Filozofie

relativismusKřesťané jsou ti, kteří spolu s mnohými jinými věří, že žijeme v „morálním vesmíru". Jsme přesvědčeni, že chování lidí má na rozdíl od chování zvířat morální rozměr, jehož projev se někdy shoduje a někdy třeba také vůbec neshoduje s určitým univerzálně platným morálném zákonem. Zde ale v dnešním světě narážíme. Lidé dnes totiž spíše podvědomě přijímají myšlenku, že každý z nás má stejně platný nárok na vykolíkování vlastního morálního hřiště, které je stejně dobré jako kterékoliv jiné. Kdo vlastně vůbec jste, abyste kritizoval to mé hřiště? Kdo vám dal právo hodnotit hráče na něm? Předpokládá se obecně, že relativistická otázka „kdo jsi abys soudil ?" samozřejmě ukončuje jakoukoliv diskusi, neboť odpověď na ní je jisto jistě „NIKDO". Je to opravdu tak?

Možná se Vám někdy stalo, že jste v rozhovoru s ateisticky laděným diskutérem zjistili, že se nijak nemá k tomu nabídnout jakoukoliv pozitivní argumentaci pro svůj postoj. Můžete jej zahrnout těmi, z vašeho pohledu, nejpřesvědčivějšími vodítky poukazujícími na rozumnost křesťanského světonázoru, on sám se nicméně
kromě subjektivních emocionálních výhrad necítí povinován nabídnout evidenční podporu pro svoji pozoruhodnou konklusi. Proč? Je přesvědčen, že důkazní břemeno neleží na něm, ale na
nás.

Přičemž v tom se mýlí....

 

Proč my křesťané vlastně věříme, že je určitá věc dobrá? Protože nám to řekl Bůh? Co kdyby nám ale Bůh jednoho dne přikázal věřit tomu, že krást, vraždit či lhát bude pro změnu od zítřka dobré? Není morální hodnota činů, kterou s takovou samozřejmostí přijímáme, nahodilá a zcela odvislá od božího momentálního rozpoložení či vrtochu? Možná že řeknete, že by Bůh něco takového nikdy udělat nemohl. Některé věci se zkrátka nedělají a hotovo. To co je dobré, je dáno. Dobře, ale nevyplývá z toho teď pro změnu zase závěr, že je v takovém případě Bůh podřízen ještě mocnější entitě než on sám? Nějakému univerzálního morálnímu zákonu, na který je i on sám krátký? Máme tu dilema, které je velmi často ateisty užíváno s úmyslem poukázat na vnitřní nesrovnalost křesťanského pojetí Boha a konceptu dobra. Lze se s ním nějak vypořádat a nebo si musíme vybrat mezi Bohem označujícím za dobré to, co zrovna vyhlásil, případně Bohem prohlašujícím za dobré to, co vyhlásit musel?

the-inner-workings-of-chemo-brainJestli je pravda to, co si většina dnešních Evropanů myslí o podstatě člověka, pak má křesťanství problém. O čem mluvím? Lidé zde veskrze žijí v nijak nezkoumaném přesvědčení, že člověk je se vším, co představuje a zažívá, plně redukovatelný na fyzickou realitu. To mimo jiné znamená, že lidé nemají duši. Tento názor považuji za mylný a v tomto konkrétním článku z chystaného seriálu na toto téma se chci pokusit poukázat na jeden z důvodů proč.

hitchens0710Christopher Hitchens (viz obrázek) je vlivný anglický ateista, který považuje za dobré trávit svůj volný čas horlivým bojem proti Bohu, který neexistuje. Když si jej poslechnete, zjistíte brzy, že se téměř všechny jeho argumenty proti Nejvyššímu točí kolem emocí. Christopher prostě nemá Boha rád a rozhodně se jím nenechá omezovat. Hitchens se ale občas pustí i do skutečné argumentace. Jedné takové, která se týká údajné schopnosti ateismu vypořádat se s rasismem se chci věnovat. Rád bych ukázal, že na rozdíl od toho, co tvrdí Hitchens, rasismus z konceptu ateismu logicky vyplývá a také to, že je to právě křesťanství, které rasismu vystavuje stopku.

scrabble

Nedávno jsem při úklidu dětského pokojíku nedopatřením vysypal písmenka z krabice deskové slovní hry Scrabble. Naštvaně jsem se sehnul abych je naházel zpátky, když jsem si náhle povšimnul věty, kterou na zem spadlá písmenka utvořily. Stálo tam následující: VYHÁZEJ TY ŘÍZKY Z LEDNICE DO KOŠE. JSOU ZE ZKAŽENÉHO MASA. Byl jsem tehdy na dva dny slamněným vdovcem a na řízky připravené manželkou k večeři jsem se moc těšil. Samozřejmě jsem je ale vyhodil a k večeři si namazal chléb. Kdo by si chtěl lehkomyslně zahrávat se zdravím?

Americký astronom Carl Sagan se kdysi ve svém populárně vědeckém televizním cyklu vyjádřil v tom smyslu, že „vesmír je vše,co je a bude." Měl na mysli to, že veškerá realita je tvořena výhradně hmotou a energií. Logicky z toho vyplývá, že i my obyvatelé vesmíru  jsme z úplně identického těsta, ze kterého je náš vesmír a tedy i veškerá realita upečena. Nejsme nic jiného než hmota. Nic jiného než atomy v pohybu. Je to ale opravdu tak?

Vyhledej

Seznam článků v této sekci

10 Března 2013

Relativismus - ty máš svou, já zase moji pravdu

Jestliže jsou všechny pravdy relativní, pak je také relativní prohlášení o tom, "že všechny pravdy jsou relativní"


26 Listopadu 2013

Důkazní břemeno na zádech moderních ateistů

Není důvod ateistu definovat jinak, než jako toho, kdo tvrdí, že "Bůh neexistuje". V takovém případě musí být ale schopen odůvodnit jak k takovému závěru došel, nejedná se totiž o žádnou defaultní pozici, kterou není třeba obhájit.


30 Leden 2012

Falešné Euthyfrónovo dilema

Morálka Boha nepředchází, a není ani nahodilou funkcí božích přikázání. Je ukotvena v jeho charakteru, který je posléze reflektován v jeho přikázáních.


30 Leden 2012

Má člověk duši? Argument z rozdílu mezi mozkovými a duševními stavy

Duševní jevy jako vnímání barev, vůní, bolesti nebo třeba i projevy vůle jsou naprosto odlišné od jevů fyzických. Pocit štěstí, strachu nebo třeba myšlenka na to, že číslo 7 je prvočíslem, nemají a nemohou mít paralelu s ničím fyzickým.


20 Listopad 2011

Rasismus. Je slučitelný s křesťanstvím a nebo s ateismem?

Bůh stvořil lidi jako sobě rovné. Jestliže stvořeni nebyli, pak se rozhodně vyvinuli jako sobě nerovní.


5 Květen 2011

Nejsme nic než hmota?

Nemůžu vidět co vlastně určitá věc je, když jsem sám součástí oné věci, stejně tak jako nemůžu vidět co je na obraze, jestliže jsem jen jedna z barevných kytiček na něm.


7 Březen 2011

Mysl v písmenkové polévce. Nebo obráceně?

Jestliže se naše mysl vyvinula skrze proces naturalistické evoluce, jak jí můžeme důvěřovat, že nám poskytuje pravdivé informace o světě?