Apologetika

Izrael a jeho okolí je bohaté archeologické naleziště. Zřídka se stává, že by uběhl měsíc bez významného objevu. Rok 2019 nebyl v tomto ohledu výjimkou.
 
Pro pokračování přejít na Echo24.cz

Web christianitytoday.com i letos přinesl přehled z jejich pohledu nejzajímavějších nálezů na poli biblické archeologie. Pojďme se na ně podívat.

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Robert Wilson píše, že „existuje paralela mezi událostí velkého třesku a křesťanskou představou stvoření světa z ničeho“.

Ateisté ti se mají. Nemusí tak jako věřící nic dokazovat. Prostě jen prý tak nějak postrádají víru v Boha (podobně jako naše morče) a tudíž jsou zcela z obliga. Co by také dokazovali? Dobře, ale může si i tak ateista jen tak sednout, hovět si, a pobaveně sledovat, jak křesťané zápasí s tím, aby svoji víru obhájili? Rozhodně ne. Má daleko těžší roli, než si většinou uvědomuje.

 

 

 

texts
To že si prý Bible na mnoha místech protiřečí je, mám pocit, docela rozšířené přesvědčení. Osobně si sice nevybavuji, že by mi dal někdo z těch, kdo se v tom smyslu vyjádří nějaký příklad, pravdou ale určitě je to, že v Bibli nalezneme místa, u kterých otázky nad možnou kontradikcí vyvstanou. Pojďme se podívat na určité interpretační principy, která nám pomohou číst Bibli správně.

 

To že za Markovým evangeliem stojí apoštol Petr bylo vždy bráno jako více než pravděpodobné. I když tedy nebyl Marek přímým svědkem událostí Ježíšova života, byl Petr v pozadí zárukou toho, že je Markova zpráva důvěryhodnou výpovědí. Někteří dnes ale tento vliv zpochybňují. Oprávněně? Máme se bát o důvěryhodnost Markova evangelia.

Liberální demokracie je jistě dobrá věc, hlavně srovnáme-li jí s jinými možnými modely státních zřízení. Je zajímavé se podívat na její původ. Ten není ani v Africe, Asii nebo v Rusku – spatřila světlo světa pouze a jenom na křesťanském západě. Proč asi? A je vůbec v dnešní době udržitelná?

bigbang1Dobrá hypotéza musí být schopná vysvětlit fakta. Ať už se jedná o objasnění toho, kdo mi z lednice vyndal a následně snědl puding a nebo o vysvětlení, kde se tady vlastně vzal náš vesmír. Daná hypotéza je tak dobrá, jak přesvědčivě dokáže vysvětlit naše pozorování. Může hypotéza existence Boha smysluplně zdůvodnit dnes vědou velmi dobře podloženou teorii, že náš vesmír měl počátek?

 

 

 

Když ocituji českou wikipedii, tak je vznik života (biogeneze) „v současnosti ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota živá, jež se začala rozmnožovat, vyvíjet a přeměňovat svoje okolí." Podaří se někdy laboratorně simulovat přerod mrtvé hmoty v hmotu živou, tak jak to předpokládá stávající materialistické paradigma? Zatím tedy vše svědčí o opaku. Co když ale přece?

Evangelista Lukáš zmiňuje sčítání lidu za císaře Augusta. Skeptici často právě na něj poukazují ve snaze zdiskreditovat historickou přesnost starověkého dokumentu zvaného Lukášovo evangelium. Je skepse odůvodněná? Můžeme i zde Bibli důvěřovat?

 

 

Říct, že křesťanská církev je matkou vědy, by bylo možná příliš silné tvrzení. Adekvátní však je, že byla její chůvou. V islámské civilizaci se věda rozvíjela do 10. století, pak teologickou školu Mutazila zastínila škola Ašari. První byla racionalistická, věřila v rozumové poznání i svobodnou vůli člověka – rozumem dokazovala, že Korán nemůže být věčný stejně jako Alláh, neboť jím byl stvořen.

Řekněte, není to nádherný bonmot? „My ateisté i vy křesťané, jsme na tom vlastně hrozně podobně. Jsme prakticky všichni bezvěrci, lišíme se pouze tím, že my (ateisté) jsme vyškrtli o jednoho Boha méně."

