kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě.
-Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
-Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
Seznam článků
17 Duben 2012
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius?
V roce 112 po Kristu Plinius píše samotnému císaři Trajánovi. Píše ohledně křesťanů – dotazuje se císaře na to, jak správně postupovat při potírání té „nerozumné přemrštěné pověry", za jakou křesťanství pokládal.
16 Duben 2012
Mohou mutace vytvářet nové informace?
Ano, ale přijde na to, co rozumíme pojmy ‚nový‘ a ‚informace‘. A mohou vysvětlit evoluci všeho živého na Zemi?
2 Duben 2012
Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?
Zemře-li někdo za své přesvědčení, nedokládá tím primárně jeho pravdivost, ale potvrzuje především skutečnost, že jeho obsahu věří.
21 Březen 2012
Vznik života a zázraky ateistů
Je otázka vzniku života zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se záhadou, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají badatelé z řad ateistů či agnostiků?
15 Únor 2012
Mohlo být židovské teologické myšlení důvodem pro vznik víry učedníků ve vzkříšení Krista?
Židovské texty nikdy nezmiňují myšlenku vzkříšení jednotlivce, které by se odehrálo před vzkříšením spravedlivých na konci věků a bylo by od něj oddělitelné. Neznají také koncept vzkříšení, který by se odehrál jindy, než na konci věků.
30 Leden 2012
Má člověk duši? Argument z rozdílu mezi mozkovými a duševními stavy
Duševní jevy jako vnímání barev, vůní, bolesti nebo třeba i projevy vůle jsou naprosto odlišné od jevů fyzických. Pocit štěstí, strachu nebo třeba myšlenka na to, že číslo 7 je prvočíslem, nemají a nemohou mít paralelu s ničím fyzickým.
17 Leden 2012
Jak můžeme vědět, zda se Bible, kterou máme k dispozici dnes, neliší od originálu? Nepozměnili opisovači vkládáním, vypouštěním a pozměňováním dokumenty natolik, že dnes předkládá zcela jinou zvěst?
12 Leden 2012
Byla potopa lokální nebo globální? Co na to Bible?
Mluví Bible jednoznačně o celosvětové potopě, nebo připouští i jiný výklad? Je možné, že sténáme pod těžkým břemenem nutnosti vyargumentovat globální záplavu úplně zbytečně?
27 Prosinec 2011
Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli jak funguje Apple iPod
Poznání mechanismu fungování jakékoliv věci není něčím, co by mělo vylučovat existenci Tvůrce mechanismu. Právě tak to ale lidé často mylně chápou.
19 Prosinec 2011
Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?
Tma při Kristově umučení je více než dostatečně podloženou historickou událostí. Máme pro ni svědectví celé řady velice ranných a spolehlivých biblických i nebiblických zdrojů
2 Prosinec 2011
Má-li biblická zpráva o původu člověka pravdu, tedy je-li lidská bytost Božím stvořením reflektujícím Stvořitelovu podobu tak, jak je zaznamenáno v Genesis, měli bychom se od zvířat velice výrazným způsobem odlišovat.
20 Listopad 2011
Rasismus. Je slučitelný s křesťanstvím a nebo s ateismem?
Bůh stvořil lidi jako sobě rovné. Jestliže stvořeni nebyli, pak se rozhodně vyvinuli jako sobě nerovní.
8 Listopad 2011
Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích
Možné jste slyšeli příběh o slonovi a slepcích, který má prý ilustrovat a dokázat náboženský pluralismus. Mám za to, že tak nečiní a zde je důvod proč.
20 Říjen 2011
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius
I v díle římského historika Suetonia nacházíme nezávislé potvrzení informací, které nám podává Nový zákon.
20 Říjen 2011
Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?
Je víra v Boha analogická třebas k víře v Santa Klause? Jaké pozitivní důvody pro ně najdeme a jsou také nějaké důvody pro to myslet si, že neexistují?
11 Říjen 2011
Je obsah křesťanské víry slučitelný s konceptem reinkarnace? Jsem si jist že není. Dává reinkarnace logický smysl? Bojím se že ne a níže nabízím ke zvážení několik důvodů proč.
22 Září 2011
Genesis a hliněné destičky z Ebly
V sedmdesátých letech dvacátého století došlo na území moderní Sýrie k nálezu hliněných destiček, které mají pro ty z nás kdo nepokládají první knihu Bible za mýtus veliký význam v tom, že nezávisle podporují její verzi událostí počátku světa.
17 Září 2011
Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců
Nemůže být namísto proklamované racionality ateisty jednou z hlavních motivací pro jeho odmítavý postoj k Bohu psychologický aspekt role a vlivu jeho otce?
28 Srpna 2011
Leckomu z nekřesťanů se někdy může zdát, že Bůh nezdravě prahne po potlesku. Může být Hospodin, který dělá věci proto, aby si „učinil jméno" hoden něčí úcty?
20 Srpna 2011
Mimobiblické zmínky o Kristu – Ježíš a Tacitus
Tacitovy Letopisy mají pro křesťany velikou hodnotu v nezávislém potvrzení mnoha zásadních informací o Kristu a prvotní církvi.
04 Srpna 2011
A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)
Musíme mít vysvětlení B pro vysvětlení A? A vysvětlení C pro vysvětlení B? Není náhodou nezbytně nutné se někde zastavit?
29 Června 2011
Vědec, víra a nesoběstačnost vědy
Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?
19 Června 2011
Morální argument pro existenci Boha
Objektivní morální hodnoty existují, přičemž by něco takového nebylo možné, kdyby zároveň neexistoval Bůh. Mám za to, že tento deduktivní morální argument přesvědčivě prokazuje, že Bůh je realitou.
