Věda

Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

450px-isaac_newton_statue

 

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství." Nechci se nyní věnovat tomu, zda je toto chápání oprávněné či ne, nebo co je příčinou tohoto stavu. Chci se ptát na něco jiného. Bylo tomu vždycky tak?

V tomto článku se pokusím ukázat, že by moderní věda patrně nikdy nevznikla bez křesťanství. Pokusím se zároveň nastínit důvody pro objektivní historický fakt, že k rozvoji vědy nedošlo kdekoliv jinde, než v Evropě formované kategoriemi židovsko-křesťanského myšlení.

Skutečnost, že k rozvoji vědy došlo právě a téměř výhradně na evropském kontinentu, je nezpochybnitelná. Můžete se snažit pátrat sebevíc, ale na indickém poloostrově se žádný zásadnější rozmach v nově vznikajících disciplínách bakteriologie či genetiky nekonal. Obdobně budete marně hledat stopy po rozvoji anatomie, chemie či elektroniky třebas v peruánských Andách. Co je důvodem pro skutečnost, že kupříkladu neexistuje perský protějšek Isaaca Newtona či obdoba Luise Pasteura z kmene Siouxů?

Někdo možná namítne,: "Co ale řecká geometrie, muslimská algebra či čínská astronomie?" Nemluvíme i zde o vědeckých úspěších? Je mi líto, ale ne. Na tuto otázku budeme postupně nacházet odpovědi - prozatím pouze ocituji historika vědy Stanleyho Jaki. "Technické inovace řecko římských časů, islámu a imperiální Číny, natož inovace předhistorických dob, neustavují vědu a lze je spíše popsat jako tradiční nauky, dovednosti, poznatky, techniky, řemesla, technologie, techniku a nebo prostě znalost." (1)



Zajímavost

Níže uvádím výčet těch vědních odvětví u jejichž zrodu stáli křesťané

 

Joseph Lister – Chirurgie

James Clerk Maxwell - Elektromagnetismus

Louis Pasteur – Mikrobiologie, Imunulogie

Michael Faraday - Elektrotechnika

Johannes Kepler – Astronomie, Optika

Lord Kelvin – Molekulární fyzika

Blaise Pascal - Hydrostatika

Max Planck – Kvantová mechanika

Charles Lyell - Geologie

Georg Ohm - Elektrodynamika

Mikuláš Koperník - Astronomie

Henri Faber - Etnomologie

Galileo – Experimentální astronomie

George Stokes - Hydrodynamika

Tycho de Brahe - Experimentální astronomie

William Hershel - Astrofyzika

Rober Boyle - Chemie

William Harvey – Fyziologie, Embryologie

Gottfried Leibnitz – Matematika, Logika

Gregor Mendel - Genetika

George Cuvier – Biologie, Paleontologie

Louis Agassiz - Fyziologie

Lord Raleigh - Fyzika

James Simpson - Anesteziologie

Isaac Newton – Mechanika

Mathew Maury - Oceánografie

John Fleming - Fyzika

Andre Ampére - Elektromagnetismus

 

Vědecký přístup se svým důrazem na experimentování a matematicky přesné formulace se v historii lidstva vyskytl pouze na starém kontinentu. K tomu, aby mohly tyto pro vědu příznivé okolnosti nastat, musely být naplněny některé zcela konkrétní předpoklady. M.B.Foster píše, že před vlastním vznikem vědy museli západní myslitelé přisoudit přírodě takovou povahu a vlastnosti, které umožnily, aby se stala předmětem vědeckého zkoumání. (2)

O jaké vlastnosti přírody a její povahu tedy jde?

 

1.Racionalita Stvořitele a následný řád ve světě

Na rozdíl od přírodních bohů s nevypočitatelným chováním je Stvořitel jakého postuluje židovsko-křesťanská tradice logickým, spolehlivým a předvídatelným. Jelikož je vesmír jeho dílem, lze očekávat, že i chování tohoto vesmíru bude předvídatelné a logické, přičemž toto je je samozřejmě základní předpoklad pro realizaci vědy. Pro nás to dnes může být těžko pochopitelné, ale pojem "přírodní zákon" byl dříve pro většinu lidí v pohanských kulturách nesrozumitelný. Vyskytla-li se v takovém světě jakákoliv anomálie, byla připsána skutečnosti, že příroda je zcela v područí nevyzpytatelných mocností. Nikdo by nehledal jiné vysvětlení. Příroda se zdravému selskému rozumu jevila jako nezkrotná, ba dokonce tajemná a nebezpečná, přinejlepším neladící s člověkem. (3) Je nutné zdůraznit, že evropští průkopníci vědy přijali premisu řádu ve světě jako výchozí předpoklad ještě předtím, než k tomuto konceptu dospěli svým pozorováním.