 

 

 

 

 

 

V posledním týdnu Ježíšova života se udály minimálně dvě události, které si lidé po celá staletí dost dobře neuměli vysvětlit. Týkaly se netypických fyziologických projevů Ježíšova organismu, který byl v prvním případě vystavený enormnímu psychickému stresu a v druhé instanci brutálnímu zacházení při popravě. Objasnila nám je plně až moderní lékařská věda a my tak máme o důvod více k důvěře v autenticitu Písma.

hitlerJe vlastně hrozně smutné muset se tou otázkou vůbec zabývat. Slýchám ji ale tak často, že nemám na výběr. Tak tedy dobře. Hitler byl samozřejmě křesťan. Podobně jako je přece Ronaldo tím veselým řezníkem z kobyliské masny a Obama vášnivým obhájcem nenarozeného života. Nebo je to jinak?

 

 

 

 

papyrusV evangeliích se občas setkáme s popisem určitého konkrétního děje, který je však reportován ze strany pouze jednoho evangelisty. Další tři pisatelé o něm mlčí. Proč například pouze Jan referuje o vzkříšení Lazara z mrtvých? Příklad Lazara je pouze jeden z více takových. Namátkou vezměme třeba mrtvé, kteří vstávají z hrobů při Ježíšově ukřižování. O tom mluví zase pouze Matouš. Jsou to na první pohled důležité události a přesto zůstávají stranou zájmu ostatních evangelistů. Proč? Neměli by je všichni očití svědkové zahrnout? Nemohl by být nakonec tento fakt překážkou k důvěře ve spolehlivost evangelií? Věřím, že ne a nabízím pár důvodů k tomu, proč lze takové věci očekávat.

Jedním z nejoblíbenějších útoků na teismus je ten, který se soustřeďuje na údajně nemorální chování starozákonního Boha, které měl demonstrovat v příkazech zničit národy, se kterými se Izraelci při obsazování Bohem darovaných zemí na své cestě z egyptského zajetí setkávali. Jak k této kritice přistoupit?

Když bych měl vybrat jedno z témat, které nás křesťany možná nejvíce staví do defenzívy, bude to evoluce. Za nějakých 150 let co je na světě, svým významem a přesahem nabobtnala do gigantických rozměrů. Zasahuje dnes do velkého množství vědních oborů od geologie po genetiku a výrazně (a často velice negativně) ovlivňuje i tak zdánlivě nesouvisející oblasti jako je kultura či morálka. Je zjevné, že je evoluce pro mnohé křesťany strašákem proto, že se zdá nabízet alternativní kreační příběh. Tento je pro mnohé natolik silný, že vystoupit proti němu je předem prohraná bitva s „vědou". Co s tím? Musíme se bát hovorů o evoluci?

Záleží na tom, zda byl Ježíš opravdu vzkříšen? Nebo můžeme praktikovat naší víru bez toho, že bychom odpověď na tuto otázku nehledali? Dá se vůbec taková odpověď nalézt?

Existoval Nazaret během Ježíšova života a nebo mají pravdu skeptici, kteří tvrdí, že se vesnička na tváři země objevila až o několik století později? Máme k dispozici nějaký důkaz, který by podpořil správnost informace, kterou nám evangelisté o místě Ježíšova života podávají?

Metafyzická teorie, která reflektuje prohlášení „věřím jenom v to, co mohu vidět" vyjadřuje ohromně limitované vnímání reality. Lidé, kteří něco takového pronesou, jsou totiž přesvědčeni o tom, že veškerou realitu lze zúžit na hmotu. Říkají, že aby něco mohlo existovat, musí to být ve své podstatě fyzické. Co fyzické není, neexistuje.

oechPodle materialistů je veškeré bohatství našeho duševního života – všechny naše pocity, myšlenky, emoce, touhy, milostný život, náboženská víra a dokonce i to co považujeme za své intimní a soukromé já – pouze aktivitou těch hrudek rosolu, které máme v hlavě v mozku. Nic víc. Materialisté zde předpokládají, že veškerá realita je tvořená a vysvětlitelná v relacích toho co je fyzické, co se tedy dá změřit či zvážit. Zahrnují sem samozřejmě také lidskou mysl, vědomí či duši. Je ale možné zcela zredukovat lidskou psyché na aktivitu neuronů? Podívejme se na to, jak na věc nahlíží lidé z druhého tábora. Z řad tak zvaných dualistů, jejichž postoj spočívá v postulování nehmotné mysli a hmotného těla, což je ostatně i popis reality vycházející z Bible.