6 Června 2011
Opatření "zub za zub", které se v teologické literatuře nazývá "lex talionis" není ani tak požadavkem jako spíše limitem.
31 Května 2011
Pro mnoho pochybovačů se záznam o Hvězdě dá jednoduše označit jako mýtus. Pro mnohé věřící je tato záhada přijata jako součást jejich víry. Ale co se stane, když spojíme stávající historické znalosti a astronomické skutečnosti s otevřenou myslí?
26 Května 2011
Víra na způsob vanilkové zmrzliny
Přistupujme ke každému náboženství jako ke skutečné testovatelné hypotéze a podívejme se do jaké míry jeho ověřitelná tvrzení ladí se známou realitou.
18 Května 2011
Ježíš nikdy netvrdil že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.
Hypotéza která vysvětluje Ježíšovo, v Novém zákoně zaznamenané, vnímání sebe sama jako Božího syna odkazem na akumulaci mýtů, legend a přehánění, zcela ignoruje velké množství historických zdrojů a skutečností, které podporují autenticitu biblických zpráv.
10 Května 2011
Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů
O Kristu se v období 150 po jeho smrti zmiňuje celkem deset nekřesťanských literárních pramenů a je tak v tomto ohledu lépe doloženou postavou než samotný jeho současník císař Tiberius.
5 Května 2011
Jestliže někdo řekne, že není nic jiného než hmota, musím nutně předpokládat, že se mu dostalo unikátní perspektivy pohledu mimo hmotu, což však v rámci jeho světonázoru není možné.
27 Dubna 2011
Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?
Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.
19 Dubna 2011
Tomáš Sedláček - Na co se ateista nikdy nesmí ptát
Ateistu považujeme za někoho, kdo nemusí v nic věřit. Přitom to ale není přesné - ateista musí věřit stejně jako člověk "věřící".
13 Dubna 2011
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia
Ve vyznání Josepha Flavia máme úžasné potvrzení historicity Ježíše Krista z pera křesťanstvím nedotčeného pozorovatele prvního století.
8 Dubna 2011
Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek
Skutečnost, že Nový zákon trvá na ženách jako na hlavních svědcích prázdného hrobu a Ježíšova vzkříšení je významným indikátorem toho, že zpráva kterou podává je pravdivá.
21 Březen 2011
Případ Galileo je v mysli téměř každé člověka učebnicovým příkladem církevního šlapání po rozumu a pokroku, ale realita je o poznání jiná. Jak moc jiná?
13 Březen 2011
Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit
Jestliže má Bůh ze světa vymýtit morální zlo, musí zasáhnout do svobodné vůle nás všech.
7 Březen 2011
Mysl v písmenkové polévce. Nebo obráceně?
Jestliže se naše mysl vyvinula skrze proces naturalistické evoluce, jak jí můžeme důvěřovat, že nám poskytuje pravdivé informace o světě?
1 Březen 2011
Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia
Dnes již k myšlenkám o výrazně pozdější dataci spisu není důvod.
22 Únor 2011
Zlo jako argument pro Boží existenci?
Pakliže existuje zlo, musí existovat dobro. Existuje-li zlo a dobro, musí existovat nějaké měřítko, jímž se kvalita morálních činů poměřuje.
21 Únor 2011
Existují nějaké ztracené a nyní znovu nalezené knihy Bible?
18 Únor 2011
Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Zdánlivě zázračný souběh numerických hodnot, kterými příroda vybavila své základní konstanty, zůstává nejvýmluvnějším dokladem prvku kosmického plánu.
11 Únor 2011
Může si Bůh vzít tak velkou hypotéku, že ji nedokáže splácet?
Co myslíte? A jak si navíc poradí s navýšením úrokové sazby při první fixaci?
7 Únor 2011
Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu
Je zřejmé, že pakliže byl Ježíš tak výraznou postavou jak popisuje Nový zákon, lze očekávat, že o něm bude v Talmudu slyšet.
11 Leden 2011
Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu
Hru na tichou poštu určitě všichni známe. Půvab té hry spočívá v posunu obsahu konkrétní věty mezi začátkem a koncem hry.
11 Leden 2011
Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?
Tezi o tom, že jsou všechna náboženství ve své podstatě stejná, budeme slýchat převážně od těch, kdo mezi vyznavače žádného konkrétního náboženského směru nepatří.
11 Leden 2011
Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol
Ve svém dopise Fridrichu Velikému píše Voltaire o tom, že křesťanství je mimo jiné tím "nejkrvavějším náboženstvím, jenž nakazilo svět".
11 Leden 2011
Kosmologický argument pro existenci Boha
Jedním z nejsilnějších argumentů, které máme jako teisté k obhajobě racionality závěru o Boží existenci k dispozici, je tak zvaný kosmologický argument Kalam.
11 Leden 2011
Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství
Předpokládám, že mnozí z nás se již setkali s názorem, že křesťanství bylo při svém vzniku a formování zásadně ovlivněno rozličnými pohanskými náboženskými představami.
11 Leden 2011
Věda prokázala, že Bůh neexistuje
Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.
11 Leden 2011
Vznikla by moderní věda bez křesťanství?
V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."
11 Leden 2011
Dan Brown ve své slavné Šifře mistra Leonarda předkládá celou řadu více či méně svérázných tezí. Jedna z těch nejbizarnějších je o Ježíšově manželství s Marií z Magdaly.
11 Leden 2011
Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb
Proč by Bůh nemohl být berličkou, kterou si lidé vyřezali proto, aby se jim po trnité životní cestě lépe putovalo?
pohanskými náboženskými představami.
11 Leden 2011
Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit
Jak by mohla být Bible důvěryhodná, když nespadla z nebe, ale sepsali jí chybující lidé?