Je zajímavé si ve vztahu k přírodním zákonům všimnout, jak relativně malá nuance v rozdílu chápání Boha islámem a křesťanstvím vyůstila ve skutečnost, že se islám nestal onou úrodnou půdou pro vznik vědy. Na rozdíl od křesťanství, totiž islám operuje s konceptem Boha, jenž je ve své moci tak svrchovaný, že se nenechá případnými zákony omezovat. O přírodních zákonech tu tak vlastně ani nemůžeme mluvit, jelikož Bůh do světa vstupuje vlastně pořád.

 

2.Materiální svět je skutečný

Bez naší jistoty, že hmota ze které jsme vystavěni my a svět kolem nás je skutečná, by věda nemohla existovat. Přesně toto se ale dočteme v prvních větách Bible. Proč bychom se měli o materii zajímat, pakliže bychom byli například stejně jako Hinduisté přesvědčeni, že je iluzorní? Jaký zájem o zkoumání přírody by při svém přesvědčení o tom, že vše pozemské je jen stín vyššího neviditelného světa, měl mít Platon, a s ním nespočet jeho následovníků?

 

3.Stvoření je dobré

Při popisu Božího tvůrčího jednání v Genesi opakovaně zaznívá konstatování, že stvoření je dobré a má velikou hodnotu. Je-li řád stvořených věcí dobrý, nemůže být od věci se v tomto řádu angažovat. V rámci židovsko - křesťanského myšlení se tedy nikde nesetkáme s myšlenkami na útěk z tohoto hmotného světa, či odporem k němu a manuální práci tak, jak to vidíme například u starých Řeků, kteří (stejně jako celý starověký svět ) pokládali materiální svět za zlý. V důsledku toho nepovažovali za vhodné jej experimentálně zkoumat a k závěrům se namísto induktivním vědeckým způsobem dobírali spíše deduktivně. Poněkud humorným příkladem je Aristoteles, který v jednom konkrétním případě, vycházejíce z premisy, že žena je méně hodnotná než muž, usoudil, že musí mít i méně zubů ! Považte přitom, že byl dvakrát ženatý a nebylo by tedy nic jednoduššího zuby spočítat.

 

4.Odbožštění přírody

Představete si život ve světě, ve kterém může být každý strom obydlím mocného lesního skřítka, či svět Cameronova Avatara, ve kterém je materiální svět emanací samotné božské podstaty. Určitě vidíte, že ve světě, ve kterém jsou přírodní jevy předmětem posvátné hrůzy, nejsou splněny podmínky pro praktikování vědy. Strom ve kterém možná bydlí skřítek, nemůžu jen tak samozřejmě a beze strachu rozřezat za účelem studia celulózy. Podobně nemůžu plánovat přistání na Marsu, věřím-li spolu s Aristotelem, že vesmírná tělesa jsou věčné inteligentní bytosti.

Židovsko křesťanský pohled na přírodu, je však těmto animistickým a panteistickým představám na hony vzdálen. Naše země je dílem od ní odděleného tvůrce stejně jako je obraz dílem na něm nezávislého malíře. Slunce tedy například již není, tak jako pro většinu starověkých náboženství, bohem, ale pouhou svítilnou. Lidé proto můžou bádat beze strachu.

 

5.Boží podstata a jeho charakter

V rámci židovsko křesťasnké tradice je jen jeden jediný Bůh. Jestliže stvořil vše co existuje, musí být nesmírně mocný. Takovému Bohu se nemůže nic vymknout z ruky a dá se očekávat, že se přírodní děje budou odehrávat uniformně. Jelikož je jediný, nemusíme se také jako v polyteistickém světě obávat vrtochů nejrůznějších nevyzpytatelných Bohů, z nichž by každý mohl uplatňovat rozdílné přístupy k administraci přírody. Jelikož je dle Bible Bůh navýsost dobrý, bude určitě i důvěryhodný a spolehlivý, což se nesporně projeví i v pravidelnosti, spolehlivosti a uspořádanosti materiálního světa. Jeho věrnost je pak zárukou kontinuity jednotného chování přírody.