Proslulý matematik Bernard Russel mluvil o tom, že kdyby Bůh existoval, jistě by nám poskytl daleko více důvodů v něj věřit. Woody Allen posléze téma rozpracoval a rovnou specifikoval, jak by takový důkaz měl vypadat - „deponování tučné sumy na účet vedený na mé jméno ve švýcarské bance". Je možné, že finančně zajištěný Allen má tedy nyní v této věci jasno. Co ale my ostatní s konty, na kterých je namísto tučného vkladu kontokorent? Lze připustit, že je logické očekávat, že kdyby Bůh existoval, poskytl by daleko pádnější důvody k víře v jeho existenci? A že jelikož prý opravdu nezvratné důkazy nemáme, Bůh nejspíše neexistuje?

bibles„Bible je plná chyb, té přece nemůžete důvěřovat", namítne nejeden skeptik. Diskusi byste sice za následného koktání vyzyvatele v drtivé většině případů ukončili dotazem na specifikaci zmíněných nepřesností, námitka je ale přesto relevantní a proto se na ni podívejme.

Ateisté mají tento manévr v oblibě. Prezentuješ nějakou nezvyklou myšlenku? Dobrá, v pořádku, dolož ji ale mimořádně působivými důkazy. Tato oblíbená mantra jim umožňuje elegantně odbýt leckteré z racionálních vodítek k podpoření rozmanitých konceptů týkajících se třeba Boha, Ježíše nebo Bible. Připouštím, že na té myšlence ve světě plném podvodníků něco je. Je mylná.

pliniusZ nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných, než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského politika Plinia.

My křesťané jsme významnou část svých informací o Kristově životě získali od přímých svědků událostí jeho života. To, že až na pár vyjímek lidé z nejbližšího Kristova okruhu své svědectví stvrdili krutou mučednickou smrtí o něčem významném svědčí. Co z toho lze ale skutečně vyvodit? Cožpak se i sebevražední muslimští atentátníci s připnutou výbušninou doslova do roztrhání těla neobětovávají pro pravdu své víry? O čem vlastně svědčí skutečnost, že je kdokoliv ochoten za své přesvědčení zemřít? 

Jak můžeme vědět, zda Bible, kterou máme k dispozici dnes, se dosud blíží originálu? Nepozměnili opisovači vkládáním, vypouštěním a pozměňováním dokumenty natolik, že dnes předkládá zcela jinou zvěst? Tyto otázky bývají často kladeny.

Pro pokračování prosím klikněte na: www.pistis.webnode.cz

jobsMnohokrát už jsem slyšel o tom, že zatímco prý dříve lidé věřili v bohy proto, že si jinak neuměli vysvětlit blesk či sněhovou bouři, nyní již k takovému unáhlenému řešení není třeba sahat, neboť principy vzniku těchto jevů dobře známe a víme, že k nim dochází skrze přirozené procesy. Jestliže znám mechanismus fungování toho či onoho jevu, pak prý Boha nepotřebuji a není důvod postulovat jeho existenci. Dává vám to smysl? Mně ne. V tomto článku chci poukázat na nejapnost takového uvažování.

Během posledních tří hodin Ježíšova zástupného utrpení na kříži se země dle svědectví Bible neočekávaně ponořila do tmy. Nebylo by na tom samozřejmě nic příliš mimořádného, kdyby Ježíš na popravčím dřevě visel přes noc, tma ale měla podle vyprávění přijít v pravé poledne. Protože nám o tom zprávu podává Nový zákon, jsou mnozí pro své neodůvodněné předsudky a neznalost okamžitě připraveni zařadit ji někam k příběhům o blanických rytířích. Je takový skepticismus oprávněný? Co když bychom navíc měli stejnou informaci i z jiných než biblických dokumentů?

apeNedávno jsem zaslechl názor, že necháte-li vyrůst gorilu v lidské rodině, stane s z ní „v podstatě člověk". Nevídáno. To jaký obrat může vzít chování člověka, který uvěří legitimitě svého srovnávání s opicí, již bohužel můžeme na mnoha příkladech kolem sebe vidět. Není se vlastně co divit tomu, že jsou lidé zmatení. Denně muset číst o radostech a strastech naší gorilí tety Bikiry z pražské ZOO musí zanechat jizvy. K tomu se do lidí také vesměs podařilo implantovat nyní již poměrně přesvědčivě vyvrácenou představu o tom, že s šimpanzem sdílíme 98% genomu. Myslím, že málokoho napadlo, že je-li tomu opravdu tak, bude za naší nepřehlédnutelnou rozdílností od opic také něco jiného než pouhé geny. Napadá mně, že je vlastně dobře, že se v médiích nedozvíte o tom, že lidé mimo jiné sdílejí také 75% genů s hlísticí a 50% s banánem. Možná bychom pak červům, tak jako šimpanzům téměř přiznávali lidská práva a banány z úcty k příbuzenskému poměru přestali jíst. Je vůbec nějaký rozdíl mezi člověkem a zvířetem? Bude výsledek našeho zjištění slučitelný spíše s výpovědí, kterou nám o rozdílu mezi člověkem a zvířetem podává Genesis, a nebo hypotetickým příběhem o postupném vývoji člověka ze zvířecího předka?

elephant6Určitě jste se již někdy setkali s někým, kdo je přesvědčen o tom, že všechna náboženství „v podstatě učí to stejné", přičemž nakonec vás vždycky dovedou k Bohu nebo nějaké finální „duchovní realitě". Něco na způsob známého „všechny cesty vedou do Říma". Možné jste také slyšeli příběh o slonovi a slepcích, který má tento pozoruhodný názorový veletoč zvaný náboženský pluralismus ilustrovat a dokázat. Mám za to, že tak nečiní a zde je důvod proč.

suetoniusZ nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského historika Suetonia.

santaclausAteisté mají tento fígl rádi. Blahosklonně utrousí něco o tom, že vyjadřovat se o existenci Boha dává asi tak stejně velký smysl, jako vést smysluplný dialog o existenci vodníků, rusalek nebo Santa Klause. Mají za to, že víra ve všechny tyto bytosti je srovnatelně neodůvodnitelná a proto hovor o ni postrádá jakoukoliv relevanci.

eblaV sedmdesátých letech dvacátého století došlo na území moderní Sýrie k nálezu hliněných destiček které mají, pro ty kdo nepokládají první knihu Bible (Genesis) za mýtus, veliký význam v tom, že nezávisle podporují její verzi událostí počátku světa. O co jde?

tta
Mezi západními intelektuály, a již zdaleka nejen mezi nimi, se lze relativně často setkat s názorem, že víra v Boha je produktem nezralých a iracionálních přání a potřeb určitých slabých, či životem tvrdě zkoušených nešťastníků. Je prý berličkou, kterou si člověk vysnil k tomu, aby se mu v životě kráčelo jednodušeji. Jakkoliv to tak někdy může do nějaké míry být, je tato představa vysoce problematická, což demonstruji v tomto článku. Ateismus nebo skepticismus je na druhou stranu běžně vnímán jako racionální, od emocí zcela oproštěná, reflexe poznávaného světa. Důvody pro víru věřících lze tedy údajně nalézt hlavně v psychologii, zatímco ateista prý k svému závěru o neexistenci Boha dochází skrze nestrannou objektivní vědu.

Co kdybychom ale zjistili, že se ve formující etapě života téměř všech proslulých ateistů objevuje jeden určitý výrazný jednotící jev – absence funkčního, milujícího otce? Nemůže být namísto proklamované racionality ateisty jednou z hlavních motivací pro jeho odmítavý postoj k Bohu psychologický aspekt role a vlivu jeho otce?