Tady je určitě namístě zmínit i skutečnost, že Bůh dle Bible ve své dobrotě stvořil člověka ke svému obrazu - člověk je tedy inteligentní a může, jak říká Kepler, "číst Boží myšlenky po něm". Ani tato skutečnost, tedy že vesmír je vůbec lidským myšlením poznatelný, což je další zásadní předpoklad pro jakoukoliv snahu o pochopení zákonů přírody, není vůbec samozřejmá. Historik Joseph Needham si například na otázku proč věda nevznikla v Číně odpovídá takto:, Nikdo nevěřil, že by se taje přírodních zákonů daly odhalit a přečíst, protože nebyla jistota, že božská bytost, mnohem rozumnější než my, vůbec zformulovala nějaké zákony, které přečíst dokážeme." (4)

 

6.Stvoření ex nihilo (z ničeho)

Představa stvoření vesmíru z ničeho je jedinečnou myšlenkou, která nemá mezi ostatními náboženskými systémy paralelu. (jedná se přitom o představu silně podporovanou moderní kosmologií) Jestliže Bůh stvořil ex nihilo, pak má nad svým stvořením absolutní moc. Má svobodu řídit se pouze a jenom svým vlastním plánem a nic jej neomezuje. V důsledku toho můžeme očekávat naprostou uniformitu přírodních dějů. Význam této skutečnosti pochopíme například na pozadí světa starých Řeků, kteří pracovali s představou věčně existující hmoty, do které byly vloženy tak zvané ideje. Tyto rozumové univerzálie se seč můžou snaží přimět nepoddajnou hmotu ke "správnému chování", ale ne vždy se jim to daří. Tam kde tedy může křesťanský vědec očekávat takové chování přírody, které přesně odpovídá racionálnímu Tvůrci, přívrženec platonismu každou anomálii připíše destruktivnímu vlivu zatvrzelé hmoty. Hezky situaci popisuje fyzik C.F. Weizsacker když říká,:"Hmota v platonském pojetí, kterou je nutno "přemáhat" rozumem, nebude matematické zákony poslouchat přesně. Hmota, kterou Bůh stvořil z ničeho, se může naprosto přesně řídit pravidly, jež pro ni Stvořitel ustanovil. V tomto smyslu jsem moderní vědy označil jako odkaz, dokonce bych mohl říci "dítě" křesťanství." (5)

 

7.Lineární pojetí času namísto cyklického

Židovsko-křesťanská představa plynutí času se kterou dnes automaticky pracujeme i my počítá se sledem událostí v čase, přičemž tyto události mají svůj absolutní začátek (stvoření), průběh a konec (vyůstění dějin v posledním soudu). Toto je myšlenka, která předpokládá možnost vývoje či zlepšení a jako taková umožňuje a pohání vědecké konání.

Cyklické pojetí času, jinými slovy představa, že historie nemá pevný začátek, průběh a vyůstění, ale že všechno dění neustále probíhá v kruhu, bylo vlastní kulturám Hindů, Aztéků, Mayů, Egypťanů, Babyloňanů, či Číňanů. Takové vnímání času nicméně téměř úplně odstraňuje potřebu pátrat po kauzálních souvislostech. Francouzský sinolog M.Granet tento postoj dokumentuje příkladem, kdy je politický neůspěch jistého čínského prince připisován skutečnosti, že na jeho pohřbu došlo k obětování lidí. Historik vědy Stanley Jaki k tomu píše. "Jestliže v konkrétní chvíli spadla skála, vyschla řeka...či došlo k zániku určité dynastie, činský mudrc všechny tyto události považoval za stejně důležité poukazy na "změnu řádu" ve vesmíru a v historii...bez jakékoliv potřeby hledat mezi nimi příčinný vztah". (6)

Nelze popřít, že mnoho z kultur, které vlivem víry v cyklické pojetí času nepracovaly s příčinností, která je základním prvkem v aplikaci induktivní vědecké metody, dosáhlo určitých úspěchů, které by někdo snad mohl označit za vědecké. Vedly se přece záznamy o poloze hvězd, či vytvářely kalendáře. Toto vše nicméně není věda ve smyslu snahy o to zjistit, jak vlastně vesmír funguje. Není to vlastně nic jiného, než evidence údajů, které by lidem mohly pomoci správně odhadnout "znamení doby". Jenom tak se mohli zorientovat v rytmickém dechu věčně se otáčejícího se vesmíru. Přírodní děje nebyly něco co jste měli chápat - pouze vám udávaly "adresu" (7)



V tomto článku jsem se pokusil shromáždit některé hlavní důvody pro skutečnost, že ke vzniku moderní vědy došlo na starém kontinentě a ne jinde. Evropa zformovaná židovsko-křesťanským myšlením na svět nahlížela určitou konkrétní optikou, která narození vědy umožnila. Jelikož má tato optika svůj původ v Bibli, je možná velmi ukvapené přistoupit na platnost idei konfliktu mezi vědou a náboženstvím.