Ze strany ateistických skeptiků jde o často používaný manévr. Poradí nám, ať si všimneme toho, jakého náboženského vyznání budou nakonec téměř vždy lidé narozeni v tom či onom koutě našeho světa. Poukážou tím na to, že se chlapec narozený Marii a Paolovi Rossetti v Neapoli bude celý život považovat za katolíka a malý Abdullah z Kábulu se skoro určitě nestane hinduistou ani křesťanem. Proto, bude tvrdit skeptik, platí, že náboženství není nic jiného, než kulturně přejímaná zvyklost.

box
Leckomu z nekřesťanů se někdy může zdát, že Bůh nezdravě prahne po potlesku. Ano v Bibli se opravdu setkáváme s Bohem, který očekává oslavu svého jména a nechává se uctívat. Není kupříkladu tato domnělá sebestřednost důkazem toho, že si lidé Boha vymysleli podle sebe? Jak by mohl být zrovna Bůh tak pyšný či marnivý? Může být Hospodin, který dělá věci proto, aby si „učinil jméno" hoden něčí úcty?

tacitus
Z nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů, tentokrát od římského historika Tacita.

billiards_by_a_yil

Jak častý je tento typ otázky! Odpověď na ni se ani neočekává. Jako když se vyloží královská postupka v pokeru. Skeptik s vítězným úsměvem na líci ukončuje debatu a teista vyklízí pole. Co se na to dá také říci, že? Že jej nestvořil nikdo? Všechno má přece svoji příčinu, tak proč by ji z čista jasna neměl mít Bůh?

right_and_wrong_by_nonyeb-d33h3pl
Podtrhli jste již někdy z legrace slepému dítěti hůlku na přechodu? Co je to za otázku řeknete si, žádný normální člověk by něco takového nikdy neudělal. Vůči podobnému činu cítíme odpor, přičemž tento sentiment s námi bude sdílet téměř každý člověk na této planetě. Je tento univerzální pocit ne/chovat se určitým způsoben pouze určitou sociální konvencí na způsob toho, když se lidé například dohodnou jezdit vpravo namísto vlevo? A nebo se zde setkáváme s nějakou objektivní morální normou, která ukazuje na Toho, jenž onu normu vydal a vložil ji jako závaznou do našich srdcí? Jsem přesvědčen, že existence objektivních morálních hodnot jednoznačně svědčí o existenci Boha a v následujícím textu se pokusím ukázat proč.

Po tisíciletí se věřící, posměvači i zvědavci zajímají o biblický záznam Hvězdy. Bible vypráví o neobvyklých, či dokonce nemožných, astronomických událostech při narození Krista. Pro mnoho pochybovačů se záznam o Hvězdě dá jednoduše označit jako mýtus. Pro mnohé věřící je tato záhada přijata jako součást jejich víry. Ale co se stane, když spojíme stávající historické znalosti a astronomické skutečnosti s otevřenou myslí?

Pro pokračování klikněte prosím zde: www.linden.cz

Žijeme ve zvláštní době. Všimli jste si někdy, jak se o víře mluví? Jednou o něčem, co může pomoci. Pak zase o tom, co jinému vyhovuje. O tom,čemu je nebezpečné věřit, co si kdo vybere nebo co komu funguje. Zarážející je, že se o ní ale téměř nikdy nemluví jako o něčem, co je buď pravdivé  nebo falešné. Z víry a dialogu o ní se stalo něco na způsob nejapného sporu o nejoblíbenější příchuť zmrzliny – je absurdní hádat se o to, zda je lepší pistáciová či vanilková. Každému chutná jiná, přičemž nelze univerzálně deklarovat, že nejlepší světovou zmrzlinou je od této chvíle vanilková s čokoládovým sypáním.                                                                     

up__up__and_away_by_disco_ball
Lidé jsou často překvapeni, když se dozvědí, že žádný ze zakladatelů velkých náboženství se nikdy neprohlašoval za Boha a vykupitele lidstva. Tedy žádný kromě Ježíše Krista. Výroky, které o sobě Ježíš pronášel, a které jsou zaznamenány ve čtyřech podáních Ježíšova života v Novém zákoně, jsou někdy tak nesmírně troufalé, že bychom dnes byli při setkání s někým, kdo by je o sobě pronášel, v pokušení vážně pochybovat o jeho duševním zdraví. Ježíš dle evangelií nechává jenom málokoho na pochybách, za koho se považuje a za koho ne.

tiberius
V jedné internetové diskusi jsem se nedávno opětovně setkával s následující výhradou. Jestli Ježíš opravdu existoval a dokonce snad i vstal z mrtvých, měli bychom mít k dispozici nějaké rozumné množství o Kristu svědčících, písemných pramenů. Rozumí se zde samozřejmě informací pocházejících z per autorů, kteří sami křesťany nebyli, neboť tomu co sepsali Kristovi následovníci dle kritiků rozhodně věřit nemůžeme . Jelikož ale prý tyto rané nekřesťanské literární zmínky o Kristu neexistují, nemůžeme si být Ježíšovou historickou existencí nikterak jisti. Tolik argument.

josephusZ nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, což pro tuto chvíli ale pominu a podívám se na zmínky o Ježíši pocházející z jiných než novozákonních dokumentů.

garden tombAni po Ježíšově smrti učedníci neztratili víru. Nedbajíce nebezpečí, které jim hrozilo, se první den po sobotě vydali k hrobu. Ve skálopevné jistotě očekávali spatřit, jak se odvalí ten veliký kámen a nad smrtí vítězný Ježíš vyjde ven. Ženy ale s neohroženými učedníky nebyly. Celé ustrašené se choulily za zavřenými dveřmi....

Že se vám to nezdá? Máte pravdu. Nový zákon událost popisuje poněkud jinak. Zajímavé je, že tak činí způsobem, který dodává zprávě o vzkříšeném Kristu výrazný punc autenticity.

Jaká je v našich zeměpisných šířkách přesvědčivě nejčastější námitka vůči Boží existenci? Utrpení a zlo ve světě. Všichni se do relativně významné míry s nějakou formou utrpení setkáváme a protože jsme byli stvořeni pro lepší svět (tak tomu věří křesťané) vnímáme zlo jako výrazně nepřirozenou skutečnost. Se samozřejmostí očekáváme, že by se věci měly vyvíjet podle našich přání a jsme zaskočeni a rozezleni, když se tak neděje...

pen_to_paper_by_amiedenfanceJanovo evangelium bylo kvůli svému jasnému poselství o Kristově božství trnem v oku skeptikům, kterým se hodil pravděpodobný předpoklad jeho pozdějšího sepsání k postulování závěrů o jeho možné nespolehlivosti. Dnes již k myšlenkám o výrazně pozdější dataci spisu není důvod.

good_vs_evil_by_viralcodeŘeknete si možná,že jsem se spletl v nadpisku. Zlo je přece zdaleka nejčastěji užívaný
argument proti existenci Boha a lidé na západní polokouli s ním přicházejí naprosto automaticky. Kdyby Bůh existoval, řeknou si mnozí, určitě by se postaral o to, aby bylo zlo eliminováno. Co když je to ale naopak a existence zla svědčí namísto o Boží neexistenci o jeho existenci. Jak to myslím?

b_u_r_n_i_n_g_in_l_e_a_v_e_s_by_darstOd chvíle kdy se v egyptské Nag Hamadi v půli minulého století našly opisy starých převážně gnostických textů z druhého a třetího století po Kristu, se člověk každou chvíli setká s někým, kdo vyjádří spíše neupřímnou obavu o to, zda je Bible, tak jak ji známe, vůbec kompletní. Důvod? Máme tu nyní přece všechny ty ztracené a znovu nalezené knihy. Filipovo, Tomášovo nebo Judovo evangelium a některé další spisky se podle těchto lidí do biblického kánonu určitě dostat měly – nebýt jen těch zlotřilých církevních otců, kteří svévolným výběrem svých oblíbených knih určili charakter toho, co nyní známe pod názvem křesťanství. Jak to tedy je? Existují nějaké ztracené a nyní znovu nalezené knihy Bible?

zeme_plackaPředstava o nevzdělaných mniších, kteří šíří pověry o ploché Zemi, pochází až z konce 19. století. Tato doba viděla ve vědecko-technickém pokroku zbraň proti „zpátečnické církvi a jejímu tmářství".

 

Pro pokračování klikněte, prosím, zde: www.kreacionismus.cz


rabbi_jerusalem__by_yuribonderZ nějakého důvodu mají lidé často tendenci považovat biblické svědectví o Ježíšově životě za nedostatečně spolehlivé k tomu, aby na něm založili důvěru v jeho existenci. K takovému závěru je sice pramalý důvod, to ale pro tuto chvíli velkoryse pomineme a podíváme se na zmínky o Ježíši pocházející i z jiných než novozákonních dokumentů.