 

Jiří Lem.

 

Podobné články:

Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Věda prokázala, že Bůh neexistuje

 

Poznámky

1.        Rodney Stark, For the Glory of God

2.        M.B.Foster, The Christian Doctrine of Creation and the Rise of Modern Science

3.        Pearcey, Thaxton, Duše vědy

4.        Joseph Needham, The Grand Titration (D´Souza, Křesťanství a ateismus úplně jinak)

5.        C.F.Weizsacker, The Relevance of Science

6.        Stanley Jaki, Science: Western or What?

7.        Michael Bumbulis, Christianity and the Birth of Science

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu

Ezechiášova pečeť - archeologický nález světového významu Zatímco mnozí z nás čekají na to, jak dopadne radarový výzkum boční komory Tutanchamonovy hrobky (najde-li se tam půvabná Nefertiti), o nějakých 700 km severovýchodněji přišla archeologie se skutečnou bombou.


Hawking se mýlí. Svět bez Boha vysvětlit nelze

Hawking říká, že vesmír pochází z „ničeho“, které se ale pak ukáže být „něčím“ (první kontradikce). Pak tvrdí, že vesmír stvoří sám sebe (druhá kontradikce). To ale není vše. Jeho představa, že zákon přírody (gravitace) vysvětlí existenci vesmíru je třetí kontradikcí, jelikož přírodní zákon (ze samé svojí definice) odvozuje svojí existenci od předchozí existenci světa (přírody), jehož vlastnosti má popisovat


Panda a nedokonalý design. Bůh neexistuje, protože něco tak špatného by nikdy nezkonstruoval

V tomto článku ukazuji, proč vzácné příklady méně než optimálního designu v přírodě nemusí vůbec poukazovat k absenci existence Designéra


Proč evoluce nevysvětluje a ani nemůže vysvětlit existenci morálky

Celý ten popis popis vzniku morálky je zredukován na neuvěřitelně absurdní prohlášení o tom, že bychom měli být nesobečtí proto, abychom mohli být větší sobci. Není ale morálka ve svém základu právě o tom nechovat se sobecky?


Duše hledá vědu

Co se dá říci o tvrzení mainstreamové vědy, že věda prokázala neexistenci duše? A k čemu podstatnému vlastně věda je? 


Máme se kvůli robotům bát o jedinečnost člověka?

Počítač neví nic o trojkách, pětkách, nebo výsledku jejich násobení skrytých pod číslem 15. Vstup přetransformovaný na výstup v souladu s programem. Vše co se tu odehrává, jsou střety elektronů a změny v napětí. Žádné skutečné násobení a pochopení čehokoliv. Všechen smysl a pochopení, který se zdá kalkulačka nebo šachový program mít, je na straně lidského uživatele a programátora. Nevědomý počítač nemůže myslet. Může vám v tom pomoci, ale je to asi taková pomoc, jako když vám nemyslící hodiny ukáží čas. Samy o sobě neukazují nic.


Mohou mutace vytvářet nové informace?

Mohou mutace vytvářet onen druh informací, které jsou třeba ke vzniku genomu? V žádném případě! Neexistují žádné známé příklady jakéhokoli druhu přínosných mutací nutných pro evoluční procesy ve velkém měřítku.


Vznik života a ateistické zázraky

Je otázka vzniku života v současné chvíli zodpověditelná v kategoriích přirozených procesů a nebo se tu setkáváme se situací, kterou bez intervence Inteligence nezodpovíme? Co na to říkají sami světští výzkumníci na tomto poli?


Vědec, víra a nesoběstačnost vědy

Co změříte či zvážíte, abyste mohli odvodit, že „věda je jediný objektivní zdroj pravdivého poznání"?


Mohou "chybějící články" prokázat evoluci?

Vzít řadu fosilií a tvrdit, že reprezentují linii původu od předků, není vědecky testovatelnou hypotézou, ale prohlášením, které má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc.


Galileo a církevní tmáři

Je případ Galileo sporem vědy s náboženstvím či svobodomyslnosti s autoritářstvím?


Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu

Možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám.


Věda prokázala, že Bůh neexistuje

Neslýcháte toto prohlášení v jeho mnoha podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.


Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

V naší části světa je sotva možná najít dva jiné pojmy, které by lidé obecně vnímali s větší mírou pocitu neslučitelnosti, než "věda a náboženství."