Ilustrační foto

Před mnoha lety jsem tuto větu poprvé slyšel z úst muže s nádherným jménem Pravda. Nevěděl jsem tehdy, jak a zda vůbec odpovědět. Co když má pravdu? S takovým jménem...

Lidé bez naděje na lepší svět, kteří tak či onak živoří, zoufají si a trpí, si možná opravdu mohou ve své touze po vysvobození a záblesku naděje vyfantazírovat bytost, která by jejich nenaplněné tužby mohla naplnit. Proč by Bůh nemohl být berličkou, kterou si lidé vyřezali proto, aby se jim po trnité životní cestě lépe putovalo?

Tento argument proti myšlence důvěryhodnosti Bible jste určitě slyšeli. Jak by mohla být Bible důvěryhodná, když, jak praví románová postava z knihy Šifra mistra Leonarda, nespadla z nebe, ale sepsali jí chybující lidé? Víme, že všichni lidé jsou omylní a na Bibli, která prokazatelně nevznikla bez přičinění člověka, se to bezesporu muselo projevit. Není proto možné ji věřit a hotovo. Nebo snad ano?

mithras

Předpokládám, že mnozí z nás se již setkali s názorem, že křesťanství bylo při svém vzniku a formování zásadně ovlivněno rozličnými pohanskými náboženskými představami. Ať už je to Dan Brown ve svém bestselleru Šifra mistra Leonarda, internetový snímek Zeitgeist, či nějaký z dalších zdrojů, předkládá se nám zde k věření na první pohled velmi přesvědčivá teze o tom, že si vznikající křesťanské náboženství do velké míry půjčuje mnohé ze svých stěžejních tenat od okolních kultů - tak zvaných mysterijních náboženství. V tomto článku bych rád tuto populární představu podrobil kritickému pohledu.

Jedním z nejsilnějších argumentů, které máme jako teisté k obhajobě racionality závěru o Boží existenci k dispozici, je tak zvaný kosmologický argument Kalam. Tento důkaz boží existence byl ve středověku formulován islámskými i křesťanskými učenci - samotné arabské slovo může být přeloženo jako "doktrína" či "kázání". Argument měl dlouhá staletí oporu ve filozofii a matematice, ve dvacátém století se na jeho podporu silně přiklonila i moderní kosmologie.

 

Ve formě jednoduchého sylogismu můžeme tento argument formulovat následovně:

 

1. Vše co má počátek, má i příčinu

2. Vesmír měl počátek

3. Proto má vesmír příčinu

Ilustrační foto

Ve svém dopise Fridrichu Velikému píše Voltaire o tom, že křesťanství je mimo jiné tím "nejkrvavějším náboženstvím, jenž nakazilo svět". Ve své době byl podobný výrok relativně velmi ojedinělý. Uběhly tři staletí a v myslích velké části mých spoluobčanů je jeho pravdivost pevně zakořeněna„Naplnit svět...abrahamovskými náboženstvími", říká militantní ateista Richard Dawkins „je jako rozházet po ulicích nabité zbraně"(1).

orange_in_the_orange_by_star_cookiesTezi o tom, že jsou všechna náboženství ve své podstatě stejná, budeme slýchat převážně od těch, kdo mezi vyznavače žádného konkrétního náboženského směru nepatří. Tato věta je v našem prostředí často vyřčena za účelem otupení ostří představovaného konceptem jedinečnosti biblické zvěsti o spásonosné smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Jinými slovy se tu říká, že, „jelikož jsou všechna náboženství stejná, není důvod být tak nějak přehnaně znepokojen řečmi o tom, že Ježíš je ta jediná cesta apod.." V tomto článku se chci dotknout jenom jednoho aspektu tohoto problému.

ŠeptáníHru na tichou poštu určitě všichni známe. Půvab té hry spočívá v posunu obsahu konkrétní věty mezi začátkem a koncem hry. Největší změnu obsahu vět zaznamenáme při velikém počtu hráčů - každou chvíli někdo přeslechne a nebo pro špatnou paměť dál přepošle pozměněné. Chyby se kumulují o to víc, o co větší je účast na hře a delší čas za námi. Co teprve kdybychom hráli 2000 let?

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

Deset nejzajímavějších nálezů biblické archeologie za 2018 dle Christianity Today


Proč teorie velkého třesku ukazuje na Boha, o kterém svědčí Bible


Zdánlivé biblické kontradikce - užitečné principy k jejich posuzování


Nejen křesťan nese důkazní břemeno


Marek není očitým svědkem Ježíšova života. Bůh ví kde vzal své informace a zda se jim dá věřit


Svoboda, lidská práva či rovnost? Ve světě materialisty nutně pouhé žvásty


Vysvětluje hypotéza existence Boha dobře vznik vesmíru?


Co simulujeme případným vytvořením života ve zkumavce


Problémy se sčítáním lidu a přepracovaným Quiriniem


Náboženství v rozporu s vědeckým pokrokem?


Ateisté? Mají pouze o jednoho boha méně, než křesťané


Lékařská věda k nezvyklým projevům Ježíšova organismu v jeho posledních dnech


Byl Hitler křesťanem?


Jak můžeme věřit evangelijním vyprávěním, když v nich chybí důležité detaily


Starozákonní Bůh kamenem úrazu? Jak naložit s výboji Izraelců v Kenaanu?


Bojíme se hovorů o evoluci? Je to nutné?


Záleží na tom zda byl Ježíš vzkříšen? A lze vůbec chtít něco takového dokázat?


Existoval vůbec v prvním století Nazaret?


Jestliže Bůh existuje, proč jej není vidět? Jak moc rozumné vůbec je věřit něčemu, co nelze spatřit?


Vylučuje mozek myšlenky tak jako ledviny vylučují moč? Proč uvažovat o duši


Proč nemáme pro existenci Boha více důkazů


Bible plná chyb, aneb mnoho povyku pro nic


Vyjímečné tvrzení pouze s vyjímečně přesvědčivými důkazy


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Plinius


Co dokazuje mučednická smrt Kristových učedníků?


Spolehlivost biblických textů


Steve Jobs neexistoval. Vymysleli si jej lidé, kteří nevěděli jak funguje Apple iPod


Tma v pravé poledne při ukřižování Ježíše Krista. Mýtus nebo historická realita?


O mlčícím kocourkovi Mikešovi aneb nepřeklenutelné rozdíly mezi člověkem a zvířaty a co z toho také vyplývá


Vedou všechna náboženství k Bohu? Podobenství o slonovi a několika slepcích


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Suetonius


Bůh? A proč ne rovnou vodník Česílko nebo Santa Klaus?


Genesis a hliněné desky z Ebly


Ateismus – víra mužů bez funkčních a milujících otců


Je Bůh arogantní egoista?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš a Tacitus


A kdo teda stvořil Boha? (když jste tak chytrej)


Morální argument pro existenci Boha


Hledání betlémské hvězdy


Víra na způsob vanilkové zmrzliny


Ježíš nikdy netvrdil že je Bůh. Toho z něj udělali až jeho učedníci.


Ježíš nebo Ceasar? Verdikt literárních pramenů


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš u Flavia


Proč věřit pravdivosti zpráv o Ježíšově vzkříšení? Žena jako klíčový svědek


Jak na zlo ve světě a proč se vám to nemusí líbit


Dá se věřit Janovi? O spolehlivosti čtvrtého evangelia


Zlo jako argument pro Boží existenci?


Ztracené knihy Bible?


Mimobiblické zmínky o Kristu - Ježíš v židovském Talmudu


Spolehlivost textů Nového Zákona ve světle hry na tichou poštu


Jsou všechna náboženství v podstatě stejná?


Takoví normální zabijáci - křesťanství, ateismus a hromada mrtvol


Kosmologický argument pro existenci Boha


Křesťanství a údajný vliv na něj ze strany mysterijních náboženství


Náboženství vzniklo jako projekce našich tužeb


Bibli sepsali lidé - proto jí nemůžeme věřit

Co je apologetika?

Apologetika poskytuje racionální základ pro důvěru v pravdivost křesťanského světonázoru a odpovídá na námitky vznesené proti legitimitě takové důvěry.